Insidious: The Red Door
Insidious: Červené dvere
Insidious: The Red Door
Insidious: The Red Door
Režie:
Patrick WilsonScénář:
Scott TeemsKamera:
Autumn EakinHudba:
Joseph BisharaHrají:
Ty Simpkins, Patrick Wilson, Rose Byrne, Sinclair Daniel, Hiam Abbass, Andrew Astor, Juliana Davies, Steve Coulter, Joseph Bishara, David Call, Leigh Whannell (více)VOD (5)
Obsahy(2)
Aby rodina jednou pro vždy skoncovala se svými démony, musí se Josh (Patrick Wilson) a vysokoškolák Dalton (Ty Simpkins) vydat dál než kdy dříve, a čelit temné minulosti své rodiny a zároveň novým, ještě děsivějším hrůzám ukrytými za červenými dveřmi. (Falcon)
Recenze (207)
Tak to dopadá, když nastavuješ už nastavenou kaši. Nemá cenu si nic namlouvat, faktem je, že série Insidious má nezadržitelně sestupnou tendenci, což Červené dveře jen potvrzují a další pokračování si myslím, že už není opravdu žádoucí, aby to totiž nakonec neskončilo někde u Odpadových hodnot, k nimž se tedy zas až tak zatím toto pokračování úplně nepřibližuje, ale prostě už to nelze vnímat ani zdaleka tak pozitivně jako první díly, a opakuji, toto pokračování nabízí skutečně už jen takovou převařenou vodu, dějově přešlapující více než hodinu na místě, a spíše než rozvíjení světa za Červenými dveřmi se tu tvůrci věnují rodinnému dramatu o rozvrácené famílii, a i když se to pak po přemístění do světa za ,,dvěřmi´´ přeci jen alespoň trochu rozjede, tak pořád je to spíš nuda, kde se toho příliš nestane, no a co se týče závěrečného vyústění, tak tam můžeme hovořit o definitivně posledním pomyslném hřebíčku do rakve této série, jelikož se jedná o doslova směšní a trapný happyend se vším všudy, kde se všichni obejmou, protože je zlo poraženo a jsme zas šťastná rodinka, až navěky ámen. Ke všem těmto negativům lze jinak určitě připočíst i ztrátu působivé atmosféry, kterou předchozí díly oplývaly, chybí tu ale i napětí, co je ovšem nejhorší, tak tu nejsou k dispozici již ale ani žádně hororové prvky, minimum bubáků, minimum lekaček, o krvi ani nemluvě, i když na ní to pravda nebylo postavené ani v předchozích filmech, ale prostě po této stránce se tu toho objevuje skutečně jen úplné minimum, a i to minimum je navíc nefunkční. Insidious: Červené dveře tak zkrátka není povedená podívaná, a to z toho nejjednoduššího důvodu, že nedisponuje ani jedním jediným pozitivem. ()
Tak nám Inshitdious (Vhovněvězící) i přes mé neutuchající protesty a nevybíravé maily studiu, plné žalostných vulgarismů, neutěšeně pokračuje, a řekl bych, že ty dveře byly spíš příznačně nahnědlé. Skomírající béčkový herec Patrik začal ze zoufalství fušovat do režie, a je to citelně znát, i když je i samotný scénář opět přiblblá telenovelová sračka, tentokrát o znovunalezení rodinných hovnot mezi na pěst ubuleným dedym a jeho nesympatickým mastňáckým spratkem prostřednictvím pár zase naprosto nebubacích astrálních kokotů, ojediněle unyle bafajících z pod postelí a temných koutů. Zedník architektem holt většinou nikdy nebude. A tak se špatně vedený dedy s ublíženeckým výrazem typu „skřípljsemsikoulevzipu“ devadesát minut ukřivděně bloncká od ničeho k ničemu, vzdychajíc nad rozvráceným rodinným zázemím, jeho špatně vedené artově autistické antikoncepční selhání kompulzivně čmárá uhlem škaredé černé obrázky, mohutně podporováno špatně vedenou škaredou, tlustou, avšak silnou a řádně emancipovanou spolužačkou ze Senegalu, pravděpodobně teplou, až