Czech Century
VOD (1)
Epizody(9)
-
Veliké bourání (1918) (E01)
-
Den po Mnichovu (1938) (E02)
-
Kulka pro Heydricha (1941) (E03)
-
Všechnu moc lidu Stalinovi (1948) (E04)
-
Zabíjení soudruha (1951) (E05)
-
Musíme se dohodnout (1968) (E06)
-
Je to jen rock'n'roll (1976) (E07)
-
Poslední hurá (1989) (E08)
-
Ať si jdou (1992) (E09)
Obsahy(1)
České století je otevřenou sérií autorsky zpracovaných televizních dramat, která se vracejí ke klíčovým událostem českých dějin z pohledu jejich hlavních aktérů. Televizní cyklus, vytvořený podle scénáře spisovatele Pavla Kosatíka, nabídne nezvyklý pohled na mezní okamžiky moderních dějin naší země od roku 1918 do roku 1992. V každém z devíti dílů se zaměří na jedno datum a klíčové aktéry, jejichž tehdejší rozhodnutí měla mít osudové důsledky pro celý národ, i pro ně samotné. Každý hráč měl v rukou nějaké karty a rozhodoval se, jaký trumf vynese. Autoři Českého století nehodnotí, jestli šlo o dobrý, nebo špatný tah, spíše je zajímá osobní příběh „národního" aktéra své doby. (Česká televize)
(více)Recenze (452)
Konenčně měl někdo odvahu ukázat Beneše, jako blekotajícího sebestředného blbečka, který tento stát odevzdal do područí Stalinova SSSR... zatím nehodnotím s konečnou platností. Neviděl jsem první dva díly a neodvysílaný zbytek. Z výtek snad jen absence právě těcht zásadních událostí pro politický vývoj a scénovitost jednotlivých dílů bez snahy je propojit. Druhý handicap je nejvíce patrný při budování charakterů postav. Např. komunisté, představováni v díéle o únoru jako ti největší burani a blbečci jsou v "Zabíjení soudruha" popsaní jako stará dobrá známá a více méně slušné, jen občas lehce chlastající chasa mlynářská. No, snad nenaseru české demokratofily :). PS: Vraždění soudruha je jeden z nejlepších filmů o politické mašinérii a bezmocnosti jedinců, jaký jsem kdy viděl. Pro zájemce doporučuji knihu Artura Londona Doznání, nebo, analfabetům, její filmovou francouzskou adaptaci http://www.csfd.cz/film/1732-doznani/. ()
Po zhlédnutí všech pěti dosavadních dílů jsem nadšený. Koncept, jaký Sedláček s Kosatíkem deklarovali, taky důsledně dodrželi na ploše celého seriálu. Že České století vyvolává debaty a rozdílná přijetí je samozřejmě dobře. Ovšem zavrhující diváci si bohužel často neuvědomují, s jak skvěle filmově vystavěným dílem se potkávají. ()
Dost drsný náhled do naší minulosti. A stačí k tomu jen mluvící hlavy. První dva díly jsou parádní. Kulka pro Heydricha je hodně velkým propadem, ale potom seriál zase nabere na obrátkách. Rozhovory jsou skvělé a historická hodnota je snad až neocenitelná! U druhé novodobější části už jsem se docela nudil. ()
Pro mě formálně těžko zařaditelný cyklus, pokud postavy napůl hrají a napůl komentují sami sebe. Pokud by se ty sebevysvětlující monology otevřeně přiznaly a přesunuly do komentáře, bylo by to pro mě jako diváka méně matoucí. Takto i ten nejstupidnější aktér vypadá jako svého druhu intelektuál, což je z hlediska historické výpovědi zavádějící. Sedláček to dokázal místy narušit naturalistickými scénami, jako když se parta bachařů žoviálně domlouvá na pivo, mezitím co na provaze visí umučený vezeň. Ale nechci být hnidopich, fundovanější pohled na historii těžko pohledat a Vyorálkův Klement Gotwald je pro mě osobně malým zjevením. Nestačím se divit, kam se můj kdysi oblíbený literární recenzent Pavel Kosatík za ta léta posunul. Má za to můj velký obdiv. ()
