-
-
V 7. epizodě s názvem „Who Shaves the Barber?“ a 8. epizodě s názvem „The Heap“ se v rolích dvou detektivů objeví populární komici Keegan-Michael Key a Jordan Peele, známí především ze své show Key and Peele (od r. 2012).
(geklon)
-
-
V 10. epizodě 1. série "Mortonova vidlička" říká pan Solverson (Keith Carradine) své nevlastní vnučce Gretě (Joey King), že v roce 1979 byly její maceše/jeho dceři Molly (Allison Tolman) 4 roky. V 1. epizodě 2. série "Waiting for Dutch", která se odehrává právě v roce 1979, je ale Molly 6 let - zmíní se o tom její matka, když ji jde ukládat ke spánku.
(Charlizee)
-
-
Joel a Ethan Coen, režiséři původního filmu Fargo (1996), působí u seriálu jako producenti.
(BabetakCZE)
H34D
Je velice pozitivní, že seriálové Fargo nemá s tím filmovým mnoho společného, jde tedy o vcelku originální kousek. Kousek, který je podobně zamotaný, podobně satirický, až černohumorný jako film, ale přitom se zápletka odvíjí jinak, charaktery se vykreslují jinak a překvapení se tvoří nová. Jistá nepředvídatelnost je v této zamotané krimi esenciální, seriál se neodvíjí tak, jak by obyčejný divák čekal a to je dobře. Míra absurdity je znatelná, ale míra realističnosti je ještě mnohem vyšší a za to náleží tvůrcům (podobně jako dřív Coenům) velký respekt. Pocit ze seriálu je skutečný i mrazivý zároveň a to zejména díky famóznímu Billy Bobovi - troufám si říct, že se jedná o jeho životní roli! 9/10(28.8.2015)
GodComplex
Ze zacatku to na me pusobilo stejne prehodnocenym dojmem jako puvodni film, ale serial skutecne vyuziva svych 10 hodin na maximum a jde mnohem, mnohem dal. At uz ve vykresleni charakteru, celkove komplexnosti, ale hlavne v prostoru i pro male pribehy (uvodni sekvence jednotlivych dilu, nebo flashbacky pro predstaveni novych charakteru jsou super). Nektere sceny jsou vylozene filmove lahudky, zimni atmosfera a zasnezene zabery jsou oku lahodici a je videt, ze i pro nektere herce to byl zazitek, Billy Bob Thornton si dal svuj charakter uplne neskutecne. Po vetsinu casu je to brano vazne a ton je spis potemnely, ale o to vic, kdyz se obcas objevi neco vtipneho to zafunguje, hned nekolik scen u kterych jsem se po dlouhe dobe hodne zasmal. Serial Fargo > Film Fargo. 8/10(6.11.2014)
MessiáŠ
Druhá série nejenže překonává sérii první (už tak výbornou), ale aspiruje i na to nejlepší, co jsem v seriálové tvorbě viděl (pravda, nebylo toho zrovna tolik, ale...); až jsem zhruba někde za polovinou zalitoval, že rozehraným situacím je věnována pouhá jedna série, protože místa k jejich rozšíření by jistě bylo dost. Nicméně i na poněkud omezeném (o to však sevřenějším) prostoru jedné série jde o bravurně rytmizovanou, mnohovrstevnatou fresku, v níž dominantní roli hrají ne úplně tradičně pojaté postavy. ___ Pracovně by se snad dalo pojetí postav označit za kunderovské, protože v Kunderových románech není pro postavy rozhodující jejich mimetické ztvárnění, nýbrž nosnost určitých témat; postavy jsou spíše fenomenologické konstrukty. Stejně tak ve Fargu představují hlavní postavy soubor myšlenkových schémat (diskurzů), typických (nejen) pro 70. léta USA; napětí mezi postavami vychází právě z toho, že klíčový je mezi nimi střet idejí. Modelovou ukázkou může být manželská dvojice Blumquistů: Peggy ztělesňuje prototyp maloměstské manželky, která se pod vedením své guru-přítelkyně začne tzv. realizovat; řezník Ed se pro změnu chce realizovat výhradně v intencích amerického snu, když si chce pořídit vlastní řeznictví a založit spokojenou rodinu. Stopy amerického snu lze pochopitelně vysledovat i u rodiny Gerhardtů, jejíž členové se odmítají podřídit konkurenčnímu mafiánskému spolku, neboť vzdát se části finančních podílů by znamenalo zpochybnit veškerou tvrdou práci, základní pilíř amerického snu, svých předků a taktéž vlastní nezávislost