se všichni nakonec jako obvykle znuděně vypraví s lucerničkou do nějaké té tmavé astrální prdele, kde se táta zapře o futro a hrdinně zablokuje dveře, ze kterých teče kolomaz, před ukrutně neděsivou až komickou astrální černou rukou. No hurá, zoláti vyhráli, rodinná pouta obnovena, rozvrácená rodina je opět zvrácenou, máma děsně chce být zase s tátou, bo astrální hrdina, fuckan je rád, že jeho dysfunkční výchova nebude nadále pokračovat, navíc má uvědomělou, hexadecimální ebenovou nevěstu, a všichni společně mohou za zvuků molových houslí ruku v ruce odkráčet k zapadající jeblé astrální bábě z předchozích dílů. Už s tím fuckt jděte do prdele! ()
Tahle série už je notně vyvanulá. Obstojné řemeslo zajišťuje koukatelnost, ale jinak je to přehlídka kreativního zmaru a beznaděje - vše už jsme viděli, vše už známe. ()
„MÁM POCIT, ŽE SE K MĚČEMU BLÍŽÍM. NEBO SE NĚCO BLÍŽÍ KE MNĚ…“ Nejhorší je, že po ¾ hodině zjišťuju, že mě to vůbec nebaví! Snažej se vyprávět příběh, kterej je spíš než strašidelnej, votravnej. A zajímavejch je tak posledních 15 minut. /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Jedná se o režijní debut Patricka Wilsona. 2.) Jde o přímé pokračování filmu INSIDOUS: CHAPTER 2. (a pátý díl této franšízy). 3.) Thx za titule "Piorun". /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Tak tu máme kinohit a rovnou ho mohu označit za kinoshit. Takovou nudu jsem už dlouho neviděl. Psychologické drama o vztahu otce a syna.....Koho to zajímá? V dnešní době se už opravu nevyplácí do kin chodit, protože co natočí film, tak je to sračka. 😡😡😡😡😡 ()
5. díl Insidious je překvapivě po finanční stránce nejvýdělečnější díl série, takže dost možná nebude poslední, avšak po kvalitativní stránce je nejslabším článkem, ikdyž už 4.díl za moc nestál, tohle na podobné úrovni. Jakmile se od série odprostil James Wan, tak kvalita šla výrazně dolů( Raději bych viděl další Conjuring nebo Crooked Mana). Režie se tentokrát ujal debutující Patrick Wilson, jeden z hlavních představitelů, takže se nedaly čekat zázraky, že by sérii spasil nezkušený člověk. Dějově mě to příliš nezajímalo, lekaček tu pár je, ale jsou lacinné a nefungovaly na mě, creepy a temná atmosféra téměř vymizela, hrátky s kamerou ani zvukové efekty neoslní, chybí tu zajímavé nápady, zkrátka nic nového tenhle díl nepřinesl, jen recyklace viděného. Plusem je řemeslná zručnost, takže v téhle nouzi o duchařiny, alespoň na dobré technické úrovni je tohle postačující, ale zároveň zbytečné. 5/10. ()
Mnohí by radi zabudli na zlé veci, ktoré sa im stali. Ale je to rozumné? Stephen King o tom vedel svoje a na potlačovaných traumatizujúcich spomienkach dokonca postavil nemalú časť svojej úspešnej tvorby. Vždy, keď si sadám pred nový diel Insidious alebo V zajatí démonov, dlho mi trvá, kým si dám dokopy, čo je čo. Situáciu okrem obdobných pekelných zápletiek plných strašidiel, démonov, prízrakov a môr komplikuje nielen producentský dohľad Jamesa Wana, ale tiež prítomnosť Patricka Wilsona. Ten si Insidious 5 rovno aj natočil, je to jeho režijný debut a treba povedať, že príjemne prekvapil. Nie je to žiadna strhujúca žánrová jazda, o revolúcii nehovoriac. Ale zrežíroval to hladko a konzistentne, akoby sa jednalo o jeho siedmy a nie prvý film. Možno mu to ale bralo energiu a tak svoju postavu odsunul do úzadia. Rovnako tak Rose Byrne, vinou čoho to občas vyzerá skôr na cameá, než