Konecne trochu sebereflexe. ()
Výsostný projekt České televize se zřejmě vydařil, nebo alespoň to tak prozatím vypadá. První díl - věnovaný T.G.M. - je zpracovaný s potřebnou úctou k tomuto velikánovi, drží se základních fakt, používá jím skutečně vyslovené dialogy a Martin Huba je jeho ctnostných představitelem. Divákovi se po dlouhé době dostává ten slastný pocit, že máme být na koho hrdí. Do očí to bije především nyní, poté, co se národ dověděl volební výsledky. I ostatní herci jsou ucházející, či spíše žádný mi vysloveně nevadil. Těším se na další pokračování, a to se mi u českého seriálu stává opravdu okrajově, či téměř vůbec. Druhý díl se zaměřil na osobnost prezidenta Beneše, či spíše jeho rozpor s F. Moravcem. Herecké ztvárnění je opět téměř dokonalé, díl je tentokrát více akční, dynamický. Člověk jen lituje, že každé toto téma nemůže být zpracováno do větších detailů. Třetí díl se mně osobně pak jeví jako prozatím nejslabší. Představitel Beneše je sice pořád výtečný, stejně tak i Churchill a ostatní herci, ovšem chybí větší náboj, který by upoutal diváka. A nejvíce zabolí fakt, že díl s názvem "Kulka pro Heydricha" nebojednává vůbec o Heydrichovi ani jeho atentátnících, což je velikánská škoda. Pouze Benoševa exilová jednání s představiteli britské vlády nestačí. Alespoň pár minutovou scénu si Kubiš s Gabčíkem zasloužili. Škoda. Přesto však série pokračuje v nadprůměrném zpracování. Čtvrtý díl - věnovaný komunistickému puči roku 1948 je zřejmě nejméně dynamickým dílem, který postrádá určité napětí, přesto i zde můžeme vidět herecky dobře odvedenou práci. Jen mi je líto, že se v roli Dr. Beneše neobjevil již osvědčený Martin Finger, který se mi jako Beneš velice zamlouval (tím ale netvrdím, že v podání Jana Novotného by byl ztvárněn špatně). Ovšém Kléma v podání Vyorálka je originální. A potvrzuje to i v pátém, prozatím posledním, díle. Zabíjení soudruha byla pomalé, ale precizní. Líbila se mi paralela, kdy paradoxně tvůrci na počátku ukázali popravu Milady Horákové, aby díl zakončili popravou Rudolfa Slánského. A atmosféra plná strachu a sebeobviňování byla vytvořena dokonale. Šestý díl z prostředí moskevského jednání roku 1968 má obdobnou atmosféru jako exilové jednání Beneše - rovněž žádná akce (a přece se v tomto čase toho tolik dělo). Maličko zamrzí, že nebylo ukázáno prostředí Prahy a sovětských tanků. Ovšem herecky je tento díl ztvárněn opět precizně. Sedmý díl už začíná představovat dobu více lidem známou. Už nejde přespříliš fabulovat, ale režie přesto poměrně zajímavě zachytila nenormální dobu, kdy se vše mělo dostat do normálu - tedy "normalizaci". A nejde to samozřejmě bez největších symbolů opozice té doby - The Plastic people of universe a Václava Havla. Není to rozhodně nejsilnější díl, ovšem v rámci možností si své kvality najde. Osmý sametový díl - nabízí pohled našim očím už naprosto známý. Tedy známé ze druhé strany barikády, té veřejnosprávní, prostředkovaný skrze média. Nyní můžeme pohlédnout trochu do zákulisní politiky, přesto tento díl pokládám za nejslabší. Možná, že je to i tím, že co se