a svobodu. Jejich protivníci zůstávají de facto bez tváře, protože reprezentují mnohem spíše anonymní duch doby, změnu „starých dobrých časů“ (souznící s finální vnucenou metamorfózou pozice hitmana Mikea Mulligana), rostoucí nepřehlednost a zmatenost světa. ___ Jestliže ona zmatenost je ještě rezultátem zkušenosti z války ve Vietnamu, je třeba skrze deziluzi vystavět nový mýtus – odtud sledování politické kampaně Ronalda Reagana. Sofistikovaně do vyprávění zahrnutá postava Reagana zároveň demonstruje další klíčové téma – téma fráze a jazyka. Fráze jako životní princip nezahrnuje jenom politikovy proslovy, ale i monology Peggy o vlastní realizaci či Mikeovy všemožné citátové promluvy; i když tak v konverzaci postavy užívají tatáž slova, každý mluví v zásadě o něčem jiném, vztahuje je ke svému myšlenkovému schématu (např. proti absurditě existence se Ed ohradí, že je to přece nesmysl, že tu musí pracovat, něco dělat, ...); rozpor mezi označujícím a označovaným se tak snaží překlenout otcovská figura Loua, který začne vytvářet univerzální symbolický jazykový systém. ___ Postavy se ovšem uchylují nejen k novým mýtům fráze (a vizím o hyperkonzumním blahobytu), ale i k těm starším – jako když dcera z Gerhardtovy rodiny touží žít v éře hippie; na rovině mýtu je však tím nejdůležitějším ten o Sisyfovi, který je rozvíjen jak doslovně prostřednictvím prodavačky v řeznictví, která čte Camuse (existenciální filosofie podle všeho paradoxně více rezonovala ve Spojených státech než v Evropě, což seriál také mj. reflektuje), tak v širším rámci na úrovni celého příběhu. V celkovém neustále se množícím kontextu, v němž se témata paralelně doplňují či si kontrapunkticky odpovídají, má nakonec vše svůj specifický význam, včetně – jak jinak než existenciálně absurdní – návštěvy mimozemšťanů. A navíc se ony události podle všeho skutečně odehrály...(24.12.2015)
Malarkey
Po dlouhé době jsem se zase pustil do nějakého seriálu. Fargo tu byl hodně dobře hodnocený a to samo o sobě lákalo ke shlédnutí. Původní film znám a tak jsem byl zvědavý, jak celej ten námět natáhnou na deset hodin. Tvůrci to nakonec zvládli vcelku obstojně, přestože jsem se nedokázal zbavit dojmu, že tak prostředek seriálu spíš nudil, než by byl schopný zaujmout. Vrchol tohoto seriálu tak vnímám u prvních dvou a posledních dvou dílů. Ten prostředek je jen taková nepatrná výplň, kde si umocňujete vztahy mezi jednotlivými postavami a Martin Freeman se tu naprosto brutálně proměňuje, což je jediný velký plus prostředních epizod. Nicméně nebejt Billy Bob Thorntona, je tenhle seriál poloviční, ne-li čtvrteční. On je prostě naprosto boží a jeho postava tu měla absolutní místo. Možná ten prostředek seriálu kvalitně klesal i díky tomu, že v něm nebyl moc vidět. Závěrem ale vše dohnal a celou tu parádní atmosféru zasněženého amerického zapadákova dokonal k obrazu svému. Film Fargo je plný vychytávek a tenhle seriál se toho drží. Nemůžu se ale zbavit dojmu, že "jen" roztáhl původní film na jednotlivé epizody. Ono ale...co také čekat jiného.(9.3.2015)
El Pistolero
9/10. Je to ostuda, ale Martina Freemana jsem zaregistroval teprve před dvěma lety, kdy byl obsazen do role Bilba ve snímku „Hobit: Neočekávaná cesta“. Kdo to je? Nějaký Morganův příbuzný? Zvládne takovou roli? Dnes už vím, že zvládne i mnohem víc. A přesvědčil jsem se o tom i díky seriálům „Kancl“ a nyní „Fargo“. Vnitřní proměna jeho Lestera Nygaarda je po herecké i psychologické stránce dokonalá. Když Lester v sedmé epizodě vítězoslavně opouštěl zadržovací celu, vybavila se mi hlavní postava Mailerova románu „Americký sen“, která se dopustila stejného zločinu a stejně obratně si postupovala při své obhajobě. Samozřejmě také Thorntonův Lorne Malvo nemá chybu. Druhá série navíc není o nic horší, takže velká paráda. TOP 10.(27.11.2014)