vedľajšie postavy (a Lin Shaye, Leigh Whannell, Steve Coulter a Angus Sampson sú na tom ešte biednejšie). Bol by to teoreticky zvláštny prerod, keďže v jednotke a dvojke hrali titulné roly, ale v trojke (prequele) pre zmenu vôbec neboli a štvorka s Lin Shaye sa tiež zaobišiel bez nich dvoch. Štvorka zároveň bola sequel trojkového prequelu a zároveň prequel sequelov (jednotky a dvojky). Séria sa zjavne rada a s nemalou chuťou hrá so zamotávaním svojho univerza. Mne sa to na päťke veľmi páčilo, či už rôzne flashbacky alebo odrazové mostíky v podobe scén z minulosti, ktoré s odstupom rokov vytvorili mimovoľne nové nosné zápletky. To je pekne vidno na samotnej hypnóze, ktorou si Lambertovci získali pár rokov času, ale zároveň to medzičasom vytvorilo zákerné podhubie pre novú strašidelnú zápletku. Taký je ostatne život, nie? Veci, ktoré považujeme za ukončené, sú v skutočnosti len počiatkom čohosi nového. Napriek tomu to Patrick natočil príjemne priamočiary a sympaticky jednoducho, hoc samozrejme je samovražda pozerať to bez aspoň letmej znalosti predchádzajúcich dielov. „Snový“ svet je stále nesmierne nízkorozpočtový (a duchovia ani v päžke v podstate nie sú nijako špeciálne nalíčení, proste sú to obyčajní herci bez masiek), ale má to svoju atmosféru a niektoré scény sa fakt vydarili. Je to taký divný mix, v ktorom tvorcovia príliš nevedeli (ako ostatne v celej ságe), či majú uprednostniť tiesnivú atmosféru pred lacnými bafačkami. Päťka vďaka odsunu dospelákov na vedľajšiu koľaj miestami pripomína skôr tínedžerskú vyvražďovačku (ale bez vyvražďovania, ehm). Kľúčové bolo tým pádom (keďže je to de facto nový ústredný hrdina) typovo správne obsadiť rolu Patrickovho syna. Tvorcovia sa prekvapivo (?) rozhodli pre Ty Simpkinsa, ktorý Daltona stvárnil ako v jednotke, tak v dvojke. Našťastie to nie je úplne mizerný herec, vieme si k nemu napriek jeho divnej povahe vytvoriť aspoň ako-také sympatie a tak je čas strávený v jeho spoločnosti v rámci možností adekvátny a fajn. Môže sa za to ale do nemalej miery poďakoval fajn parťáčke Sinclair Daniel, ktorá ho drží i v slabších momentoch. ()
Dlouho očekávaný režisérský prvopočin Patricka Wilsona mne tedy mírně zklamal. Jeho tvůrčí snažení spočívá v pokusu o využití všeho funkčního a dobrého z předchozích dílů a do toho zamíchá několik svých nápadů. Nepopírám, že do svého filmu přidal i mnoho dobrého, ale ve výsledku to nějak nestačí. Bohužel celkové znění postrádá hutnější atmosféru a příběhově je to velmi slabé. Vlastně mne potěšily pouze ty strašidelné scény, které se s výjimkou finále zpravidla dařily (S tím by samozřejmě mohl být leckterý horor sám o sobě spokojen, od značky jako je Insidious by se však dalo očekávat tak trochu víc.). I to však potvrzuje průměrnost díla, jenž si hodnocení okolo 50% nepochybně zaslouží. Nejslabší Insidious! 50-53% ()
Šieste, nezmyselné pokračovanie, ktoré nie že neprinieslo nič nové, ale ešte aj námetovo tápe .. ()
Zdá se, že série Insidious oplývá znakem nevyčerpatelnosti, vždyť astrální dimenze Zásvětí (pro mě mnohem vhodnější překlad než Dálava) nabízí tolik možností ze kterých lze čerpat. A režisérskou židli tentokrát zasedl (či posedl?) sám Patrick Wilson. Snaha byla sice znát, jen provedení poněkud pokulhávalo. Co mě hodně zasáhlo byla Daltonova umělecká tvorba a Joshovo CT vyšetření mozku (poslední dobou takové prostředí hůř snáším). Když to tedy shrnu, vidět to v kině nebyl až takový zážitek jaký jsem od toho očekávala. ()
