Californication

Naprosto cool sukničkářský seriál. Vynikající David Duchovny, bomba scénář, a v každém díle nová sexy buchta. Co chtít více? 1. série: Televize Showtime představuje zcela nový, velmi originální seriál, a celý svět včetně mě si z něj sedne na zadek. I když - originální... ona je to vlastně taková drsná Americká krása říznutá Markýzem de Sade. Kouká se na to prostě skvěle (hlavně chlapům), plus Duchovny ukázal své kvality perfektního herce tím, že dal dokonale zapomenout na agenta Muldera - 88%. 2. série: Přichází všemocný Lew Ashby a s ním zatím nejvýraznější, nejšílenější a nejsympatyčtější vedlejší postava celého seriálu. Californication dostává koňskou dávku vtipu a nadhledu do žil, a stává se pro mne natolik ceněným artiklem, že jej zřejmě nikdy nevymažu z osobní seriálové desítky. BTW ten pomník chci na pohřbu taky! - 94%. 3. série: Trošku slabší než předchozích dvanáct dílů, avšak s jedním velkým rozdílem: třetí "sérka" představila zatím nejbáječnější epizodu, ve které je Moody ve svém bytě postupně konfrontován se všemi důležitými "pussies" sezóny. Posledních několik epizod mírně pokulhává za výborným začátkem, celkově mám z roku 2009 o něco méně euforičtější pocit než z šukací nadílky 2008 - 86%. 4. série: Stále velmi dobré, ve výsledku ale o něco slabších dvanáct dílů, než na jaké by si mohl zhýčkaný fanoušek po kanonádě v předchozích epizodách zvyknout. Obsahuje několik vyloženě perfektních epizod, stejně jako pár hluchých míst, kde se "jen" šuká, poslouchají se Moodyho oplzlosti a čučí na sličné dívčiny (proč se na to koukám??)... Hořký konec velké plus, uvidíme co nabídne pětka - 82%. (08.01.2008)

Ale jo, David Duchovny je fajn, Natascha McElhone je fajn, režie je fajn, scénář je v rámci toho, čím chce seriál být, velmi dobře napsaný, jenže co naplat, aby se vám dílko líbilo, musíte mít nějaký pocit ztotožnění s jeho hrdiny a já už dávno neměl tak nepříjemný pocit jako při sledování Californication. Mám rád nedokonalé postavy a snesu nemalou dávku cynismu, vulgarity nebo deviací filmových hrdinů, s oblibou konzumuju snímky Guye Richieho nebo rodinku Simpsonových. Opravdu se mi líbil seriál Huff, který je tak trochu o tomtéž, jenže Californication překročil pomyslnou hranici únosnosti a tam, kde si zjevně klade za cíl bavit, ve mě spíš vzbuzuje smutek, případně znechucení. Je totiž o lidech, kteří zjevně neumí žít a nikdy se to mimochodem nenaučí. Celé to vyvolává dojem bezútěšného marasmu komunity lidí, kteří jsou přesvědčeni, že život se dá tak nějak prošoustat, kterým nic neříká slovo odpovědnost a kteří zjevně ve svém životě nenarazili na skutečné problémy. Jak je to pro americkou produkci typické, seriál se odehrává v prostředí vyšší střední třídy, která nemá existenční starosti a svět pro ni je jeden dlouhý karneval. Mohla by to být kritická sonda do života dnešní konzumní společnosti, nebýt zjevné snahy především bavit a hláškovat. Californication sice není tak hloupý, jak na první pohled vypadá, ale zdaleka není tak chytrý, jak si mnozí jeho fanoušci myslí. Jeho hlavní zbraní a diváckým tahákem je cynismus a sexismus, ovšem v takovém dávkování, že to u mě vyvolává obrannou reakci. Takhle to v reálném životě naštěstí nechodí, nejvýš tak na swingers party. Californication má sice co nabídnout, ale tak nějak se s jeho světem míjím a na každý další díl bych se těšil asi na čtvrtletní písemnou práci z matematiky. Celkový dojem: 45 %. (21.03.2010)