týče nějaké větší akce a dynamiky, nemá co nabídnout, scény jsou až příliš známé a živé. Poslední devání díl nám ukazuje zákulisí rozdělení jedné republiky na dva samostatné státy. Jeste to byl správný či špatný tah, to ať už posoudí každý sám. Ovšem je to ještě tak čerstvé a nedávné, že tento díl dozajista rozjitří nějaké ty dosud nezahojené šrámy. Každopádně to Mečiar s Klausem pěkně upekli a páni herci pěkně zahráli. CELKOVÉ HODNOCENÍ: Tento seriál byl pro naši republiku nutnost, a právě teď, když zapomínáme na svou nejnovější minulost a děláme nové a nové chyby. Jsem pro povinné vysílání seriálu na základních či středních školách. () (méně) (více)
1. díl - na můj vkus je to hodně dějepisné, strojené a málo "lidské". Většina děje (99,9%) se skládá z toho, že pan Masaryk jde do nějaké místnosti a mluví klidným hlasem s politiky, novináři, dcerou... Chtělo by to osobnější přístup k látce, něco po vzoru historických filmů od pana Stracha, popř. Hořícího keře od Agniezsky Holland, aby kladné postavy měly i stinné stránky a staly se tak plastičtějšími a realističtějšími. Je mi zas na druhou stranu jasné, že ikonu, jakou je pro český národ T. G. Masaryk, nechtěli tvůrci něčím zesměšnit nebo pošpinit. Každopádně se České století povedlo mnohem víc, než Cyril a Metoděj - apoštolové Slovanů, soudě tedy po prvním dílu. /// Po druhém dílu je už téměř jasné, že se bude celý seriál ubírat touto nudnou cestou - někdo jde někam a s někým mluví. Nic jiného se tu v podstatě neděje. Počkám si na třetí díl, ale vypadá to zatím spíš na 1*, než na 2*... /// Po třetím dílu se potvrdily mé nejčernější obavy - ano, bude to pořád takhle nudné. Neustálé dialogy herců v historických kostýmech, představující historické osobnosti, v historicky vyzdobených interiérech. Aby to ovšem nestálo moc peněz, tak není k vidění VŮBEC NIC mimo tyto dialogy. Např. tři díly se mluví o válkách (1. světové a 2. světové), ale ta válka není nikde vidět, ani na jediném archívním záběru, prostě nikde. Divák pouze vidí, jak dobře (případně méně dobře) se herci naučili scénář a umějí (neumějí) ho prodat a to je SAKRA málo. Ve třetím díle tu byli alespoň pánové Trojan, Dlouhý a Procházka, kteří mě jediní odradili snížit rating na 1*, ačkoli, popravdě řečeno, ty 2* si to nezaslouží ani omylem. Robert Sedláček prostě neumí točit tak, aby to diváka bavilo... /// 4. díl jsem neviděla /// 5. díl - no sláva! Konečně opravdu dobrý, místy i naturalistický film! Několik vážně výborných dialogových scén, střídající se se třemi popravami a mísící se s nadprůměrnými hereckými výkony (Jan Budař - opět připomenul, jak výborným hercem dokáže být, pokud to role umožní! Klasicky dobrý David Novotný nebo Radek Holub aj.) Tenhle samotný díl byl určitě na 3*, díly před ním to ale táhnou dolů /// 6. díl - opět nudná konverzačka. Nebýt pana Vondráčka, ani to nedodívám do konce. Je škoda, že Sedláček a jeho spolupracovníci mezi neustálými historickými dialogy nedali třeba větší prostor tomu, co zatčení politici v Kremlu prožívali. Např. by neškodilo více zdůraznit, jak moc byli nesvobodní, že by je Rusové nepustili nikdy, pokud by nepodepsali. Jak na to politici emocionálně reagují... Nic takového se ale nestalo a tak nám čerstvě vyznamenaný Sedláček naservíroval zase jen sterilně chladný dokument. ()
