Jessica Jones

Season 1: Jessici jsem se vcelku bál. Že se u ní unudím. Žena s větší sílou, nic víc, nic míň. Nakonec jsem se bavil neskonale. nebylo to však jen kvůli této postavě, bylo to kvůli všem postavám, co se v seriálu vyskytly. Celkově to působí uceleně, různé detektivní příběhy jsou naoko propojené, vše je depresivní, uvěřitelné, nejsou tu žádné místa pro "probůh proč XXX", prostě to všechno funguje. Hlavní záporák - David Tennant, naprostý opak z Doctora Who, zde působí naprosto děsivě. Je to vtělení zla přímo. Neuvěřitelně napsaný scénář k této postavě, kterou David zahrál na jedničku s hvězdičkou. Pokud bych se na Jessicu někdy znovu podíval, bude právě kvůli Killgrave-ovi. Takové představení se jen tak nevidí. A to zakončení... Neskutečné :-) Trochu uspěchané, ale líbilo. Ano, bylo tam pár hluchých míst, pár nezajímavých postav, ale... Celkový pocit nehroženě: 85 % (22.03.2017)

Další Marvelácký seriál který následuje šlépěje Daredevila a ještě více propouští uzdu násilí a sexu (a to jsem měl pocit že to víc nejde). Takže žádnou sluníčkovou rodinou věc jako jsou MCU filmy nečekejte. Sice mi chvíli trvalo než jsem si na hlavní hrdinku zvykl, protože její sockoidní život a chování je krapet rozporu s mým životním stylem, ale po druhé epizodě to už bylo lepší. Dosti pomůže znát její historii a herečka je celkem i sympatická. Ostatní postavy jsou fajn, dokonce čerpají opět z Marvelu a tak se tu objeví například Simmons v komiksech známý též jako "Nuke" a otevřou se nám zde vrátka pro další zápletky do filmů a seriálů. Luke Cage je taky bezva. Na to že jsem nějak nikdy jeho postavu v komiksech nemusel, tak tady je fakt sympaťák a těším se na jeho samostatný seriál. Takhle bych mohl pokračovat dál, protože jak říkám všechny charaktery jsou zde výborně zahrané a propracované. Dalším největším tahounem seriálu je ale Kilgrave (David Tennant), který opět potvrzuje pravidlo, že pokud dáte záporákům prostor, necháte diváka podívat více do jejich minulosti a seznámit se s ním, uděláte skvělou postavu. Takže Kilgrave se může hrdě zařadit vedle Kingpina a Lokiho mezi "best off" záporné postavy MCU. Hmm najednou se na svůj fialový oblek dívám úplně jinak... Tam kde se filmům nedaří Netflixové série excelují. Možná kdyby záporné charaktery nenechávali zabít hned v prvním filmu co se objeví, taky by za něco stály. Opět je zde pár odkazů na MCU aby se divák ujistil že je to stále "propojené" a ke konci i na samotného Daredevila. Mimochodem všimli jste si jak Marvel začíná Doktory Who obsazovat do záporných rolí? Nejprve Eccleston a teď Tennant...asi už vím kdo bude další :D. (28.12.2015)

Tato série o komixové hrdince je celkem pecka. Další seriál ze stáje Defenders od Netflixu se mi dost líbí. Ale samozřejmě to není tak dobré, jako Daredevil. Přesto že Jessica Jones disponuje opravdu slušnými schopnostmi. Zažila podobnou nehodu jako Matt Murdock. Nyní pracuje v New Yorku jako soukromá detektivka. Dělá svou práci po svém a s ničím se neštve. Taky se potkala se svým nastávajícím partnerem Lukem Cagem, který je také členem Defenders. Hlavní záporák Kilgrave je opravdu drsný. Umí ovládat lidskou mysl a lidský život pro něj absolutně nic neznamená. Je opravdu hodně bezohledný. Jessica to s jeho poražením vůbec nemá jednoduché, protože proti neustále někoho posílá. Jinak si myslím, že volba Krysten Ritter do role Jessicy Jones byla docela povedená. David Tennant jako Kilgrave taky exceluje. Hraje tam i Trinity. :) Bohužel to s Daredevilem moc propojené není. 2. série je tu a s ní i pohled do Jessičiny historie. Přesto že se v této sérii dozvíme mnoho o její historii, chybí zde pořádný záporák, takže je tahle série o dost slabší. 3. série přináší nového záporáka. Nemá sice žádné schopnosti, ale je dost chytrý. Jessice a Trish dost zkomplikuje život. Další série už bohužel nebudou... "Jestli se do dvou hodin nevrátím, uřežte si obličeje!" (26.11.2015)

