Fargo

Dal jsem si od dosledování první série tak týden odstup, než jsem ji ohodnotil a zvážil všechna pro a proti a prostě stejně ne. Přijde mi to přeceněné. Je to velká zábava, o tom žádná. Ale prostě nevím, jak to mám pojmout. Mně se ta nadsázka a černý humor líbí, ovšem nejde to brát ani krapet vážně, to prostě vůbec nefunguje. Funguje to jen jako relax. Neustálé přesvědčování o "true story" beru jako vtip (ačkoliv by se v tomto lhát nemělo), ale prostě je celá story tak jasně vycucaná z prstu, že to nejde nezmínit. Prakticky všechny postavy, s výjimkou Molly, jsou naprosto debilní a sledování jejich počínání je čisté divácké utrpení ve stylu Četník a mimozemšťané. Pak je tu ještě samozřejmě postava Billyho Boba Thortona, kterou zmíněný zahrál brilantně. Ta postava ale taky naprosto nedává smysl, tvůrci z ní dělají poloboha a o samotné motivaci, proč to vlastně dělá, se nedozvíme vůbec nic. Jestli má nějaký morální kodex (očividně ne, protože jde po špatných i dobrých), jestli to dělá pro peníze (očividně ne, protože leccos dělá zadarmo), takže asi jen pro zábavu, ale to je teda dost karikaturní. Velmi mnoho charakterů je v podstatě okopírovaných z filmu, což je asi záměr. Moc mě potěšilo zodpovězení zásadní nedořešené otázky z původního filmu, ačkoliv linka se Stavrosem naprosto vyšuměla a vlastně tam vůbec nemusela být. Potěšil mě i hudební návrat. O atmosféře ale nemůže být vůbec řeč. Seriál se tu v tomto ohledu spoléhá pouze na prostředí zasněžené Minnesoty, ale to je tak nějak atmosféra zadarmo. Oceňuji, že se seriál velmi úspěšně vyhýbá v první sérii jakémukoliv náznaku klišé, je to ale za cenu toho, že to vlastně celé nedává moc smysl, je tam dost děr ve scénáři z hlediska motivace a logiky jednotlivých postav a prostě z tohoto hlediska je to pro mě velice neuspokojivé, ačkoliv jsem se velice dobře bavil, ale jenom o tom to prostě není! (25.06.2020)

Tohle jsem si užil o tolik víc než první sérii. Přestože té jsem možná trochu uškodil tím, že jsem ji dal jen tři, a téhle zase možná trochu přilepšuji, že ji dávám pět, ale můžou za to především charaktery, a to, že u téhle série jsem nepropadal zoufalství. Ona totiž první série byla až příliš realistická tím, že na jednoho rozumného či inteligentního člověka tam připadalo 5 totálních debilů. A já tohle hrozně nerad sleduji. Chci alespoň při sledování filmů a seriálů žít v té iluzi, že ten průměr je někde jinde. Ve druhé sérii jsou charaktery tak silné, že, jak už někdo jiný psal, o téměř každém z nich by se dal udělat samostatný seriál a zároveň nikdo mě tam neiritoval, krom postavy Kirsten Dunst, ale i ta tu má své místo a nejlepší díl série, 8., patřil do značné míry jí. Jediné připomenutí první série je v tomto ohledu banda policejních trotlů z Jižní Dakoty v devátém díle a děkuji tvůrcům, že to bylo jen takovéto krátké připomenutí. Ačkoliv jsem první sérii neviděl tak dávno, až příliš pozdě mi došlo, jak nečekaně moc jsou ty série provázané, a o to více to zpětně oceňuji. UFO beru jako vtipný trolling, je to na podobné úrovni jako obligátní prohlášení o pravdivosti vyobrazených událostí. Druhá série je skvělá záležitost, a přestože si zachovává všechny základní ingredience fenoménu Fargo: cynismus, černý humor, nesmyslnou propletenost, značnou dávku absurdnosti a násilí, a postavu, která je středobodem všeho dění, ale dostala se do té pozice neuvěřitelnou shodou okolností, zároveň se ale autorům nějakou naprostou záhadou podařilo vybudovat něco, co jsem bral fakt vážně a kde jsem fandil skoro všem, co se tam vyskytovali, ačkoliv byli mnohdy (nebo spíše skoro vždy) proti sobě. A nejoblíbenější postava celé série? Rozhodně Noreen. (14.11.2020)

Za mě má Fargo v prvních třech sériích víceméně stále stejnou vysokou kvalitu, ačkoliv jsem tedy dal každé jiné hodnocení. První série mě subjektivně strašně štvala, protože měla extrémní množství dementních postav, a to já těžce snáším. Druhá série byla za mě úplně skvělá. A třetí je tak někde mezi tím. Sice je už od začátku jasné, že mustr se lehce opakuje, autoři ale dokázali vymyslet zase jiné a přitom přitažlivé kulisy. Dementních postav je víc než v druhé sérii (a v podstatě se opět omezují na policisty), ale rozhodně méně než v té první. Co je zarážející, že ten největší dement, policejní šéf, je vlastně svým způsobem sympaťák. Zásadním pozitivem série je hlavní záporňák mistrně ztvárněný Davidem Thewlisem alias Lupinem (což jsem si spojil až tak po pěti dílech, co jsem si rozklikl tenhle profil). Budu si jeho VM Vargu připomínat jako jednoho z nejlepších zlounů vůbec. Odporný zjev a držení těla, brilantní mysl, nezpochybnitelná autorita, nezapomenutelný přízvuk a vyloženě zastrašující nonverbální komunikace a pohyby. I jeho dvěma hlavním poskokům se ve mně podařilo vybudovat velmi příjemnou nenávist. Prvních 7 dílů jim vychází vše úplně přesně tak, jak chtějí a je to trochu zoufalství sledovat, ale naštěstí se to v posledních třech dílech malinko a nakonec i překvapivě zlomí. Na druhé straně barikády jsou velmi schopné a sympatické dámy. Snad jen dvojice bratrů Ewana McGregora mě vlastně moc nebavila, což jsou přecijen hlavní postavy. Nevadí. Jsem ale moc rád, že autoři stále nezapomněli na úžasnou znělku Cartera Burwella z původního filmu a zvlášť když se objeví v celém svém znění, mám tendenci odpouštět všechno. (24.12.2023)