Zločin

Spolu s ´Dexterem´ jeden z nejlepších krimi seriálů současnosti. Se zajímavou zápletkou, bez „vatové“ výplně a ke konci skvěle gradující. Hlavní plus vidím v ústřední dvojici – umanuté detektivce v podání Mireille Enos (nominace na Emmy) a hlavně jejího kolegy s nekonvenčními metodami, který si s předpisy moc velkou hlavu nedělá. Toho ztvárnil Joel Kinnaman, který se tak zařadil do řady zajímavých evropských seveřanů (Stellan a Alexander Skarsgardovi, Nikolaj Coster-Waldau), kteří si dokonale osvojili angličtinu, i s jejím přízvukem a našli tak herecké uplatnění v Hollywoodu. Jen tak dál, kluci severští, fandím vám.___PS: Nesrovnávat, prosím, s Twin Peaks. Tohle je úplně jiný pojetí, jiná liga, jiný vesmír.__PS2: Po strhující 2.sezóně přihazuji na maximum. (22.01.2012)

Zatím po dvou sériích se jedná o detektivku s opravdu vynikající dvojicí vyšetřovatelů obklopených přetaženým scénářem o nijak zvlášť zajímavém případu zaplněným nezajímavými vedlejšími postavami, které hrají nepříliš dobří herci. Na seriálu jsou vidět velké produkční limity. Rámcově se zašťuťuje svým prostředím, upršeným Seattlem, ale tempo natáčení a finance zřejmě neumožnili příliš pobíhat po exteriérech, takže jsme neustále vražený do malých bytů, aut či prosklených kanceláří. Nemá to moc dobré maskéry, pokud se po nich chce například dodělávat na lidi tetování. Zápletka s volebním bojem je hrozně nezáživná a vedou ji fakt špatný herci. A obecně s těma všema postavama prostě trávíme fakt nesmyslnou haldu času a přitom fakt, krom záležitostí okolo případu, nemají příliš důvodů, proč by měly někoho držet u obrazovky několik dlouhých hodin. Před deseti lety mohlo jít o jednoho z avatarů tehdejšího vzestupu "quality TV" kvůli zaměření nejen na samotné vyšetřování, ale i všechny zúčastněné, především rodinu oběti a pozorovat tak dny po zločinu z mnoha úhlů. Navíc tím, že za seriálem i jednotlivými díly téměř vždy seděly ženy, sliboval seriál citlivější přístup k celé situaci. Což sice dodržel, ale režijně je bohužel pak uondaný, bez nápadů či nějakého výlučného znaku. Holder s Lyndenkou mě ale udržej i u dalších sérií (07.06.2021)

Naštěstí nás už Ztraceni naučili, že otázky a záhady bývají někdy lepší než odpovědi a vysvětlení, pokud ale neradi hrajete hru "kolik zvratů divák snese aneb škrtni si dalšího podezřelého" a hledáte přímočarost, rychlejší tempo a veskrze kladné a sympatické postavy, nejspíš tenhle seriál není pro vás. (22.06.2011)