1. díl -3,5* 2.díl - 4* ()
Za mě jednoznačně palec nahoru. Vzestupná kvalita dílů jednoznačná - zatím poslední díl "Zabíjení soudruha" je depresivní, sugestivní podívaná, ze které mi běhal mráz po zádech ještě ráno. Bravo. ()
Brilantní. Plnou palbu tomu nedám jen kvůli dvěma slabším dílům. ()
Jsem rád, že toto dílko vzniklo, protože to je dnes potřeba. Samotného mě to začalo více bavit až od dílů s Gottwaldem, ale suprově podané. Méně akce, více zamyšlení a dialogů. ROzhodně není pro každého a chápu, že nenároční diváci nejsou ohromení. ()
České století je v našich končinách dá se říct unikátním počinem. Nepamatuju si, že by tu byla jiná takováto snaha o opravdu reálné, až dokumentární znázornění naší historie. Pavel Kosatík jako scénárista je tu opravdu muž na svém místě a brilantnímí dialogy se postaral o nejednu bezchybnou dialogovou výměnu. Robert Sedláček si tu osvojuje svůj koncept "mluvících hlav" kdy mu k celé scéně stačí posadit herce na místo a nechat mluvit...a ono to funguje. České století totíž není jen příučkou dějepisu, kterou můžete s klidem pustit dětem ve škole, ale také seriálem, kde spousta herců odehrává své životní role a vystřelila takového Jiřího Vyorálka směrem k dalším rolím. Já si žádám VÍC a VÍC takovýchto projektů, které zaujmou jak po historické (dějové) stránce, tak i po filmařské (herecké). ()
/E01: Velké bourání (1918)/ *** /E02: Den po Mnichovu (1938)/ **** /E03: Kulka pro Heydricha (1941) *** ()
První díl: ***, druhý díl: **** a půl, třetí díl: *** a půl, čtvrtý díl: ****, pátý díl: **** a půl, šestý díl: ****, sedmý díl: ****, osmý díl ****, ()
1. díl: Pro mě takřka šokující - zcela profesionální zpracování, kde dialogy jsou ozdobou v jinak vynikajícím řemeslném útvaru. Herecké výkony jsou koncentrované, minimalisticky přísné a plně odpovídající hloubce probíraných témat. Dialogy mezi Barešem (Thunem) nebo Donutilem (L. Georgem) s Masarykem jsou mrazivě hypnotické. Nefungují jako propagační materiál republikánského vidění, ba naopak nutí myslet kriticky. Ukazují slabiny a hlavně budoucí fatální (katastrofální) následky pro (nejen) český národ (např. Království Srbů, Chorvatů a Slovinců). Tuhle vyváženost jsem nečekal, ovšem vyžaduje to určitý přehled, vnímavost a znalost historie. Vzhledem k vývoji dějin můžeme zpětně hodnotit kroky politiků. To dodává seriálu zvláštní rozměr. 80%. 2. díl: Vnitřně psychologicky vyhrocené nahlédnutí do nitra Beneše a jeho oponentů. V tomto díle exceluje Karel Dobrý, ten si krade každou vteřinu pro sebe. Doslova probublává jeho vzteklé zoufalství. Landa spíše provokuje svým jménem než hereckým projevem (ve filmu Proč byl lepší). Můj osobní názor na Beneše je negativní. Podle mého subjektivního pohledu dvakrát absolutně zklamal. Uznávám, že to měl extrémně těžké. Dokážu pochopit jeho myšlení v případě německé krize, co je však neomluvitelné je jeho chování při komunistickém převratu. V demokratickém politickém režimu měl své místo, naneštěstí ve vyhrocených situacích, kde se nemohl opřít o politikaření selhával...důvod je jasný - byl to slaboch (a jeho protivníci to věděli). 78%. 