1. série - 90% - Psychologickou propracovaností snad ještě dál než Daredevil. Stačilo pár epizod a o všech postavách, i těch sebevedlejších, jsem věděl tolik, že by na to jiné seriály potřebovaly minimálně dvě sezóny. Jedinečný počin, který se svou podstatou zásadně vymyká všem superhrdinským zvyklostem, ale z Jessicy Jones dělají dvě vztahové dynamiky. Tou překvapivě silnější a emocionálnější je girl power mezi Jess a Trish, pouto, které je dost možná nejuvěřitelnějším a životně nejpotřebnějším komiksovým přátelstvím všech dob. Tou druhou je pak samozřejmě toxická síla mezi Jessicou a Kilgravem, pnutí, které hlavní postavu z velké části definuje. Právě tam ale směřuje moje jediná obava. I v rámci úspěchu Netflixem budovaného vesmíru je plánovaná druhá série zapotřebí, ale její nezbytností si díky příběhu o překonávání limitů vlastního já a odpouštění jiným i sobě samé nejsem jistý ani trochu. Jako samostatný příběh rozhodně za pět, takhle na poslední chvíli cukám zpátky a počkám, co přinesou věci příští. 2. série - 85% - Zatímco ostatní Defenders mají svoje typické prostředí nebo rozpoložení a Daredevil válčí s morálními dilematy, Luke s těmi sociálními a takový Iron Fist zase s mystickými, Jessica stále nejvíc bojuje sama se sebou. Právě ona nepotřebuje kulisu New Yorku, nepotřebuje, aby jí protivníka dělal Kilgrave, nepotřebuje vlastně nic a díky tomu je tak nejsamostatnějším počinem Marvel-Netflix aliance i nejzajímavějším a nejsilnějším charakterem. Sám jsem byl v šoku z toho, že celá sezóna si vystačí i s absencí dlouhodobého záporáka, protože nově příchozí buď jen nenápadně přihrávají (Pryce) nebo antagonisty nejsou (Alisa). Překvapivě nejnenáviděnější postavou druhé sezóny je tak jednoznačně Trish. Ne kvůli zpěvu oblíbeného megahitu It's Patsyyy, ani kvůli rozporuplným vztahovým rozhodnutím, ale kvůli spoustě činů, které působí, jak kdyby dělala naschvály svým blízkým, Jessice i sama sobě. Právě kvůli ní je zážitek tentokrát o malý krůček slabší, ale už to, že dokáže seriál i bez vy-víte-koho držet krok s napětím nacpanou první třináctkou epizod, je pochvalou samo o sobě. 3. série - 80% - Nepřekvapivě pořád velmi teskné, na správných místech až bolestivě pravdivé a v první řadě vypovídající o tom, že někdy ti nejpalčivější vnitřní démoni vystupují na povrch ve společnosti zdánlivě banálních problémů. Poslední sezóna bloudění titulní hrdinky je zdaleka nejcivilnější a ačkoli žádnou dlouhodobou linku celého Defenders univerza nerozvíjí a o svých souputnících hovoří jen velmi sporadicky, líbí se mi, že právě konec je jaksepatří melancholický. Opět s Jessicou, jejíž nejlepší kamarádka je buď lahev dobrého pití nebo nevlastní sestra, se kterou je víc starostí než radostí. Čistě komiksových prvků se tentokrát vyskytuje naprosté minimum, což je snad ten důvod, proč si to rozlučka od kritiků i diváků docela slízla. Já si ale budu ten posměšný úšklebek Krysten Ritter pamatovat s patřičnou vděčností. (29.02.2016)

// "I wish I had a Mother of the Year award... so I could bludgeon you with it." AKA první citování hodná hláška po devíti dílech. Ne, Jessica Jones se vážně nesnaží být Daredevil. A to je v některých aspektech velká škoda. Finále bylo spíš zklamání a dokonce ani přítomnost Night Nurse a pár retconů to nedokázalo zachránit. Ve světě, kde jeden má kontrolu nad vším a ten druhý nad ničím, mě fakt zaráží, jak někdo dokázal tohle téma tak zoufale nevyužít. 6/10 (23.11.2015)