Podfukáři

Jeden z nejoriginálnějších seriálů poslední doby, i když poslední je v tomto případě nadnesené, když už se seriál vysílá několik let. Každopádně mez všemi těmi doktorskými dramaty, hloupými scifárnami a nevtipnými sitcomy rozhodně vyniká. Jako v každém dlouho běžícím seriálu i zde platí pravidlo, že jednou jsi dole a jednou nahoře. U tohoto seriálu znamená dole série kde se nenachází Mickey a parta se přesunula do Ameriky (myslím, že to byla třetí série), ale potom jsou série které to vykatapultují do výšin naprosté originality. Pravdu říct, většina podfuků má rozhodně podobný námět a v 8. sérii si už budete říkat, že se ty podfuky vlastně nijak neliší, ale potom jsou díly, které vás naprosto odrovnají. Je to dáno hlavně stopáží a počtem dílů na sérii, kdy autorům málokdy dojdou nápady a dokáží diváka překvapit. Z mé strany doporučuji a poslední hvězdu si nechám pro další případné série. Mimochodem jedna věc mě v seriálu neskutečně vytáčí. V jednom díle okradou nějakého borce o dva miliony liber a v dalším díle si musí vydělat pár tisícovek drobnými krádežemi na ulici, aby mohli provést další podfuk. Přesto, že jsou asi hodně rozhazovační tak tohle mě většinou dokonale nasere. Když nad tím tak uvažuji tak ještě jedna věc mi vadí a to neustálé moralizování a podfukářské životní "pravdy". To je u seriálů s námětem překrouceného Robina Hooda, kdy zlým a chamtivým berou a sobě na účet dávají, nedává žádný smysl. (11.03.2012)

Nápad udělat si "business" z podvádění a napálit každého, kdo se namane, je svým způsobem originální a má i něco do sebe. Ještě tak umět s takovým námětem pracovat. I když se na seriálu vystřídala slušná řádka režisérů, nepoznáte mezi jednotlivý epizodami jediný rozdíl. Jedna jak druhá v jedné režijní šabloně poctivě dodržující dikci televizních seriálů. Když se v závěru povede někoho partičce podfukářů doběhnout, a nedělejte, že nevíte, jak jednotlivé díly končí, tak nikdy nechybí scéna sáhodlouze vysvětlující, jak k tomu ultra mega "doublecrossu" došlo. Po tomto předčítání, jak v nějaké knihovně, pak neomylně následuje scéna žertovného špičkování mezi jednotlivými členy týmu, naparování se jeho šéfa a to případně doplněné o finální a příšerně trapný záběr jak ze seriálů osmdesátých let, kdy všichni svorně kráčejí směrem k laciné odjíždějící kameře připomínající vizuálem mobilní telefon levnější třídy. Kdyby to nějak překvapilo, kdyby se to tak vehementně "zuby nehty" úzce nedrželo jednoho schématu, a kdyby to nevyvolávalo dojem natočeno za pět liber. Většinu rozpočtu asi shrábnul vysloužilý "sedmý statečný" Robert Vaughn, který mě v podstatě nalákal podívat se na několik epizod. S lepším zpracováním, respektive s mnohem lepším než je tohle, by také přišly lepší známky ode mě. Takhle to nudně a stereotypně splývá se seriálovou produkcí a výrazného vrcholu to v ničem nedosáhne. Mé hodnocení: 40% (26.11.2013)

Jojo, dobrého pomálu, jak se říká. Skoro by se chtělo říct, že je to jako s Vengeance Unlimited nebo Robbery Homicide Division, jenže u téhle partičky je nízký počet epizod zcela v souladu s plánem. A že plánování tu hraje důležitou roli, to snad není třeba říkat. Seriál sršící stylem a elegancí, v hlavní roli se sympatickými mizery a v rolích vedlejších se spoustou pěkných Britek:) Budit tímhle způsobem zdání, že je Shakespearova země plná okouzlujících bytostí, to zavání těžkým podvodem. Ale nakonec, o tom přece tohle celé je;) PS: po díle, ve kterém sympaťačka s úchvatnýma jantarovýma očima z Červených Baretů vystupuje jako pěkná mrcha, a který je mistrovskou ukázkou toho jak lze diváka tahat za nohu od úvodních titulků až po ty závěrečné, zvedám definitivně hodnocení na 100% a dodávám - Mickey, není se za co stydět;) PS2: Bollywood byla naprostá genialita:))) (14.09.2006)