3. díl: Má to stále svojí úroveň. Michal Dlouhý byl ještě lepší než Ivan Trojan. Dialogy nejsou tak strhující...70%. PS: Samotný atentát je sporný v tom, jestli byl pro český národ přínosem (lidé v protektorátu trpěli ještě více). 4. díl: Komunistický vzestup zakončený převratem. Beneš opět jako tragická postava, co na to říct... . Nejlepší výkon podal David Novotný (Rudolf Slánský). 73%. 5. díl: Komunisti rádi trápí své věrné (stalo se to i G. Husákovi). Takhle si to soudruzi zřejmě nepředstavovali...75%. 9. díl: Nosná rekonstrukce kolem rozdělení Československa. Důležitá role je přikládána kuponové privatizaci a ekonomice. Každopádně je hezky zobrazena Klausova (česká) vyčůranost a Mečiarova (slovenská) (ne)racionální živelnost. Vašek vytvořil past a zároveň neodolatelnou návnadu pro Vlada. Ten se chytil a těžil z toho pro sebe v následujících 90. letech. Kdo na to těžce dojel bylo samostatné Slovensko. Zpětně se ukazuje rozpuštění federace jako slovenská taktická chyba (já vím, že touha mít samostatný stát byla neodolatelná, ale to byl jen první lákavý pohled). ČR se zbavila hlavně ekonomické přítěže, protože transformace u východních bratrů byla ještě brutálnější, než u nás. Zajímavý je také pohled v roce 2016. Dnes by do toho Slováci nešli (několik sociologických výzkumů to potvrdilo). Ono mít jako "otce vlasti" Mečiara je smrtící zkušenost. 80%. ()
I přes jednu slabší epizodu se jedná o vynikající počin a velice ho kvituji, i když je mi jasné, že takových jako já bude strašně málo. Ač sám historik, občas se přistihnu, že se v některých nuancích rozhovorů a reálií ztrácím - o to víc ale roste můj obdiv ke Kosatíkovi a Sedláčkovi, že si s finální podobou tak vyhráli. A ačkoli zmiňuji především fakta, musím uznat, že obrazové zachycení je neméně působivé - příběh pěkně plyne, nedočkáme se nadmíry střihů, ale jemné práce s kamerou a scénou. Za mě 90% a doufám, že ČT se rozhodne časem v Českém století pokračovat i dalšími kapitolami, protože těchto 10 dílů je jenom tím nejužším výběrem celého prvního století naší poskvrněné samostatnosti. 1. Veliké bourání mi jako start série absolutně nesedl. Výběr témat naprosto nevhodný, nezajímavý, ono by mě nakonec docela zajímalo, jestli si někdo vůbec pamatuje, co Masaryk v onom díle řešil. Jako historik vím jen to, že si autoři scénáře mohli vybrat daleko zajímavější momenty (vyjednávání o legiích, Masarykův pobyt v Rusku či USA, Štefánikův "networking"...) 2. Den po Mnichovu dopředu vypadal jako díl, který se může strašlivým způsobem zvrtnout ve scénáristickou prasárnu - a naštěstí se tak nestalo. Namísto toho jsme se mohli podívat na do jisté míry až psychologické drama, které vynikajícím způsobem zachycovalo atmosféru doby i náladu hlavních aktérů. Po tomto díle jsem se rozhodl, že seriálu dám ještě další šanci a vyplatilo se. 3. Kulka pro Heydricha sice vůbec nevyletěla, ani samotný atentát se tam až tolik neřešil, což je strašná škoda. Na domácí odboj narazili jen málo, zmínili sice Bílého, ale z mně nepochopitelného důvodu nezmínili zatčení (a popravení) Eliáše, který byl nejvýše postaveným odbojářem v protektorátu. Taktně se také vyhnuli represáliím druhého stanného práva, které skoro na rok paralyzovaly domácí odboj, pokud o něčem takovém vůbec do konce roku 1942 v protektorátu můžeme mluvit. Oceňuji ale, že se nám "dostalo" demytizace Beneše a jeho řešení "německé otázky". Byť i finální ztvárnění Beneše jako nohsleda Stalina je imho dost zavádějící. Všechnu moc lidu Stalinovi předali scénáristé bravurně. Zobrazení fádnosti nastupujících komunistických "elit", skvěle ztvárněný Gottwald i zachycení Benešovy druhé noční můry takřka nemám co vytknout - z té atmosféry opravdu na diváka dýchne strach a hrůza. Zabíjení soudruha se podařilo zachytit, co zůstalo řadě lidí skryto - všeobjímající paranoia z příkazů "z Moskvy", kdy se najednou nejednalo o to, kdo skutečně rozvrací režim, ale kdo vyvázne holým životem. Žádné svědomí, žádná pravda, žádné argumenty, jenom strach a stalinistický teror. Bylo zajímavé vidět Gottwalda vykresleného jako oběť režimu, který sám pomáhal vybudovat a jehož byl čelným představitelem. Bonusem byl naprosto bezcharakterní Budař :-) Musíme se dohodnout mě trochu zarazilo osobou generála Svobody, který vizuálně vypadal jako poměrně dobrá volba, nicméně ta čeština mu přes pusu opravdu nešla. Z Dubčeka udělali možná až moc velkého nesympaťáka, nicméně zbytek politbyra byl zachycen velice dobře - kvituji rozhovor o procesech z 50. let. Je to jen rock'n'roll si pro sebe ukradl Marek Daniel, který ztvárnil Havla naprosto přesně včetně jeho gest a takřka dokonalé imitace hlasového projevu. Nejlepší byla ale sonda do myslí "hybatelů" dějin. () (méně) (více)
Výborně natočená politická dramata z české (resp. československé) historie, která jsou zobrazena bez národního patosu, bez národních mýtů (např. plán Beneše na samostatnost Sudetům před Mnichovskou dohodou nebo nadpoloviční počet 14 demisí ministrů v roce 1948) a jsou plná poutavých myšlenek. Zkrátka je to přesně to, co jsem od historického seriálu tohoto režiséra očekával, když mě seriál zaujal svojí kvalitou a výbornou režisérskou prací. No a taky se člověk občas zasměje, seriál je na několika místech prošpikován nenápadným Sedláčkovým humorem, který mám hodně rád. Jediné, co mi připadá jako velká škoda, je časová omezenost příběhů a přeskakování velkých a zajímavých časových období. Chápu ale, že to bylo nutné, pokud režisér nechtěl natočit jen pouhý plytký nic neříkající seriál a měl takto omezenou stopáž. Osobně bych ale tyto příběhy raději viděl jako celé třeba dvouhodinové filmy s rozpracovanějším dějem. ()
Pro jakého diváka je cyklus určen? Pro žáky základní školy?--------- Vážený pane Kosatíku, velmi mne mrzí, že jste spoluautorem této zkostnatělé vize (vize?... Hydra a Šmidra by působili přirozeněji) československých dějin. ()
Smutná to historie, ale pravdivá a velice dobře natočená. Navíc o spoustě věcí se ve školách neučilo (nevím, jak teď... ale pochybuju, páč teď se neučí skoro vůbec nic), o spoustě opravdu důležitých historických věcí. Tenhle seriál Vám je ukáže. Mě se chtělo místy skoro až brečet a myslím, že s každým poctivým čechem a hlavně vlastencem nebo patriotem, chcete-li, to musí nějak zacloumat a musí ho donutit se v mnoha okamžicích zamyslet. Jsem za tenhle seriál vděčný a těším se na další díly. 90% ()