Určitě se jedná o zatím nejslabší příspěvek pětidílné sérii. Bojím se že další díl samozřejmě bude, protože tržby Pětky jsou poměrně vysoké. Je to samozřejmě škoda, protože zajímavost tato série už dávno ztratila. První dva díly byly jasné pecky novodobého hororového žánru. 35% ()
Recyklát ze světa Insidous je bez nápadu a v mizerné režii nijak výrazného herce, který by měl zůstat jen u herectví. V neúměrně dlouhé expozici se řeší vztahy postav, až se jeden zalekne, jestli nešel na jiný film. O jakéms takéms hororu se dá mluvit až od první lekačky ve výtvarném kurzu. A ač lekačky jsou doménou série, tak zde kromě nich nic jiného není. Žádné napětí, žádná temná atmosféra. A momenty, jako je vzbouřené prostěradlo, vzbuzují spíše úsměv, než strach. Lekačky samozřejmě doprovázejí výstřely z děla a třeskot činelů, takže občas máte pocit, že vyletíte z křesla až nad budovu kina - strach v tom ale opět není. Pomíjím hrátky s astrálem, což by bylo nadlouho, ale jinak jsem spíš čekal Freddyho. A démon opět a znovu připomněl Star Wars. Kruciš, to fakt nemají autoři více fantazie? Nic převratného jsem nečekal, ovšem tohle byla opravdu mizérie. Potěšila Lin Shaye, z které už je doslova ikona současného hororu, byť moc prostoru nedostala. A pak mě ještě lehce drtily titulky - i s mou chatrnou angličtinou jsem leccos vnímal jako nevhodně přeložené, navíc došlo i na gramatické chyby - citoslovce húú se nepíše s kroužkovaným u. Film doporučuji jen skalním příznivcům série a masochistům, jinak ztráta času. ()
Film zdánlivě ironicky zasazen do uměleckého prostředí a zpočátku snažící se evokovat Whiplashe v uměleckém prostředí, aby nakonec ukázal, že vlastně žádné umění neskrývá. Patrick Wilson se od Jamese Wana dle všeho nenaučil vůbec nic, výsledkem jeho režijního debutu je hororová podprůměrnost, která ukazuje, že dveře za touhle sérii by bylo rozumné nechat zavřené. To se s příslibem několika možných spin-offů jistě konat nebude, páté Insidious ovšem naznačuje, že je již koncept série stejně dávno vyčerpán.... ()
Mizerný čtyři. Tu čtvrtou dávám za dobře zvládnutou sentimentální stránku filmu (závěrečný záběr), dobrou atmosféru, režii a fakt, že to prostě bylo o chlup lepší než Chapter 3. Nijak ničím moc nevybočující ze současnýho mainstreamovýho hororu... ale je to furt Insidious. ()
Vzťah otca so synom a odhaľovanie toho, čo sa im v minulosti stalo, je gro filmu. Je preto veľmi pravdepodobné, že si film užijú skôr diváci, ktorých bude ich zápasenie baviť a radi si zaspomínajú aj na staré časti. Nostalgia vie skrátka spraviť svoje. Osobne som v tomto ohľade s filmom nemal žiaden problém, a preto mu môžem udeliť sedem bodov z desiatich. Ak ťa vývoj vzťahu hrdinov a neustále rýpanie v minulosti nechytia, môže sa ľahko stať, že odídeš z kina sklamaný (vtedy si z desiatkovej stupncie odrátaj pokojne aj dva body). V opačnom prípade si užiješ jednoduchú hororovú popcornovú zábavu so starými hrdinami presunutú do vysokoškolského prostredia. Keď sa prehryzieš pomalším úvodom a nebudeš očakávať nič viac než tradičný jump scare s niekoľkými naozaj vydarenými, vizuálne odpudivými scénami, pokojne si na víkend rezervuj lístky. Viac v recenzii. ()