Creator: Tom Kapinos .. Život tě zabije.. Ten co vede Hank Moody určitě :-)) Na Los Angeles se mi nejvíc líbí ta bezstarostnost, že se dá klidně všude opít (to se dá tedy i jinde) a pak bezstarostně skočit do auta a odvézt se (nejlépe s nějakou nadrženou kočkou) domů. Z toho mám u nás pořád určitou obavu, že bych mohl mít problémy s policií ;-)) ___ Jdi do hajzlu Moody. Drobné si můžeš nechat.. Sarkastické narážky jsou výborné, scénář se důmyslně strefuje do spousty témat, jak pracovních, tak rodinných, vztahových. Snad jen že Moodymu vleze každá na jeden toužebný pohled, maximálně pár jednoduchých vět, do postele bylo, spolu s tím jak na tyto zálety byla tolerantní jeho bývalou, bylo až příliš umělé. A takových přímočarých zjednodušení je povícero. Ale zábavě vstříc, že? Californication je upečen dle spolehlivého receptu. Chlap ve středních letech, spisovatel s dávným úspěchem a momentální tvůrčí krizí, toulající se po městě snů glosuje kde co a přitom klátí každou ženu na kterou si ukáže nebo si ona ukáže na něj. Do toho trocha problémů s ex-přítelkyní, dcerou, dcerou přítele jeho bývalé a tak podobně. Sem tam hluboké moudra, sem tam povrchnost, ale v rozumné rovnováze. Suma sumárum, když už jsem příležitostně věnoval čas nějakému novému seriálů, panuje spokojenost. ___ Po season 2 ještě větší. A dál to jde trochu dolů... _ 90%. (28.12.2007)

Pseudozábava snažící se využít moderní nechutné trendy naší civilizace. Nevidím v tom tu pravou nadsázku, jakou by tahle snobská nechutnost měla mít. Takže o hovnu si můžou povídat jen dvě prdele. Pro mě nestravitelná a hlavně nevtipná věc neslučitelná se životem. Ale proti většinovému gustu žádná dišputace. Nestačím však vycházet z údivu, co se dnes lidem líbí.... (22.06.2010)

„Piča forever!“ Představte si, že píšete scénář k nějakému seriálu. Dáváte si záležet na každičkém dialogu, na každé pronesené větě. Dbáte prokreslení charakterů a dokonalé provázanosti všech událostí. Jenže „váš“ seriál, ač kritiky obdivovaný, nemá divácký úspěch a končí po první sérii. A zhruba ve stejné době do statisíců domácností svým ležérním stylem a s „kurvadoprdelepiča“ na rtech vkráčí Hank Moody. Hlavní hrdina seriálu Californication, suverénního diváckého hitu sezóny. Ne, na světě není žádná spravedlnost, ale srát na to, pojďme si proklepnout Moodyho: ztracená existence, která svůj talent rozmělňuje alkoholem a známostmi na jednu noc. Mluví jako ten nejmizernější dlaždič, souloží se vším, co má prsa a tělesné otvory na patřičných místech, pije jak duha a není mu cizí pozvracet umělecké dílo za několik tisíc dolarů. Californication nesplétá dějové nitky nijak rafinovaně, pouze vrší vtipně trapné a trapně vtipné situace a sem tam překvapí nenadálým hnutím mysli některé z postav. V podstatě jde o to, že Hank se (ne)snaží vyhrabat ze sraček, do kterých spadl, urovnat vztah se svou ex-manželkou a dcerou a napsat novou knihu. Ale jeho (ne)snažení je tak neodolatelně přisprostlé a bezradně „lůzrovské“, že mu málokdo dokáže odolávat po celých dvanáct epizod. Některé hlášky by zasloužily vytesat do mramoru (úmyslně nebudu uvádět příklad, neboť vytržené z kontextu pozbývají původní údernosti) a některé extrémně absurdní momenty bych si rád přehrával pořád dokola (Ménage à trois z desáté epizody kupříkladu). Abych uvedl věci na pravou míru – nebyl jsem z Californication vyvařenej jako jiní. Některé díly se celkem táhly a bezdějovost, neřkuli komplexní vnitřní prázdnota, mi z hlediska dramaturgické výstavby připadala jako vyložené harakiri. No a potom ta možnost srovnání s takovým Studiem 60, což je precizně vybroušený diamant, jehož oslnivost nestojí a nepadá s titulní postavou. Jak jsem však již zmínil, Hank Moody je (hlavně díky Duchovného „odjebatseodtud“ výkonu) titulní postavou příliš výjimečnou, aby vám alespoň zčásti nepřirostla k srdci. Navíc, jakkoliv se může výchovný charakter tohoto díla jevit nulovým, pod vlivem páté epizody jsem začal omezovat používání anglických zkratek. IMHO LOL, nemyslíte? Apendix: Nakonec přeci jen jeden příklad typicky zkaliforněného dialogu, ideální pro balení -Nepůjdeš se mnou? -Proč? -Na trochu sexu . 85% Zajímavé komentáře: Faidra, jahol, Axident (30.01.2008)