Californication

Dělané pro chlapy, byť místy i melancholické, upřímné, zamyšlené, citlivé ... prostě pro chlapy:) ... celé je to spíš než realita taková utopie o (ne)dokonalém muži, který řeší konflikt rozum a chtíč, má materiální zajištění, šarm, fyzickou krásu, slovní zásobu i nadhled. I přes to přese všechno a přes jeho schopnost vše ustát to ale pořád není dost k tomu, aby byl doopravdy šťastnej. P.S. další season už prosím ne!!!! (pozdě, 28. září se kolovrátek znovu roztočí) (08.08.2008)

Ale jo, David Duchovny je fajn, Natascha McElhone je fajn, režie je fajn, scénář je v rámci toho, čím chce seriál být, velmi dobře napsaný, jenže co naplat, aby se vám dílko líbilo, musíte mít nějaký pocit ztotožnění s jeho hrdiny a já už dávno neměl tak nepříjemný pocit jako při sledování Californication. Mám rád nedokonalé postavy a snesu nemalou dávku cynismu, vulgarity nebo deviací filmových hrdinů, s oblibou konzumuju snímky Guye Richieho nebo rodinku Simpsonových. Opravdu se mi líbil seriál Huff, který je tak trochu o tomtéž, jenže Californication překročil pomyslnou hranici únosnosti a tam, kde si zjevně klade za cíl bavit, ve mě spíš vzbuzuje smutek, případně znechucení. Je totiž o lidech, kteří zjevně neumí žít a nikdy se to mimochodem nenaučí. Celé to vyvolává dojem bezútěšného marasmu komunity lidí, kteří jsou přesvědčeni, že život se dá tak nějak prošoustat, kterým nic neříká slovo odpovědnost a kteří zjevně ve svém životě nenarazili na skutečné problémy. Jak je to pro americkou produkci typické, seriál se odehrává v prostředí vyšší střední třídy, která nemá existenční starosti a svět pro ni je jeden dlouhý karneval. Mohla by to být kritická sonda do života dnešní konzumní společnosti, nebýt zjevné snahy především bavit a hláškovat. Californication sice není tak hloupý, jak na první pohled vypadá, ale zdaleka není tak chytrý, jak si mnozí jeho fanoušci myslí. Jeho hlavní zbraní a diváckým tahákem je cynismus a sexismus, ovšem v takovém dávkování, že to u mě vyvolává obrannou reakci. Takhle to v reálném životě naštěstí nechodí, nejvýš tak na swingers party. Californication má sice co nabídnout, ale tak nějak se s jeho světem míjím a na každý další díl bych se těšil asi na čtvrtletní písemnou práci z matematiky. Celkový dojem: 45 %. (21.03.2010)

Není to typický sitcom, to ani v nejmenším. Rozhodně se nebudete smát na celé kolo (LOL, jako bych slyšel Hanka, za to by mě pěkně setřel :-). Jedna scéna tu ale byla, při které jsem se doslova potrhal smíchy (2. díl, scientoložka-tráva-sex-následný "incident" - zasvěcení ví). Je to právě ústřední postava spisovatele prožívajícího tvůrčí krizi Hanka Moodyho (jak příznačné příjmení) a jeho do diamantu vybroušeného charakteru, který seriál dělá tím, čím je. Přes den se jen tak poflakuje, zevluje, večer chodí po barech, píchá vše, co se pohne a zavání ženským pohlavím. Zrovna, když si neužívá v posteli s nějakou kurevsky sexy nadrženou kočičkou, tak se snaží dát si život dohromady, vyhrabat se ze dna a získat zpět svojí... no, řekněme bývalou partnerku. Seriál je rozhodně vulgární (což v dnešní době nepřekvapuje) a to nejen mluvou, kterou postavy používají, ale i explicitním vyobrazením nejrůznějších sexuálních "praktik" (vše zabaleno a ve výsledku doručeno divákovi ve velmi vtipném podání). Nechybí ani tradiční americké moralizování a zobrazení některých současných problémů. Suma sumárum seriál, od kterého jsem nemohl odtrhnout oči. (15.12.2007)