Seriál BBC má za sebou už sedmou řadu. U šesti nových dílů premiérovaných začátkem roku 2011 na BBC jednoznačně převažuje prvek zábavnosti (entertainment) v pravém slova smyslu. Spíše než sofistikované podfukářské scénáře namířené proti různým “hejlům” (marks), které navíc dokázaly vždy překvapit diváka samotného, jsou tu už jednotlivé epizody poskladané spíše z gagů. Věrný divák podfukářů se však touto proměnou jistě nenechá odradit. A generace třicátníků odkojená legendárním seriálem Dempsey a Makepeacová rozhodně ocení epizodu, v níž právě představitel Dempseyho Michael Brandon otevírá v Londýně své další, zaručeně poctivé kasino. Když se ale ohlédneme zpátky na vývoj celého seriálu, máme před očima pestrou škálu nápadů a dynamické proměny ve složení týmu Podfukářů (anglicky Con artists - tedy přesněji umělci podfuku). Úplně první díl kromě setkání s původní sestavou, která vydržela 3 celé sezony, stojí na příběhu z legendárního filmu Podraz (The Sting s Paulem Newmanem a Robertem Redfordem v hlavních rolích). Krásná Stacie Monroe (Jaime Murray) se ale poměrně brzy okouká a její herecké umění začne pokulhávat za krásnou postavou a milým úsměvem. Dle mého názoru nejslabší čtvrtá řada byla možná nejriskantnějším podnikem celého seriálu. Vypadl totiž mozek týmu Michael Stone (Adrian Lester) - celou dobu strávil v Austrálii, kde se věnoval prodeji opery v Sydney - a vedení týmu se ujal intuitivně impulzivní Danny Blue (Marc Warren). Potřebný dynamický impuls dostala pátá řada. Mickey předvedl impozantní návrat z Austrálie a místo Stacie a Dannyho přichází do týmu nová dvojice Emma Kennedy (Kelly Adams) a její bratr Sean (Matt Di Angelo). A právě Emma Kennedy vnáší do děje příjemné jiskření ve vztahu s Mickeym a hlavně trochu větší dávku hereckého talentu něž její předchůdkyně. Navíc přichází v době, kdy naháněč a “vějička” (The roper) týmu podfukářů Albert Stroller (Robert Vaughn) sedí ve vězení. Původem Američan Abert Stroller a geniální všeuměl Ash Morgan (Robert Glenister) jsou vlastně jediné stálice týmu. Spolu s nimi “otloukánek” barman Eddie. Velmi příjemná je také propracovaná vizuální stránka a práce s kamerou. Kdo má rád Londýn, nebude mít nikdy dost. Totéž platí o luxusních interiérech. A když spočítáte, jak velká část příběhu se vypráví jen obrazem, zbyde na dialogy jen pár stránek textu. A proč pohádka? Podfukáři nikdy neporuší první pravidlo podfuku - the first rule of con. Nikdy nepodrazíš poctivého člověka - you can never cheat an honest man. Ruku na srdce, kdo z nás by to někdy nechtěl pořádně natřít bezohlednému developerovi, chladně vypočítavému investičnímu bankéři, arogantnímu politikovi a nebo jinému vyčuránkovi? Pohádkových motivů je v různých epizodách celá řada. Ale v podstatě jsou všichni podfukáři takoví kocouři v botách - je snad na světě geniálnější pohádka? PS: animaci k úvodním titulkům dělal stejný tvůrce jako ty animačky ve Stopařově průvodci po galaxii. Pokud znáte jeho jméno, tak mi prosím napište, díky. (23.05.2011)

Partička podvodníků, která se dokáže dostat z jakékoli šlamastiky a navíc si na všem ještě hezky přivydělat. Nejvíc napjatý jsem u tohoto seriálu byl vždy u konce jednotlivých dílů, který se nejvíce věnuje samotnému provedení podfuku. Ale přípravy na jednotlivé kousky a vývoj charakterů v předchozích okamžicích v žádném případě nenudí. První partička mi přišla lepší, nejvíce mi chybí právě Danny a Stacie, ale i nově Emma a Sean mají něco do sebe a dá se na ně v pohodě zvyknout. U Emmy navíc mohu říci, že jsem si ji i velice oblíbil. Hlavní pro mě ale zůstal ohledně změn v partě fakt, že zůstal Albie, můj největší oblíbenec. Nemůžu nic jiného, než tento seriál doporučit a dát plný počet a zařadit ho mezi nejlepší z nejlepších. (05.08.2011)