Nenávist

Myslím, že jeden z těch lepších hororrů, jaký vůbec natočili v našem tisíciletí v Americe. Jak to tu každej přirovnává ke Kruhu, tak jistá podobnost tu je, a sice že je to remake japonskýho horroru. Ale jinak se to srovnat vůbec nedá. Co tam mi přišlo jen jako sračka na oko ubohá, z toho tady jsem byl docela vyjukanej. A to se mi nestává, už aspoň deset let ne. Sice zase zbytečně přetáhli konec (kdyby to skončilo v tom domě, bylo by to mnohem míň klišovitý), ale i tak mě během filmu zamrazilo asi pětkrát. A to jsem první hodinu usínal a ani neměl zájem to dokoukat. Pozná se tu Japská ruka. Možná je to odlišností jejich a naší kultury (Amíci jsou přeci jen spíš něco jak naši vzdálení bratranci, oproti Japoncům z úplně jinýho kmene). Přesto mi přijde, že je již tento film trošku vyčerpán, předehnal dokonce i Evil Dead (2 amatérský a tři profi filmy plus jeden možná ještě bude). Tohle je totiž pátý film o tom samým, a ještě dvě další pokračování budou a všechno od stejnýho rejži. A ještě ponaučení na závěr, jež jsem si z filmu odnesl: Nikdy nepracuj v Japonsku jako polda, mohlo by se ti to šeredně vymstít... (07.05.2006)

Tak tohle je naprosto děsivá bomba. Všudypřítomné, strach nahánějíci zvuky.U takovýchto filmů - mě vždy zamrazí na zádech. (25.11.2007)

Pěkná atmosféra, velmi strašidelná hudba, příběh není vůbec špatný, ale "duchové" působí poněkud směšně a chvílemi nechápete, proč jsou ti lidé tak naivní a zbytečně riskují život. Slušný horor, poku se chcete trochu bát, ale Kruh byl rozhodně lepší. Japonský originál sem bohužel neviděla a zdá se, že je to škoda. (16.08.2005)

Působivý horor! Šimizu a Raimi dokázali diváka dostat do naprostého transu po celou stopáž. Navíc jsou tu prvky k mrazivým pocitům, jako jsem měl u REC, nebo u BLAIR WITCH. Saraz M.Gellar s pohledem Naomi Watts - wow! Učebnicové prvky hororu, které diváka nešetří od prvních minut, nejsou zde hluchá místa, pokaždé jsme v kontaktu naprostého zla, které nás dostává do naprostého zděšení. A nejde o prostředí PARANORMAL ACTIVITY, kde můžeme od zla utéct tím, že z domu prostě odejdeme, tu si pro nás zlo přijde kamkoliv. Doporučuji perfektní zvuk a v nočních hodinách! (05.08.2012)

Nezajímavý příběh, nezajímavé postavy, přesto má tenhle film ATMOSFÉRU a NAPĚTÍ. Jak se to podařilo nevím, ale Shimizu je schopný režisér a zvuková stopa snímku je každopádně opravdu velmi propracovaná! (22.08.2005)

Dle mého je NENÁVIST další snímek z ranku výborně zpracovaných remaků, kdy originál zůstává zastíněn překopanou verzí. Oproti japonským verzím (aspoň těm, které jsem viděl) je toto zpracování svižnější a celkově propracovanější. Pokud je přizpůsobeno euro-americkému publiku, tak bych to neviděl jako extra velký problém. Toto zpracování totiž není úlitbou "pasivním divákům". Stále jde o snímek, u kterého musí být divák dostatečně vnímavý, aby mu neunikly souvislosti a neztratit se v kaleidoskopu nesynchronně poskládaného příběhu. Nemám co dodat; snad jen: výborně vypointované lekačky, oproti japonským verzím imho lepší zpracování a forma. Snad jen Toshio - jehož zamňoukání se nadobro stalo mou noční můrou ;o) - není tak extrémně děsivý jako v předchozích verzích; je "jen" hodně děsivý. Shrnuto a podtrženo: Remake KRUHu pro mě zůstává i nadále nepřekonán, ale i tak se NENÁVIST nemá za co stydět. (02.12.2005)