„Piča forever!“ Představte si, že píšete scénář k nějakému seriálu. Dáváte si záležet na každičkém dialogu, na každé pronesené větě. Dbáte prokreslení charakterů a dokonalé provázanosti všech událostí. Jenže „váš“ seriál, ač kritiky obdivovaný, nemá divácký úspěch a končí po první sérii. A zhruba ve stejné době do statisíců domácností svým ležérním stylem a s „kurvadoprdelepiča“ na rtech vkráčí Hank Moody. Hlavní hrdina seriálu Californication, suverénního diváckého hitu sezóny. Ne, na světě není žádná spravedlnost, ale srát na to, pojďme si proklepnout Moodyho: ztracená existence, která svůj talent rozmělňuje alkoholem a známostmi na jednu noc. Mluví jako ten nejmizernější dlaždič, souloží se vším, co má prsa a tělesné otvory na patřičných místech, pije jak duha a není mu cizí pozvracet umělecké dílo za několik tisíc dolarů. Californication nesplétá dějové nitky nijak rafinovaně, pouze vrší vtipně trapné a trapně vtipné situace a sem tam překvapí nenadálým hnutím mysli některé z postav. V podstatě jde o to, že Hank se (ne)snaží vyhrabat ze sraček, do kterých spadl, urovnat vztah se svou ex-manželkou a dcerou a napsat novou knihu. Ale jeho (ne)snažení je tak neodolatelně přisprostlé a bezradně „lůzrovské“, že mu málokdo dokáže odolávat po celých dvanáct epizod. Některé hlášky by zasloužily vytesat do mramoru (úmyslně nebudu uvádět příklad, neboť vytržené z kontextu pozbývají původní údernosti) a některé extrémně absurdní momenty bych si rád přehrával pořád dokola (Ménage à trois z desáté epizody kupříkladu). Abych uvedl věci na pravou míru – nebyl jsem z Californication vyvařenej jako jiní. Některé díly se celkem táhly a bezdějovost, neřkuli komplexní vnitřní prázdnota, mi z hlediska dramaturgické výstavby připadala jako vyložené harakiri. No a potom ta možnost srovnání s takovým Studiem 60, což je precizně vybroušený diamant, jehož oslnivost nestojí a nepadá s titulní postavou. Jak jsem však již zmínil, Hank Moody je (hlavně díky Duchovného „odjebatseodtud“ výkonu) titulní postavou příliš výjimečnou, aby vám alespoň zčásti nepřirostla k srdci. Navíc, jakkoliv se může výchovný charakter tohoto díla jevit nulovým, pod vlivem páté epizody jsem začal omezovat používání anglických zkratek. IMHO LOL, nemyslíte? Apendix: Nakonec přeci jen jeden příklad typicky zkaliforněného dialogu, ideální pro balení -Nepůjdeš se mnou? -Proč? -Na trochu sexu . 85% Zajímavé komentáře: Faidra, jahol, Axident (30.01.2008)

Sexistický, sarkastický, vtipný a pravdivý obraz toho, ako to môže vo vzťahoch medzi mužmi a ženami chodiť. V hlavnej úlohe sa predstavil David Duchovny, ktorý týmto seriálom vyvrátil mojou zidealizovanú predstavu klaďasa agenta Foxa Muldera. Hank Moody ako spisovateľ s momentálnou tvorivou krízou sa rúti životom nekontrolovanou rýchlosťou a riadi sa heslom "chlast, sex, chlast, sex". Tento životný štandard je navyše vykreslený ostrými, ale napriek tomu vtipnými dialógmi. Jedinečný a nenapodobiteľný seriál. Duchovný nikdy nesklamal. Navyše radosť sa dívať na krásnu Nataschu McElhone. (10.12.2012)