Constantine

Jeden z těch seriálů, u kterých je škoda, že se nedočkaly pokračování a byly utnuty příliš brzy. Možná se tak stalo nevýrazným pilotem, jinak si to nedokážu vysvětlit. Herci skvěle zapadli do svých rolí, což z počátku úplně nevypadalo. Tvůrci vsadili na jednotlivé uzavřené epizody, které byly dostatečně pestré a ani tolik nevadilo, že chybí hlavní ústřední linka, po které by se seriál táhl a více nalákal. Žádné úderné zvraty, kolosální přípravu na obsazení světa démony nečekejte. K zásadnímu zlomu dojde až v poslední epizodě, ale to už se nedozvíme..... Vizuálně se nedá Constantinovi příliš co vytknout a celkově jsem si zavzpomínal na Buffy, která likvidovala démony a všelijakou havěť. Tento seriál mě dokázal chytit i přes svoji jednoduchost a za mě palec nahoru. Ještě nyní zuřím, že není druhá série.......7/10 (28.09.2017)

Obsazení rozhodně fajn (Matt Ryan byl trefa do černého), atmosféra není vysloveně hororová, ale mrazivá ano, triky docela ujdou, hromada pomrknutí na fanoušky komiksů je velké plus, ale co mě zklamalo, je silná epizodičnost seriálu. Sice se tu neustále mluví o probouzející se temnotě, ale většina dílů se zaměřuje na samostatné případy (které jsou sice obvykle "spuštěny" díky zmíněnému vzrůstajícímu zlu, ale to je vcelku chabé pojítko a příliš se mu nedaří dát divákovi pocit, že všechny události jsou dílky jednoho velkého celku), kdy některé jsou zajímavé a jiné ne. Ocenil bych spíše celistvější děj, byť jsem si vědom toho, že televize z velké pětky se častěji přiklání právě k silnější epizodničnosti. 7/10 (15.02.2015)

Tento způsob inkarnace hellblazera zdá se být... Poněkud.... Zvláštním, po velmi povedené pilotu přišlo nepříjemné vystřízlivění a vůbec nejde o to, že titulní mág/exorcista nekouří jednu za druhou (herci bych to fakt nepřál), ale problém je ve scénáři, kdy se kašle na nějakou velkou linku, která by se k mysterioznímu seriálu tak hodila a místo toho jsou tu epizodické příběhy s nepříliš zajímavejma podržtaškovejma postavama a první díly tak Constatine působí jako zjevelní vzešlé z konce devadesátek, kdy by by jistě skvělý, takhle ale není moc rozdílů mezi ním a povedenými díly z Vhedonovo upírobijecké Buffy, což rozhodně není pozitivní. Posledních pár dílů pak sice začne být docela dobrých a alesoň nahlodají potenciál, co se v téhle postavě skrývá, ale je to moc pozdě. A jak se ukazuje, je to moc pozdě i pro ty, kdož rozhodují o pokračování. (03.07.2014)

Nebudu lhát. Constantine byl pro mne v celku oříšek. A jak tam nějak koukám na hodnocení, které neustále balancuje mezi 69% a 70%, tak vidím, že nejsem sám. Některé díly jsou suprové, některé jsou zase v celku slabé. Záleží na vkusu. Asi je hlavně škoda, že seriál není zase tak špatný a skončil hned po první sérii, s tím, že si ale postavu jako John dokážu představit třeba jako jednoho z hlavních super bonusových charakterů v nějakém díle třeba Lucifera. Opravdu moc nevím jak to sesumírovat. Není to špatný seriál, ale nedokážu si moc představit, že bych vydržel u něčeho takového třeba na další čtyři série, ne-li méně. Ale na druhou stranu... Lucifer je taky super, a dneska už skoro ani nevím jestli mám dost sil koukat třeba na takovou čtvrtou sérii... (07.03.2017)

V tom našem svraštělém řiťáku Evropy vyšlo doposud jen šest alb Johna Constantine, což je jakožto výřez ze zasraného bžiliónu sešitů (přesně, tuším, 300), kterým se pyšní Amíci, kurva málo. Přesto je oněch šest knih makabrózní pýchou mé sbírky. Všechny leží pečlivě seřazené ve zmuchlané Tesco igelitce pod dvanácti vrstvami špinavého oblečení v mém pokoji. Aspoň na ně nesedá prach. Tak či onak, Constantinovy eskapády z pera mistra Azzarella považuji za jednu z největších genialit na poli komiksového média jako takového. O to větší je pro mě záhadou skutečnost, že mě tahle zlobotomizovaná rutinérská adaptace nikterak nenasrala, naopak jsem si ji pekelně užíval. Teď, s několikaměsíčním odstupem jsem tu blbou záhadu rozlouskl jedním plesknutím penisu. Může za to ta moje kokotská ješitnost - přeci vědomí, že se nad tím božským komiksovým Hellblazerem budu orgasmicky škrábat v nose jen já s nějakou zanedbatelnou skupinkou asociálů z Brna či Ostravy, je neskutečná úleva. Neboť jako každý ze zkušenosti vím, že požitek z geniálního díla rapidně upadá, když se stane globálním, viz Game of Thrones. Adaptace je každopádně přímočará, nepřílíš inteligentní, příjemně krvavá, vizuálně podmanivá zábava, která nebude žít navždy, ale nevidím důvod, proč se do ní srát, když mi s ní ty hodinky utíkaly příjemně. (29.06.2015)