Až na konec velmi věrné převyprávění filmu, který mě absolutně nezajímal i v originální verzi. Američané to nepřekvapivě nezachránili, ale ani zásadně nepokazili. (26.06.2012)

Horší než kterýkoliv z původních japonských Ju-On dílů. Na tento remake prvního celovečeráku Ju-On: The Grudge (bere samozřejmě i z jiných dílů, ale z tohoto čerpá nejvíce a je annoncován jako jeho remake) jsem se hodně těšil. Proč by se mi stejně, jako v případě The Ring, nemohl líbit remake více než originál? Důvodů, proč se tak nestalo, je několik. Zkrácené lekačky a upravené stěžejní scény. To mně několikrát pěkně nakrklo. Ženská jede výtahem, pak se lekne, zaleze do postele a hned je pod peřinou Kayako atd. Žádné dlouhé napínání, mrazivé čekání na úder paní domácí. Navíc je většina napodobovaných scén horších než u originálu. Vyjímkou je možná jen utržená čelist. Ta scéna se mi líbila více než u prvního TV dílu. Prkenní američtí herci. Gellarka mě zase nepřesvědčila, že je více než podprůměrnou herečkou. Nemluvě o tom, že neumí moc hrát vyděšenou k smrti. Korunu tomu nasazuje pan Raimi, jenž tu roli dostal zřejmě jen z protekce od tatínka. Jak on se tváří, když se k němu plazí Kayako, to je opravdu "hrůza". V házení vyděšených obličejů jsou Asiati jasně nedostižní. Atmosféra. Nemůžu si pomoci, ale film nemá tak nechutně děsivou, depresivní a bezvýchodnou atmosféru jako japonské díly. Po celý film jsem se snad ani jednou nelekl, o husí kůži ani nemluvě. Možná tomu napomohlo i přehnané trhání pohybů Kayako. Nepřišla mi prostě tak děsivá. Na druhou stranu je film mrazivější než většina současné americké produkce. Přílišné vysvětlování a polopatičnost. To je u každého individuální, ale mně více sedí, když film spíše naznačuje a nechává mi prostor pro vlastní představivost. Tak to by snad bylo vše, co bych filmu vytknul. Z mých předešlých slov to vypadá, že se mi The Grudge nelíbil. Líbil, ale japonské díly mi připadají lepší a atmosféričtější. Rozhodně však The Grudge patří mezi to nejlepší, co v rámci horrorového žánru přišlo poslední rok z USA do našich kin. Kdybych film srovnával s japonskými díly, tak by ode mně měl 6/10. Ve srovnání s americkým standardem 8/10. Takže mi vychází 7/10. Ale jelikož první TV Ju-On a Ju-On: The Grudge 2 u mně mají 4 hvězdy a považuji je za podařenější, tak remaku musím dát hvězdy tři. (07.09.2005)

6 / 10 K tomuto filmu som pristupoval s istou nevôľou, ba až nechuťou, pretože sa malo, údajne, jednať o 'tak strašne strašidelný film, že sa po ňom budem báť prejsť krížom cez ulicu počas slnečného dňa'. Na tom by nebolo nič zlé, keby mi to netvrdil spolužiak, ktorý mi pred tým odporučil Gothiku a Mothman Prophecies... Ale to by som nebol ja, keby som sa mal nechať odradiť vlastnými predsudkami - takže zhasínam všetky svetlá, zatváram sa v izbe a zapínam film. Asi po polhodine svetlá obratne zapínam späť a s nedôverou v seba samého sledujem ďalej. Blíži sa finálna scéna a ja preventívne zatváram oči...Fakt husté! Takže prečo dávam priemerné tri *? Dôvodov je hneď niekoľko - nulový scenár, dementné herecké výkony na čele so Sarah Michelle Gellar, trápny koniec... mám pokračovať? Áno? Takže, žiadne stotožnenie sa s postavami, až príliš časté zneužívanie osvedčených postupov, neoriginalita... (15.07.2005)