[20%] Je to pro mě zklamání, ale utěšuji se, že je dobře, že jsem se na poslední chvíli rozhodl na to nejít do kina. První dva díly Insidios od Jamese Wana byly naprosto skvělé, to samé můžu říct o Conjuring. Třetí a čtvrtý Insidious – to už bylo výrazně slabší, ale furt to nebyla taková slabota jako toto. Dějově to jakoby má navazovat na druhý díl. Jenže mě to tak nudilo, tak to bylo nezáživné, že mě i ten Wilson přišel místy otravný. A to už vůbec nemluvím o jeho synovi, který zde působil jak podivín z ústavu. Nějaké ty lekačky? Žádná mě nevyděsila a to tajemno, propojení do nitra těch přízraků, to zde bylo rovněž uspávací, včetně hudby. Takže víc to asi okecávat nebudu, je to jedna velká zbytečnost. Neříkám, že je zde něco nelogického, držel jsem Patrickovi pěstě, aby se mu jeho režijní debut povedl, ale bohužel … Ono celkově dnešní duchařské horory upadají – je to prostě o tom samém. A to jsem je kdysi hltal všema deseti viz výše zmíněný Wan, který tehdy tyhle moderní horory zahájil a sem tam se ostatním povedlo navázat v jeho stylu. ()
Když se přibouchnou dveře před invencí, pak už ani strašidla nefungují. A to postihlo tohle hororové dílo, které mělo snový produkční dohled. James Wan, Oren Peli a Leigh Whannell jsou často strůjci kvalitních hororových zážitků, umějí režírovat a navodit intenzitu. Otázkou pak zůstává svěření režie nováčkovi na režijní stoličce Patricku Wilsonovi, který je hereckou hvězdou série. Ten nepřišel s něčím překvapivým a ani zajímavým. Do popředí šel Ty Simpkins, který v úvodu odchází na uměleckou školu. Jeho malůvky moc hrůzyplnosti nenaženou, pak se začne přitvrzovat s přízraky. Vše bylo nepřehledně instruováno a leknout se u toho mohla leda tak bábinka, která zapomněla na svoji pravidelnou dávku léků. Absolutně unylé režijní cvičení. Patrick Wilson také neměl k dispozici extrovní scénář. Sešlo se v něm mnohokrát viděné, tudíž obehrané, se stylem strašení pro mateřské školky. Nuda a bezvýraznost proplouvá celým filmem. A tak nezbývá než sérii už dál nedojit, neb sázka na tohle směšné strašení opravdu nevyšla. 4|10 ()
Úmorné. ()
Oddychovka, ktorá bola pre mňa už len do počtu a hlavne z princípu. ()
Bezkonkurenčně nejubožejší díl této slušné hororové série, který nemá absolutně co nabídnout. Od předchozího dílu uteklo dlouhých 5 let a pokud jste stejně jako já viděli předchozí díl v době vydání, tak vám mohu garantovat, že se v ději stejně jako já ztratíte. Proč by se totiž měli tvůrci ohlížet na diváky, brát ohledy na jejich chatrnou paměť a vymyslet po 5 letech zcela nový příběh, když se dá zrecyklovat obsah starého dílu a zabalit to celé do nesnesitelně chaotického kabátu, kde se každý spolehlivě ztratí. Vznikla tak naprostá píčovina s krajně nesympatickým hlavním hrdinou, ze kterého vyrostl vydatně odpudivý kokot. Mám pocit, že zde na plné čáře selhala režie a absence zkušeností je u Patricka Wilsona znát snad v každém záběru. Tento paskvil nemá nejmenší potenciál si vás zaháčkovat a vtáhnout do děje. Je to jen nepovedený recyklát, místy skoro až nějaká surrealistická chaotická píčovina s naprosto ubohým příběhem. Vůbec mi nesedl směr, kterým se tento film rozhodl vydat. S každou další minutou je snímek větší a větší utrpení. Závěr je poté vyloženě směšný. [25 %] ()
Související novinky
12. Filmový víkend ČSFD (4.-6. srpna)
Drazí filmoví fanoušci, rádi bychom vás pozvali na již 12. ročník Filmového víkendu ČSFD, který se letos uskuteční od pátku do neděle 4. - 6. srpna na už tradiční lokaci čerstvě zrekonstruovaného… (více)