Fargo

V rámci početné a ceněné filmografie bratří Coenů mají dva tituly kultovní status. Vedle zkouřeného Big Lebowskiho je to i Fargo. Možná trochu omylem, protože si myslím, že filmoví fanoušci mají sklon vykládat si tenhle coenovský titul tarantinovským způsobem. Coenům jde ale v případě jejich kriminálního cyklu, kam řadím vedle Farga jejich prvotinu Zbytečná krutost, Muž, který nebyl a Tahle země není pro starý, spíš o psychologická dramata lidí ve výjimečných situacích, zatímco Tarantinovi jde o zábavu a cool styl. Seriálové Fargo, jakkoliv za ním jako producenti stojí i Coeni, jde ale opravdu ve šlépějích Tarantina. Z coenovského stylu si berou jenom titul, který slibuje slušný komerční ohlas. Scénáristovi jde o to, aby ve všech situacích byly jeho postavy patřičně cool a vypouštěly sexy hlášky, zatímco Coenům šlo o uvěřitelnost, jakkoliv konfrontovanou s absurditou a ošidnou nahodilostí. Zatímco Coenům jejich antihrdiny a krvavá dramata věřím, tady jsme od počátku ve světě fikce. Ale podotýkám, opravdu zábavné fikce. V žebříčku světových filmových padouchů si Lorne Malvo stojí hodně vysoko, nebojím se říct v první desítce. Billy Bob Thornton si s touhle postavou opravdu skvěle pohrál a dal mu zvrácené charisma, které mu musí závidět i nejeden bondovský padouch. Ostatně je patrně jediný záporák, který dokázal překonat legendární výkon Terminátora, který vystřílel v prvním díle policejní stanici s 18 policisty. To Malvo je při své redukci organizovaného zločinu ve Fargu výrazně výkonější a 22 skalpů při čištění budovy hned tak někdo nepřekoná. Malvo je inteligentní a zkušený protivník, který ale bohužel nemá opravdu důstojného protihráče z řad kladných postav. Tenhle seriál stojí a padá s Billym Bobem Thorntonem a Martinem Freemanem. Tam, kde se vyskytují, šlape seriál, jak má, kde nastupují ostatní, rychle ztrácí tempo. Zatímco např. Batesův motel má výborně vymodelované vedlejší postavy, kde kdykoliv je možné, aby převzali vůdčí roli v pokračování, tady jsou ostatní postavy spíš přicmrndávači a figurky, jakkoliv třeba v případě Boba Odenkirka docela zábavné figurky. Celkový dojem: 85 %. (18.05.2016)

Fargo aneb Krvavé historky z amerického podsvětí přichází v seriálové podobě podruhé a tentokrát po určitém váhání přidávám pátou hvězdičku. V podstatě ze dvou důvodů. První série stála na dvou postavách a dvou hercích. Především Billy Bob Thornton si seriál v podstatě ukradl sám pro sebe. Lorne Malvo coby zanedbalý mužíček s pichlavýma očima a s virtuózní schopností znejistět své okolí řečmi plnými naznačených temných hrozeb je padouch, na kterého se nezapomíná. Druhá série je podstatně vyrovnanější. Nestojí na hvězdách, jakkoliv Kirsten Dunst určitě patří ke slavným jménům americké herecké scény. Vyskytuje se tam ale hned několik desítek atraktivních postav, které jsou schopné upoutat divákovu pozornost a měly by šanci, aby se na nich postavil případný spin-off. Tedy pardon, měly by šanci, kdyby je zlomyslný scénárista nenechal masakrovat v grandiózním stylu. Soupeření dvou zločineckých gangů totiž místy připomíná menší občanskou válku a mám pocit, že některé vojenské operace v minulém století stály Američany méně životů. Poskok Hanzee, který se rozhodne přestat být poslušný a chce hrát vlastní významnou hru, filozofující gangster Mike Milligan, který by se hodil spíš za katedru, mlčenlivá zabijácká dvojčata, snaživý natvrdlý policista nebo šerif, který hodně pamatuje a hodně předvídá, ti všichni fungují na jedničku. Druhým důvodem pro pátou hvězdičku je manželská dvojice, která působí jako katalyzátor všeho dění. Jak řezník Ed, který touží po vlastním řeznictví, tak kadeřnice Peggy, která je úsměvnou karikaturou amerického feminismu, jsou tak posedlí vlastní představou štěstí, že nevnímají, do jakého nebetyčného průšvihu se řítí a že s sebou berou i své okolí. Seriál obsahuje víc komických prvků než první série a zároveň představuje veskrze moderní a chytrou filmařinu a je potvrzením známého faktu, že to zajímavé se dneska odehrává spíš na televizní obrazovce. Scénárista má sice tendenci řešit pointu ve stylu deus ex machina a zvlášť létající talíře asi každý nerozdýchá, ale já je prostě beru za součást hry s divákem, na kterou buď přistoupíte a dobře se bavíte, anebo změňte lokál. Co mě trochu mrzí, je nedostatečná provázanost obou sérií, která mohla být podstatně větší - ta taška naditá milióny z první série si o to přímo říkala. Přesto velká spokojenost a jestli se spáchá ještě jedna série, chci být při tom. Celkový dojem: 90 %. (06.06.2016)

