Temný případ

Těžko říct, zda kvalitativní propad druhé série byl způsoben šitím horkou jehlou, nutností urgentně navázat na úspěch jedničky. Nebo odbočkou mimo model dvou detektivů vyšetřujících v místech odvráceného amerického snu, kde člověk může zažít spíše katatonickou noční můru. A akcentu na čas, dávajícímu celému případu fatální rozměr. Nicméně, opravdový detektiv je zpět, v původní formě, v určitých aspektech dokonce lepší. Tentokrát chybí nihilistické meditace Rusta Cohleho v podání Matthewa McConaugheyho. Na druhou stranu si troufám tvrdit, že scénář třetí řady je propracovanější, vypilovanější než té první. I když hlavní role nepředstavují herecké ikony, výkony jsou skvělé. Po uvedení prvních dílů byl velmi vyzdvihován představitel titulní role Mahershala Ali. Jak se ale příběh sunul k vyvrcholení, zastínil jej detektivní kolega Stephen Dorff a také Scoot McNairy, který ztvárnil otce zmizelých dětí. Děj se odehrává ve třech paralelně běžících časových liniích, kdy případ vstoupil do různých životních situací hlavních rolí. Přepínáním mezi nimi divák dostává přesně tolik informací, kolik je v danou chvíli třeba. Zpočátku opět velmi pomalu. V druhé polovině se tak pozvolna vybudovaná peripetie změní v katarzi, umocněnou na třetí. Tento typ filmového díla, obvykle nekončí happy endem. Pizzolattovi se přesto podařilo sérii završit v rámci žánru nestandardně. Prvkem naděje, naplnění, vyrovnání. Řemeslnou stránku vůbec nebudu zmiňovat, protože hledání chyb by bylo hnidopišství. Třetí řada True Detective je za mě jeden z nejlepších seriálových počinů za řadu posledních let. (27.02.2019)

"Hlavně to na konci nepos***e" ---mírné spoilery--- Mé obavy se ukázaly jako liché a jediné lehké zaškobrtnutí posledního dílu vidím v podobě deus ex machina vnuknutí Wouldn't that be a story worth telling? Zbytek vypilovaný na jedničku. Chápu ale rozpaky. Pokud člověk nedisponuje dostatečným množstvím informací, má lidská mysl tendenci dotvářet si celkový obraz za pomocí berliček jako jsou konspirace, spiknutí, mysticismus apod. Pizzolatto a spol. po sedm dílů dávkovali informace přesně tak, aby se finální obraz vynořil pozvolna, a k tomu přidávali záměrné zavádějící odbočky. Jako třeba na Rusta a Martyho. Celkové složené puzzle ale vyjevilo prostě jen jednu smutnou lidskou tragédii a množství osudů, jež fatálně determinovala. A pro dosažení tohoto účelu nebyla třeba ani varny pervitinu v džungli, sjetých motorkářů, nebo zvráceného magora v incestním vztahu. K zadostiučinění stačila jedna scéna uprostřed rozkvetlé zahrady. (26.02.2019)