Jelikož jsem neviděl původní Japonskou verzi, tak nemůžu moc srovnávat, ale tenhle americkej remake je fakt hodně povedenej, hned od začátku je pěkně mrazivá atmosféra a nejděsivějších 20 minut filmu a atmosféra hned tak nepoleví, bohužel je asi ve 3/4 filmu takový trošku hluchý místo, ale to se hned napravý pekelně mrazivým koncem, některý lekačky z tohohle filmu opravdu stojí za to a i když jsem ten původní film neviděl, tak tohle se mu určite vyrovná a podle mě je to lepší i než kruh, kterej mi nepřipdal tak děsivej po celou dobu jako je tohle. Lepší 4* (11.02.2006)

Ve filmu nikdo nevydržel dost dlouho na to, abych se o něj bál. Krom toho množit se přízraky touhle rychlostí... (09.04.2006)

Po skončení filmu som síce prišiel na fakt, že scény nie sú radené chronologicky len preto, aby zakryli diery v scenári, atmosféra však funguje na jednotku a pre horor je asi fakt dobrou vizitkou, ak máte neskôr problémy so zaspávaním. Jeden z vydarenejších remakov. (17.02.2007)

V jednu chvíli jsem se tak lekl, že si mi zatáhlo prostěradlo do prdele. (13.01.2012)

Když se vám do domu nastěhuje rodinka krkajících duchů, máte problém. Bydlíte-li ještě k tomu v Japonsku, je váš problém strašidelný. Alespoň nějak takhle to demonstruje horor Nenávist. Působivé dílo s pečlivě budovanou atmosférou je jasnou ukázkou rozdílu oproti americké hororové tvorbě, zejména se pak nabízí americká verze Nakatova Kruhu vs. právě Nenávist. Prvotní rozdíl je patrný právě v práci s atmosférou, kterou Shimizu pečlivě buduje, zatímco Verbinski si s ní pohrával jen v nějakých částech. Lekavé záběry, šum a špinavost prostředí zde působí spíše jako prostředek ke gradaci napětí, zatímco u Kruhu se zdáli spíše jako rušivé elementy. Existuje jen jediná věc, kterou mají oba snímky společné a tím je bezpochyby nepovedený záběr. Zatímco v Kruhu je atmosféra a strach tatam v okamžení, u Nenávisti to ještě chvilku trvá, neboť režisér nám tu hrůzu ukazuje pomalu a dává si pečlivě záležet, abychom neviděli přiliš. Bohužel však duchové, či co to je, působí spíše vtipně než děsivě. Avšak pokud následně porovnáme rozpočet, který oba tvůrci měli k dispozici, musíme dojít k nutnému závěru, že Takeshimu stačí k pečlivému vybudování 'pravého' hororu mnohem méně peněz a vystačí si i bez hvězdného ansáblu. 60% (02.05.2006)

Jednou se JUknete do strašidelného domu a za pár dní budiž vaše tělo nachystáno v kremační peci a obsluha vesele mačká tlačítko ON. Přiznávám se, že jít po skončení Nenávisti o půlnoci na záchod a potkat na temné chodbě vlastní rozespalou dceru s vlasy do čela, pochcal bych se hrůzou už před místností tomu určenou.. Sugestivní duchařina, jenž je od šokujícího začátku až do trpkého konce protkána beznadějí a na vše útočícím zlem. Navozujícími prostředky budiž znepokojivá hudba C.Younga, nuance zvukové složky (predátoří chrčení vyluzované hřebenem) a především umě načasované lekací scény, při kterých se dostanou hodnoty vaší tepové frekvence už téměř na dosah číselné úrovně IQ toho nejlepšího prezidenta ČR, co jsme tu za posledních osm let měli. Takový spiderwalk jak z Exorcisty nebo B.Pullman, odmítající k cestě do přízemí použít zdviž, či alespoň schodiště - toť laskominky pro adrenalinu chtivou hercnu každého hororového diváka. Pokud se někdy dočkáme i českého remaku a já věřím, že ne, musí se role detektiva zhostit Tomio Okamura. Chrčící maminku by pak mohla hrát s černou parukou a vyválená v mouce H.Vondráčková, ale na tom kategoricky netrvám.. (21.03.2011)

