Panství Downton

Byl jsem překvapený, když se tento seriál objevil v programu České televize. Proč? Protože je to nový seriál a takové nám televizní stanice nabízejí s nemalým zpožděním. Navíc je seriál, který má rating vysoko přes 85 procent. I proto jsem se rozhodl zhlédnout první epizoda, která mě hned zaujala. Nádherné panství, herci kteří úžasně zapadají do svých roli to je jen malý výčet kladů tohoto historického opusu. Nikdy jsem si nemyslel, že obyčejná historická červená knihovna může být tak zábavná. Pokud budou další série tak skvělé budu asi muset přeorganizovat svůj žebříček oblíbených seriálů. 85% Po druhé sérii zůstává můj divácky dojem téměř stejně vysoký jako po sérii první. První polovina této řady je asi to nejlepší co tento seriál nabízí, svůj díl na tom nese zachycení 1. sv. války a jejího vlivu na obyvatelé panství a jejích blízké. Potom se to, ale trošičku zvrtne a seriál krapet ztrácí na atraktivnosti. Nějak zvlášť mě nebavilo sledovat milostný čtyřúhelník Mary, Matthew, Lavinia a sir Richard, který podle mého sebral hodně místa zajímavějším zápletkám. Proto bych tuto řadu ohodnotil ratingem 80%. Jsem zvědavý na třetí sérii, hlavně mě zajímá osud Johna Batese, který je mou nejoblíbenější postavou. (16.02.2012)

Baví mě téma, o kterém seriál pojednává. Baví mě doba a země, do které je děj zasazen. Seriál je natočen s obrovskou profesionalitou a navíc v něm vystupují Maggie Smith, jejíž Violet Crawley brutálně glosuje veškeré dění a Michelle Dockery, kterou jsem si oblíbil už jako Susan v Otci prasátek. Při takové konstelaci je prakticky nemožné, abych byl nespokojený. Samozřejmě si uvědomuji, že je děj krajně zidealizovaný, no a co? Přestože je můj přístup ke všemu, co život i filmaři přinášejí, převážně cynický, u tohoto seriálu mi bylo tak dobře, až jsem se sám divil. (03.10.2017)

Neee, konverzační nuda o Anglii, to bude ubíjející. Nemohl jsem se plést více. Hlavním kladem jsou velmi sympatické (a velmi nesympatické) postavy, které budete mít rádi (a nenávidět). Tohle, jakkoli to zní nedramaticky, vás prostě přiměje si pustit další díl. // V polovině druhé série musím opravit předchozí hodnocení na změť nesouvislých výkřiků. Milostný vztah Mary-Matthew se stává zajímavější a intenzivnější než citové vztahy mých reálných přátel. Připadám si jak pětačtyřicetiletá žena při sledování Ordinace. 4,5* (21.07.2012)

Rozhodně nepatřím k nehynoucím milovníkům Británie jako takové, ale fanouškem britských seriálů nepochybně jsem. Panství Downton je takřka dokonalou exkurzí do staré, snobské Anglie se všemi jejími plusy a mínusy. A proto jsem si tento krátký seriál mimořádně oblíbil. Líbí se mi jak postavy řeší veskrze fádní záležitosti na pozadí skutečných událostí, jak se z nich během vteřiny stávají skety kvůli penězům, jak touží po jiném postavení a podobně... Po čase se to možná ale leckomu okouká. Ovšem nebýt Maggie Smith... Nevím, nevím, zda bych nešel o hvězdu níž. Takhle ovšem není, co řešit. (26.01.2012)

Úvodem mi dovolte učinit jedno velké přiznání. "Dobovkám" se celý život vyhýbám jako čert kříži a patrně budu i nadále; k Downton Abbey jsem se dokopal čistě proto, abych aspoň načas přerušil své trápení při čekání na Winter's Tale, přesněji řečeno na Jessiku Brown Findlay. --- Downton Abbey mě ale nakonec zaměstnalo v mnoha dalších rovinách. Jmenovat by se dala lahodná hudba, hláškující patriotka Maggie Smith (what is it, weekend?), nadčasové klepy a zaujala i práce s "dějem mezi díly", která stojí za elegantním kličkováním kolem nepodstatných srdceryvných momentů (smrt Williamovy matky), ale i jiné potenciální vaty (Sybilin bál). --- Především se však sluší vypíchnout onu historickou současnost. Pozorný divák si totiž může vyzobat pěkné paralely ke generálnímu růstu nezaměstnanosti, prázdnotě života, rozmachu moderních technologií nebo činnosti České pošty (haha) ... jinak řečeno: Julian Fellowes zobrazuje věci, které známe až moc důvěrně, jen v jiném balení. Na každý pád autoři vyžadují naladit se před každým dílem na poněkud rozvláčnější notu, přenést se do jiného světa (což nenuceně napomáhá splynutí s dějem a postavami btw), neboť první série ani jednotlivé díly tolik negradují a taky sám závěrečný cliffhanger není ryze cliffhangerovský (ovšem o to slibnější dle mě). --- Samostatnou kapitolu tvoří postavy, které pro mě představují zároveň slabou i silnou stránku seriálu. Slabou proto, že jsou zpočátku malinko černobílé (což je, hádám, odkaz na nápis "Downton Abbey" v úvodních titulcích). Vytvářejí se skupinky koncentrovaného zla i dobra; a aby v tom nebyl guláš, tak kdo má být krávou, je zatraceně velkou krávou (O'Brien + její odporný účes jako bonus), a kdo má být zmetkem, je zatraceně velkým zmetkem (Thomas). V roli jakéhosi balancéra dlouho působí samotná Lady Mary, která je fakt bezchybně zahraná i napsaná, ale to se naštěstí postupem času více či méně mění. Charaktery se nakonec ukazují být relativně vývojeschopné a hlavně jsou bez výjimky perfektně ztvárněné - což je ta stabilní silná stránka. --- Favoriti a favoritky z 1. série: Anna (!!), Lady Mary, Mr. Carson, Lady Sybil (povinnost). 2. série: Anna, Lady Edith, Matthew, Lord Grantham. --- "I was only trying to help!" - "Oh! And Judas was only trying to help, I suppose, when he brought Roman soldiers to the garden!" (11.01.2014)