Show Jana Krause

Adam Bartoš kdysi psal o tomto pořadu, že má takové zaběhlé schéma... 1. host – židovská hvězda 2. host – začínající židovská hvězdička která potřebuje podpořit 3. host – nějaký blbý, směšný, trapný Goj. Postupem času co jsem takhle viděl, jsem přišel na to, že měl pravdu. Tak nevím co si mam o tom myslet.. (04.09.2010)

Chápu názory mnohých, že jim Krausova neohroženost vyjadřovat se k světu bez jakýchkoli servítek může hned v několika směrech vadit, já ale jeho nebojácnost ocenil již při prvním shlédnutí jeho (prozatím) nesmrtelné talk-show. Jsem mu v nemalé míře vděčný, že v jeho duši neexistují žádné přetvářky vůči okolnímu světu, což je v dnešní době významné plus, obzvláště u internetových a televizních celebrit. Nebudu zatajovat, že si patřičně vybírám dle účinkujících hostů, zda se na novou epizodu podívám či ne, nepohrdnu ale právě kvůli samotnému Krausovi i dílem, ve kterém pozvané neznám nebo mě jejich čtvrthodinová zpovědnice příliš nezajímá. (22.09.2018)

Když si vzpomenu na "Dvaadvacítku" (jasně, Soda byla lepší, ale když beru v potaz náš tehdejší hlad po podobných formátech, tak z toho byl člověk stejně u vytržení) a na "Další, prosím" (v podstatě totéž co teď, ale o 20 let dřív, kdy byla arogance moderátora ještě neobvyklá a zábavná), tak je mi z toho dost smutno. Dávno je to jen trapná exhibice zaslepeného egomaniaka, přesvědčeného o tom, že každý s odlišným názorem je totální idiot. To mu samozřejmě jindy nijak nebrání šavlovat tolerancí a dalšími hodnotami dneška - čili, tolerovat je třeba to, co si myslí a má rád p. Kraus, to ostatní samozřejmě nikoli, tam je v pořádku nahradit toleranci hulvátstvím. Málokdo reprezentuje stav dnešní společnosti lépe, než tento sebeparodický pán. O hosty už dávno nejde, z těch se stal dávno jen Krausův kompars. (25.11.2020)

Tento formát talk-show, zdá se mně poněkud obehraný a nevtipný. Kraus ve své nabubřelosti dokáže být velmi často na kameru vyjevený a daří se mu předstírat před hostem, jak ne všemu rozumí (například v souvislosti s profesí hosta), ale protože nemá rád od novinářů, když jsou mu pokládány jízlivé otázky, nechává pozvaného hosta žvástat o ničem. A do toho pěkně skáče do řeči, šmátrá kdesi pod stolem po zvětralé Mattonce, kterou si reklamně propaguje a jeho syn pak na podiu se svojí nemožnou kapelou zazpívá nějaký song, se kterým by ho všude jinde vypískali. Pořad odsunutý na pozdní hodinu by mohl plnit funkci peprné talk-show, ale když tam nikdo pořádný nechodí, dostaví se pocit zbytečnosti sledovat takový pořad. Kraus není Jay Leno ani Conan O´Brien, ale jen Kraus, který přišel s opsaným formátem amerických talk- show, které se na rozdíl od té "primácky" fádní, když ne ničím jiným, chlubí opravdu kvalitním zástupem celebrit. Když si přečtu, kdo u něho každý týden je, hodím ignor, a ekoefektivně si jeho talk-show nepustím. 20% (25.05.2012)

Čo dodať. Zmenil sa názov. Pribudla reklama. Inak sa bojím len jedného. Český a slovenský rybník nie je nekonečný. Takže s každým ďalším dielom je potenciálnych hosťov menej a menej. Neviem ako Vy, ale ja mám najradšej tých obyčajných hostí. Zberatelia, rekordmani v nejakej neužitočnej disciplíne, amatérsky vynálezcovia. To je cesta, ktorou by sa mohla táto show uberať. Veď u nás je pošukov a domácich kutilov viac než dosť. Bohužiaľ časom ubudlo humoru a rýpania do hostí. Naopak pribudlo moralizovania, politických kecov a opakovania hlášok. (17.10.2010)