Skvelé! Seriálové prekvapenie roku 2011. Vôbec nič som neočakával a dostal som toho priam požehnane. V súčasnej dobe, kde sa každý snaží zaujať čo najefektívnejšími nápadmi, ktoré však neraz postrádajú akýkoľvek zmysel, som po dlhej dobe dostal nanajvýš inteligentný seriál pripomínajúci kultový Twin Peaks (chýba akurát tá „mystery part“), tentokrát dokonca mi ani nevadí, že sa jedná o remake dánskeho seriálu Forbrydelsen. Klasická poctivá krimi detektívna vyšetrovačka (zabudnite na všetky „sci-fi“ vyšetrovacie metódy zo CSI a pod.) v kombinácii s ľudskou drámou a dokonca aj dávkou politickej rivality. Každá a jedna línia je pritom vyvážená, tak aby diváka držala v napätí. Vyšetrovanie prebieha postupne a jednotlivé zvraty sú dávkované rozumne až na konci každej epizódy. Dramatická línia ponúka pohľad na rodinu zavraždenej Rosie Larsen (to nie je spoiler, už to je napísané aj na plagáte ;) a s tým spojené útrapy ako napríklad aj výber rakvy. Neľahký zážitok hlavne pre empatickejších divákov, všetko však na decentnej úrovni. Politická časť je zo začiatku trocha zmätočná, ale postupom času divák zistí, že má svoj zmysel. V pár momentoch síce mierne naťahované alebo až príliš pomalé, ale výborne napísané postavy spolu s inteligentným scenárom dokážu udržať neustály záujem. K tomu depresívna takmer až noirová atmosféra Seattlu dotváraná upršaným počasím pripomínajúca skôr európske filmy, zaujímavý je aj ten fakt, že jeden diel seriálu sa rovná aj jeden reálny deň, ktorý v epizóde uplynie. Bod navyše za vynikajúci výkon Mireille Enos, ktorá spolu s postavou odhodila všetku ženskosť a pôsobí ako typická vyšetrovateľka, za Billa Campbella ako politika, ktorý vždy skrýva nejaké tajomstvo a Michelle Forbes ako matku, ktorej som jej žiaľ veril každú sekundu na obrazovke. Chválený Joel Kinnaman mi liezol trochu na nery a prakticky ma naštvala len jedna časť, tuším s poradovým číslom 11 (hľadanie matka-syn), ktorá bola totálne zbytočná pre akýkoľvek predošlých aj nadchádzajúci dej. CELKOVO: 4* PS: tým záverom si nie som istý, na jednej strane zanechal diváka v dokonalom napätí a v podstate mohol aj nemusel odhaliť vraha podľa toho z ktorého uhla pohľadu sa to vezme, no na druhej strane dúfam, že sa z toho snáď nestane v druhej sérii len zbytočne naťahovaná omáčka PS2: stanica AMC stále prekvapuje a dokazuje, že v seriálovej tvorbe patrí k špičke – Killing, Walking Dead, Mad Men, Breaking Bad (u mňa zabodovali hlavne prvé dva menované). / Season 1 = 4* (8/10) / Season 2 = 4* (8/10) / Season 3 = 3,5* (7/10) / Season 4 = 5* (10/10) (28.07.2011)

Tenhle seriál šlape skvěle jako švýcarské hodinky. Netvrdil bych, že jde o bůhvíjak dokonalou záležitost, ale na poli krimiseriálů lze hovořit o jednom z nejsilnějších zástupců. V první řadě atmosféra – příběh zasazený do amerického Seattlu, kde každou chvíli prší a prostředí působí stísněným, ospalým, depresivním dojmem (srovnejte s honosností New Yorku nebo letní pohádkou zvanou Miami). Jako v každém kriminálním seriálu, kde se vyšetřuje vražda, existuje i zde hlavní dějová linie zaměřující se na policejní vyšetřování, další linie sledující pozůstalé a způsoby, jakými se vypořádávají se ztrátou blízkého člověka, osobní boj hlavní vyšetřovatelky/hlavního vyšetřovatele o to, aby kvůli práci nepřišla/nepřišel o rodinu. Všechno to jsou obvyklé žánrové postupy (nebo jak se s oblibou říká „žánrová klišé“), které při realizaci kriminálního seriálu asi jen stěží zcela opomenout. Snažím se tím vším naznačit, že díky poctivé a nápadité scénaristické práci se tomuto seriálu podařilo vytvořit všechny linie podobně zajímavé, což ve výsledku dělá z Killing velmi originální a i tak trochu unikátní záležitost. Zdaleka nejde „jen“ o výborný kriminální seriál (nicméně i s tímto statutem by si výborně vystačil), protože vrstvení děje v podobě roviny politické, psychologické, morální či sociální zde vytváří fenomenální přesah. Klenot mezi seriály posledních let – třeba jako Dexter. (25.09.2011)