Každá z dosud odvysílaných sérií Farga je jiná, osobitá. Všechny jsou ale zajímavé a především neuvěřitelně zábavné. Ve vší úctě k bratrům Coenovým, jejichž práce sloužila jako odrazový můstek, hodnota kterékoliv řady je vyšší než původního filmu. Je mnohem obtížnější udržet kvalitu scénáře a příběhu, úroveň dialogů a vzájemnou chemii postav na ploše deseti bezmála hodinových dílů než jednoho celovečerního snímku. Jsou tu zkrátka zas. Predátoři a jejich oběti, nájemní vrazi, žoldnéři, podvodníci, velcí hráči a jejich poskoci, ambiciózní zoufalci i nenápadné figury schopné překvapit. Třetímu Fargu se nepodařilo překonat skvělou druhou sérii, ale funí jí na záda jen s malým odstupem a první sérii překonává jednoznačně. Ta měla jen dvě výrazné figury, třetí série jich má sedm. Jak jinak, všechny stojí na špatné straně zákona. Fargo vždycky stálo na výborně napsaných záporných charakterech, kladné postavy hrají spíš roli statických pozorovatelů a komentátorů dění. Všechny Farga spojuje podobný typ příběhu, způsob práce s postavami je ale jiný než ve dvojce, kde vývoj posouvaly omyly a nedorozumění a zásadními hybateli děje se stali packalové na všech stranách. Tady se typem postav částečně navazuje na první sérii s jedním výrazným rozdílem. Malvo byl přízračný cool zabiják komiksového typu, pan V. M. Varga je sice mostrum, které ale přišlo z reálného světa. Malvo patří do říše mýtů, Varga jakoby nabýval rysů českých privatizátorů z 90. let, po kterých zůstávaly vytunelované fondy, krachující banky a miliardové ztráty, případně i mrtví bílí koně. Je to podvodník velkého stylu, manipulátor a člověk, který si krví ruce nešpiní. Zabíjí pohledem nebo nepatrným gestem. Má jiný arzenál zbraní a tu nejšpinavější práci za něj odvádějí jiní. Mimochodem, myslel jsem, že výkon Billyho Boba Thorntona nic nepřekoná, ale David Thewlis ho po mém soudu trumfnul. Ne, není to přitažlivá figura, svým způsobem je ale fascinující. Thewlis pochopil, jaký je v té zrůdě potenciál a pohrál si s jeho charakterem s vědomím, že něco tak vděčného potká herce jen párkrát za život. Postava M. E. Winstead má sice od počátku podstatně větší sebevědomí než uťápnutý pojišťovák z první série, učí se však stejně rychle a záhy se stává nebezpečným protihráčem. Ewan McGregor vytvořil náročnou dvojroli bratrů rozdělených pocitem křivdy a závistí. Oba jsou fyzicky i povahově jiní, ale každý po svém ve své zarputilosti zábavní a stejně tragičtí ve své neschopnosti odhadnout, kam se věci řítí, a včas udělat úkrok stranou. V současné televizní popkultuře představuje Fargo nezpochybnitelnou kvalitu a doufám, že tohle nebylo poslední setkání s antihrdiny amerického podsvětí ve fargovsky temně groteskním světě. Celkový dojem: 90 %. (05.09.2017)

Když se začalo hovořit o seriálovém Fargu, vnímal jsem ho jako producentský pokus parazitovat na slavném snímku Coenů. Skepse mě rychle přešla a s každým dalším dílem jsem světu Farga plnému temných postav, které křivolakými cestičkami skrápěnými lidskou bolestí a krví kráčejí vstříc své představě o štěstí a nakonec sklízejí to, co nečekaly, podléhal víc a víc. Úspěch Farga stál na dvou faktorech. Na kvalitních scénářích, které dokázaly všechny nepravděpodobné dějové zvraty podávat s lehkostí a přirozeností, přicházely s neokoukanými nápady, vykreslovaly zajímavé prostředí a komunity, a co je nejdůležitější, vyprávěly napínavé a zábavné příběhy o lidech z podsvětí. Druhým faktorem byly pozoruhodné, více či méně vyšinuté nekorektní charaktery, kterým nečiní nejmenší problém překračovat zákony i etické hranice vytyčené panující morálkou. Charaktery, které oplývají neskutečnou dávkou charismatu a podnikající skutky, které je posouvají až k hranici městských legend a hrůzyplným historkám předávaným policejními veterány nováčkům. Začátek 4. série ještě nejeví známky úpadku a funkční zkratkou líčí střídání etnicky definovaných zločineckých klanů u moci. S typicky fargovskou ironií je líčen vznik kreditních karet. Jenže s přibývajícími minutami přibývá i scénáristických nedodělků - typický je zkratkovitě budovaný vztah psychopatické sestry a nového šéfa italského klanu. Seriálové postavy většinou nemají potřebný prostor a zůstávají nevyužité. Kvůli scénáristické nemohoucnosti je promrhán potenciál dalších. Černošskému gangu chybí výraznější individuality, Chris Rock je castingový omyl roku. Jessie Buckley a hvězda Gomory Salvatore Esposito své postavy hrají jako vyložené karikatury a tím ubírají seriálu potřebné napětí. Pro předchozí série Farga sice bylo typické používání humoru, ale jeho temné antihrdiny bylo nutné brát vážně. V hejtování by se dalo ještě pokračovat, ale i přes četné nedostatky si čtvrtá série Farga třetí hvězdičku přece jen obhájí - jen je jasně patrný pokles kvality vůči předchozím sériím. Celkový dojem: 55 %. (18.08.2021)