Až na ten děj, tak je to dobré. Pěkné lekačky a vůbec všechny scény s "krkajícími" příšerami jsou působivé a skvělé. Škoda Gellarové, která tu měla hodně málo prostoru. Uvidíme ve dvojce. (25.08.2005)

Jak já nesnáším tyhle japonské duchařiny:) Zkrátka ty bílé, černovlasé, chrčící, trhavě a nepřirozeně se pohybující kreatury a všude se zjevující děti, jsou vždy zárukou toho, že ať jde o jakýkoliv film, vždy ve mně vyvolávají záplavy děsu a bojím se podívat na obrazovku, pokud tuším jejich příchod na scénu. Jinak také ukázkový podnět k tomu, jaký barák byste si rozhodně neměli nikdy pořizovat. A v tomto "stylu" především. Spousta místností, šaten, vysoké schody a k tomu ty proklaté půdy, z nichž se vždy ozývají podivné zvuky, a často se v nich skrývá děsivé tajemství. Děj má typickou "duchařskou" atmosféru a spoustu, dnes již v rámci žánru, jistě kultovních a strašidelných scén. Sám námět mi však přišel nerozvedený. Velká část filmu se skládá ze "scary moments", jedna lekačka střídá druhou, ale příběh se postupem času jaksi vytrácí. Největší prostor je mu věnován v závěrečných částech, kde se dozvídáme, jaký osud vlastně Kayako a jejího bratra potkal. Kdyby se příběh o oné dívce více propracoval, jednalo by se o téměř dokonalé dílo. (21.03.2011)

Poviem Vám, že pri jednom momente som pri filme skoro zinfarktoval a to keď mi vyskočil messenger. Ostatné ľakačky sú sice pekne natočené, brilantne ozvučené a celkovo technicky výborne zvládnuté, ale ich gradácia a výsledný psychologicky dopad je rušená nepodarenými strihmi. Hororové postupy nejak neovládam, ale viem povedať že vo väčšine scénkach stačilo málo pridať na intenzite a trošku viac to do diváka hustiť a výsledný efekt (na mňa určite) by bol omnoho lepší. A možno by som išiel aj trenýrky vymeniť. Nás Shimizu šetril. Čo sa týka príbehu, nič svetoborné. Je to nutná omáčka k tomu strašidelnu. Celkovo to má bližšie ku dnu, než ku Kruhu alebo k Oku. Ja sa celkom divím tým číslam za tržbu čo sú tu spomínané. Asi budem režisér :) 45% (01.06.2005)

Hororům zrovna neholduju,ale tenhle není nijak špatný.Sází spíš na "lekavé"momenty,než na litry prolité krve,za což jsem byla celkem vděčná.Gellar jako takovou dvakrát nemiluju,ale sem se hodila a ani nevadila. (27.11.2011)

Celkom slusny horor, ktory mi pripominal Kruh, ale ma slabsi alebo menej zaujimavy scenar. Cas mi ubehol ako po vode, ani som sa nenazdal a uz bol koniec. Asi som mal prilis velke ocakavania, ale je dost mozne, ze ak by som Nenavist pozeral po tme, osamote, na kvalitnych sluchadlach ako POMO, asi by som pridal o jednu hviezdicku naviac. (23.10.2007)