Dawsonův svět

Když to běželo poprvé, tak se mně to líbilo. Asi proto, že Dawson taky miluje filmy, tak jako já (ale jaké to ten týpek má rád filmy, to se ani nestačím divit). A teď jsem to už po pár dílech vzdal, protože zaprvé je to pořád dokola a za druhé to není pro normální lidi. Takový vztah jako Dawson a Joeye normální lidi nemůžou mít a nebudou ho rozhodně řešit v desítkách dílů. Další postavy jsou taky šílené, šprtka z psychiny, gay ve fotbalovém mužstvu, ztroskotanec Paysee, který je z nich v podstatě nejchytřejí a nejnormálnější. Oproti tomu nejnenormálnější postavou je Joey, která je úplně blbá, nevyrovnaná, nudná a nechápu, jak se někdo z nich mohl do ní zamilovat. A ještě miluju morální poučení vkládané do amerických teenagerovských seriálů. Prostě, kdo pije ten v lepším případě blije, v horším spadne do řeky a utopí se. (A nezáleží na tom, jestli si dáte jednoho panáka, nebo jedno pivko, dáte-li si pak ve dvojko sedmičku šampusu, čeká vas smrt utopením). (05.04.2005)

Dnes by mě to už možná tak nebavilo, ale jinak jsem seriál měla moc ráda. Vždy jsem spíchala z autobusu ze školy, aby mi neutekla ani minuta a já snila o tom, že patřím do jejich party (potom jsem však zjistila, že parta Přátel je mnohem lepší, ale to jsem někde jinde) První série byly naprostou jedničkou, sice na studiích už to pokulhávala, ale i tak bylo to fajn...jen ten konec se mi nelíbil. Dala bych nejradši scénáristovi jednu za uši! (23.02.2008)

Co říct než že je to vymazlená telenovela pro mládež a dokonalý megakýč v tom nejlepším slova smyslu. Dobře napsané, přesně obsazené a perfektně zahrané postavy si okamžitě zamilujete, stejně jako ten jejich úžasný přímořský ráj a budete hltat jejich sebetriviálnější příhody a hlavně ty neskutečné knižní dialogy. Speciálně musím ocenit vedlejší motiv lásky k filmu a touhy stát se filmařem zosobněný Dawsonem - právě koukám na šestou řadu a doufám, že se klučina už konečně setká se Spielbergem :) Na druhé straně šest řad je šest řad, seriál často ztrácí tempo, opakují se motivy a tvůrci se nevyhnou nudě, schématičnosti a občas ještě přesladí už přeslazené. Kdo by ale kritizoval kult, který odchoval celou jednu generaci a objevil Katie Holmes a Joshuu Jacksona? (16.08.2006)

Kdesi na začiatku to fungovalo takmer stopercentne, problémy hlavných postáv boli dôveryhodné a dokázal som sa s nimi stotožniť. Postavy však starli, opustili strednú školu a scenáristi nezvládli vymýšľať a riešiť dospelé problémy s takou ľahkosťou ako tie pubertiacke. Seriál klesol na úroveň všetkých ostatných, podobných, nevýrazných, priemerných... Škoda. (23.02.2008)

Downův svět, aneb trampoty anorektického čelisty. Zrovna jsem si na tento skvost vzpomněl, anžto jsem si honil péro a obzor vějířovitého cákance obsahoval ročník ábíčka ze století páry, které jsem si uschoval pro případ nečekané menstruace náhodných fenek hostujících můj byt. Na obálce se pyšnil tento čelovitý blondýn s úchvatným titulkem "Ženy musím odmítat, je jich moc". Teď nevím, kdo je větší Down, jestli Dawson, Down, Downův Dawson, Dawsonův Down, nebo kurva já! (31.03.2014)