Beru, že někdo se v naší historii rejpat nechce nebo nepotřebuje a spokojí se s všeobecnym výkladem. Každej ale, kdo si troufá komentovat dnešní geopolitickou situaci, ať už u nás nebo v Evropě (a to je dneska kdekdo), by měl České století považovat jako povinnou průpravu pro aspoň trochu hlubší nahlídnutí do reálií a souvislostí posledních sta let, který z velký míry ovlivnily současnou podobu naší země a našeho národa. České století neni dokumentem (a díky Bohu si na něj ani nehraje), ale interpretace vybranejch událostí mezi léty 1918 a 1992 podle Kosatíka a Sedláčka a sami tvůrci to takhle podávaj; nechápu proto absolutně nemístný rozčilování se nad faktickou (ne)přesností popisovanejch příběhů. Naopak si myslim, že tenhle subjektivní pohled na ty klíčový okamžiky je největší předností projektu; neni z toho to totiž stroze akademickej dokument, není z toho ale ani nic, co by těm nejzásadnějším reáliím odporovalo nebo co by je nějak bulvárně překrucovalo. Někomu ten koncept sice sednout nemusí, každýmu to ale dá příležitost zamyslet se nad těma zlomovejma okamžikama znovu a trochu jinak, než jak byl zvyklej. Seriál se hlavně soustředí na niternou stránku postav; nutí diváka zamejšlet se nad tím, jak situaci prožívali ti, kdo byli jejími aktéry - jejich očima, z obyčejnýho lidskýho pohledu; a jasně, to na základě subjektivního pohledu tvůrců. Seriál se vyhejbá efektním a otevřenejm scénám, veškerej děj včetně všech zvratů a se vší svou dramatičností probíhá v hlavách postav, resp. diváků. Naštěstí ale neni nijak odfláklej ani vizuál, takže ty interiéry i třeba kostýmy atd. působěj věrohodně. Vzhledem k velkýmu počtu herců, který se v průběhu celýho seriálu vystřídaj, je jasný, že se tam objevujou výkony lepší i horší, obecně je tady ale na český poměry standard (podle mě) mimořádně vysoko. Dobře zpracovaná je na stránkách ČT i doprovodná rubrika "Kdo je kdo", kde si jde přečíst základní informace o ztvárněnejch osobnostech. Suma sumárum - je to projekt, kterej podle mě rozhodně smysl má. Kdyby bylo na mě, neváhám ani minutu a pouštím to na středních školách jako podnět a doplnění látky, která jinak každýho spíš nudí. Možná by se ve vnímání naší národní identity a historie leccos změnilo. WTF moments: Tak třeba ty homo scény typu nahej Beneš - chápu, že se nám režisér snažil ukázat, jak sám, opuštěnej a "nahej" se Beneš musel cejtit, když mu přinesli zprávu o Mnichově, tenhle postup mi ale tak trochu připomíná Trhák (před hájovnou stojí zaražený pilot, pošťačka se nemůže odtrhnout od okna atd.). Zas tak moc a zas tak dlouho nám to Sedláček ukazovat nemusel. Dost prvoplánová mi přišla i narážka Gottwalda ohledně Horákový ("Možná po ní jednou pojmenujou náměstí nebo ulici"), případně jeho estrádně fotbalový spadnutí při zazvonění telefonu v díle Zabíjení soudruha. Taky nechápu, proč se tam asi desetkrát použily celkem dlouhý záběry na zasněženou Prahu s naprosto evidentně digitálnim kouřem z komínů. No a Danielův Havel by byl mnohem přirozenějšim a věrohodnějšim Havlem, kdyby si odpustil to svoje ehm ehm a hehehe, který působěj tak trochu retardovaně. "Proč šli lidi v osmačtyřicátym roce s Gottwaldem? Kvůli svobodě? Ta jim byla ukradená. Chtěli se mít dobře. Teď je to stejný, chtěj to zas. (...) Lidi nechtěj, aby to pokračovalo, to je pravda. Ale vůbec neni jistý, že chtěj, aby to tady bylo jako na západě. Tohle západ nikdy nebyl. Ani nebude." Oskar Krejčí, listopad 1989 () (méně) (více)