Zločin

Příjemné překvapení z americké produkce, které se podařilo udržet pochmurnou atmosféru, typickou pro skandinávské nebo britské krimi seriály/filmy. Díky této atmosféře, které je z velké části tvořena deštěm (mám pocit, že v Seattlu musí pršet snad pořád) a hudbou. Na příběh se díváme ze třech stran, z něhož je nejvíce zaujala ta klasická vyšetřovací a to hlavně díky vyšetřovacímu páru, který výborně ztvárněli M. Enos a J. Kinnaman, a jejichž rozhovory jsem si užívala. Poslední díl výborný, jenom mě trošku mrzí jeho nedokončenost, ale alespoň se máme na co těšit v druhé sérii. 80% (12.07.2011)

"Nikdy neříkej nikdy" na mě v tomhle případě platí dvojnásob. Nikdy jsem si nemyslela, že by se mi Michelle Forbes mohla v nějaké své roli zalíbit (a ještě k tomu, že si ji i oblíbím). Ale ona to dokázala, resp. tvůrci ji napsali postavu přímo na tělo. Jediné mínus, které na seriálu vidím, je to, že ta politická část, ač očividně nezbytná, zabírá mnohem více místa, než by se mi líbilo. Ale s druhou sérií se i tohle mínus odstanilo, takže jsem musela přihodit jednu hvězdičku navíc. (06.04.2012)

trefa do černého! Atmosféra, gradace, nezastavitelné tempo vyšetřování, výborná hlavní dvojice, hromada podezřelých, rozhodně nečernobílé postavy, pomalu rozvíjené tempo, déšť a prolínání několika příběhů.. Typ seriálu, který chci vidět co nejrychleji, protože vydržet po závěru jednoho dílu na další je hrozné martyrium. Intro přesně související a typ seriálu prozrazující, a závěrečné theme doprovázející nová odhalení či alespoň sestřih všech momentálních situací taktéž velmi padnoucí. A nemůžu ještě jednou nevzpomenout ten déšť, to, jak doprovází každou druhou scénu, seriálu výrazně pomohlo přidat na ponurosti, chladu a i na emocích.. Od Dextera nejlepší seriál na spřízněné téma, řekl jsem už někdy, jak mám tenhle žánr rád? Jen takový dodatek: Druhá série minimálně stejně dobrá jako první, ještě více se hraje na osobní strunu obou detektivů a vlastně i celého případu, objevují se nové nepříjemnosti a staronové svině, a všechno dává pořádně zabrat nervům. A poslední díl je jeden z nejemotivnějších a nejlepších zakončení jaké jsem kdy viděl v televizi. Plný počet (15.07.2012)

Originální verzi jsem neviděl, ale tato americká jí ostudu nedělá. The Killing je emočně zvládnutý bez jakékoliv chybičky, čemuž dopomohly bez diskuze vynikající herecké výkony a psychologické vykreslení všech postav. Navíc hlavní dvojice vyšetřovatelů k sobě skvěle ladí i přes velkou charakterovou odlišnost, přičemž jejich společenské problémy k nim dokáží diváka přiblížit natolik, aby prožíval co oni. To se však dá tvrdit o spoustě dalších postavách. Se zápletkou se pracuje dobře a drží v pozoru po celou dobu, což je dalším plusem tohoto skvělého seriálu. Za mě bezesporu jedna z nejkomplexnějších detektivek. Žádná prostá záležitost. ■ To co po celou dobu předváděla Mireille Enos za herecký výkon bylo neskutečné. Těch cen by si zasloužila několik. Pro tuto roli se snad narodila. (16.04.2017)

Po dlouhé době konečně zase vynikající detektivní seriál, který sází především na maximálně realistické vykreslení prostředí a postav i provázaností více složek společnosti a prolínáním příběhů, čímž se tak trochu podobá legendárnímu seriálu The Wire, stylizací ale asi nejvíce odkazuje k neméně legendární temné detektivce Sedm (typologie postav, jejich vyhořelost a vykořeněnost, rozbitý rodinný / partnerský život, posedlost prací, neustálý déšť, přítmí a neutěšená zákoutí velkoměsta, scenáristicky dokonce i konec třetí série atd.). Ale hlavně ta psychologická drobnokresba jednotlivých hrdinů, to je radost sledovat. (plus taková postava detektivky Lindenové je učebnicovou studií workoholismu...) Dvojice Lindenová & Holder je možná tou nejlepší detektivní dvojkou vůbec, jednak jejich dokonalým lidským skloubením (Lindenová coby prototyp extrémně empatické vyšetřovatelky-ženy, která je navíc obdařena zvláštním instinktem, Holder naopak tvor čistě živočišný), ale i onou prazvláštní chemií jejich vztahu. Ta proměna jejich profesního partnerství v cosi hlubšího, co je ovšem svazováno jak pochmurnou minulostí obou z nich, tak i pochmurnou prací. Největším překvapením však je, že jde o americký remake původního skandinávského seriálu Forbrydelsen a že coby remake je lepší originálu. Seriálový svět se vskutku mění... Výše řečené ale bohužel platí především o strhující první sérii, dál se úroveň seriálu hlavně vinou scenáristických kliček trochu rozmělňuje...na jednu vraždu je těch podezřelých vážně docela dost...na začátku druhé série jsem cítil mírnou diváckou krizi, pak se ale seriál opět dostane do otáček a závěr druhé řady je opět strhující...jen mi není jasné, co bude dál, když už je odhalen ten extrémně pasivní způsob zabití... Třetí řada: tak tedy úplně nový případ, tentokráte z opačného spektra lidské společnosti, to přenesení děje pomezi white thrash bylo velmi dobrým tahem, něco tak pochmurného se jen tak nevidí, druhá polovina série byla čirá televizní deprese. Série 1: 90 % Série 2: 80 % Série 3: 95 % (21.07.2013)