Orange Is the New Black

║Rozpočet $-miliónov║ Prvá séria má slušné grády, dobré postavy, zvrátené poklesky, klučkovanie aby sa tam mal kto v sebe má potenciál čo najlepšie, z každého vyťažiť. Dobre sú tam vystavané/ vložené životné flashbacky odsúdených nešťastníc, ako smerovala ich púť za mreže. Dokreslí to výraz, podmaz. Pri druhej sérii to začne postupne strácať na výrečnosti, už to tak všetko nezaváži a tak som to asi v tom najlepšom zabalil. /75%/ (31.10.2020)

Pre mňa sklamanie. Herecky, je to zvládnuté dobre. No môj problém je v scénkach v kontexte, ktoré podľa mňa veľa-krát vyzneli smiešne (a nie v tom dobrom zmysle). Ak sa počas seriálu musím veľa-krát facepalmovať, môj postoj k seriálu tým poriadne utrpí. No aby som len nepoukazovala na negatíva, tak čo sa mi zo seriálu najviac páčilo boli nahliadnutia do minulostí. Ak seriál o lezbách, tak The L Word sa mi páči omnoho viac. Od Jenji Kohan dávam prednosť Weeds. A ak seriál s oranžovými oblekmi, tak okrem tohto som zatiaľ videla iba Misfits. Mimochodom, našla som LEPŠÍ OPENING (16.04.2014)

Pokud jste viděli celou Trávu, pak vás jméno Jenji Kohan v titulcích ani v nejmenším nezaskočí. O podobné téma (jak vězení, tak lesbičky) se totiž lehce otřela už v sedmé sérii výše zmíněného seriálu. Do Orange Is the New Black si dokonce přizvala Shaneova „mentora“, detektiva Ouelletta, zde Sama Healeye, v podání Michaela Harneye. Většina hereckého ansámblu je velice příjemná, v čele s hlavní hrdinkou a její svůdnou femme fatale. Akorát mi nejde na rozum obsazení těch dvou polen z Prciček, která mi každou svou scénou tuto báječnou podívanou akorát znepříjemňovala. Proč svou roli získal Jason Biggs pochopíte ve třetí epizodě, ale ten důvod se mi vzhledem k tomu, že neumí vůbec hrát, zdá velice mizerný a málo opodstatněný. Poslední dobou se mi zamlouvají tyhle seriály na Netflixu, které vyvrhnou celou sérii najednou, takže když to člověka chytne, může si dopřát svou pravidelnou dávku čtyř epizod denně a nemusí týden co týden odpočítávat hodiny do vysílání nové části. Ale rok čekání na další sérii ho pak stejně nemine. Na tohle vydařené drama se silnými komediálními prvky (Nebo že by to bylo naopak? No, to asi ne.) se ovšem počkat vyplatí. P.S. Moje milovaná Regina svou skladbou z openingu trefila opět do černého. (17.07.2013)

Bylo nebylo, Piper Chapman měla přítelkyni Alex. Žily si skvěle, milovaly se, pořádaly večírky, hodně cestovaly, ale místo aby si z cest do Kambodže, Istanbulu nebo na Seychely přivezly nějaký ten suvenýr, vozily...heroin. O deset let později ale minulost Piper dostihne a ona vyfasuje 15měsíců natvrdo. K velkému překvapení Larryho, jejího snoubence, který do té chvíle neslyšel nejen o heroinu, ale ani o jisté Alex, která byla na import bílého prášku expert a která, scénáristo div se, sedí ve stejné base, do níž teď zamířila Piper. Takhle nějak začíná Orange is the New Black, nová série Netflixu. Překvapivě, vtipně, naivně a trochu sebelítostivě. Ale během třinácti epizod, které nám Jenji Kohan podle knižní předlohy Piper Kerman pěkně najednou a bez čekání nachystala, se celá ta přehlídka lidských trosek, podivínek, gangsterek a smažek, jak se Piper (a nám) na první pohled chovanky státního vězení zdály, změní pomocí skvělých flashbacků v lidské bytosti, z nichž každá se ve vězení ocitla z jiného důvodu, ovšem podobně jako Piper kvůli sérii chybných rozhodnutí. Seriál stojí a padá s lidskými příběhy a s herečkami a herci, kteří je ztvárňují. Scénář je brilantní, graduje z prvotního oťukávání nového prostředí (pilot), přes humornou vložku (The Chickening) až po husté drama (Fucksgiving a závěrečné epizody). Taylor Schilling je výborná, jako zpočátku zdánlivě nevinná Piper, v níž se ve vězení možná probudí to pravé, sobecké já, stejně jako Laura Prepon a její (the hot one) Alex, Kate Mulgrew nebo Natasha Lyonne (nemluvě o ultra slizkém dozorci v podání Pabla Schreibera). (Jen ten Biggs mi tam nesedí, ale jenom proto, že totálně shippuju Piper a Alex). Systém jedna epizoda - jedna postava o jejíž minulosti se dozvídáme, mi plně vyhovuje, stejně jako černý humor, kterým je to celé proložené. A titlní song od Reginy Spektor to celé jen korunuje. Takže pro mě seriál roku, směle do druhé řady!_"I've been starved out, teased, stalked, threatened, and called Taylor Swift!" // "Everything is different, the second time around..." zní v titulní písni z úst Reginy Spektor a na druhou řadu to sedí víc než přesně, protože to, co bylo napoprvé jen takové pošťuchování v druhé řadě nabralo neuvěřitelné obrátky. Piper a její příběh byly tentokrát lehce upozaděny (ale ne na úkor několika výživných flashbacků), Alex se taky na čas ztratila, ale zato Litchfield přivítal novou vězenkyni Vee, která pořádně zamíchala kartami. A hlavně - ti, o nichž jsme v první řadě jenom matně tušili, jaký jej jejich příběh, se dostali konečně ke slovu a že jde o pořádně silné příběhy - sestra Ingalls, Morello, Black Cindy, Poussey (Poussey!) a taky slečna Rosa mají za sebou ( a před sebou) spoustu věcí a Jenji Kohan to dobře ví a umí to divákovi naservírovat víc než skvěle. Druhá řada je za skvělých pět a za rok se zase těším. (18.07.2013)

Perfektní mix dramatu a komedie! Seriál mě zaujal mnoha nominacemi na Emmy a rozhodně nezklamal. Prostředí ženské věznice je skvělé a hlavně klobouk dolů před tvůrci za scénář a vykreslení postav. Jasně, spousta momentů je trochu nadnesených a seriál hodně hraje na komediální notu, ale najde se i plno hodně silných momentů. Navíc se mi už dlouho nestalo, že bych si oblíbil tolik postav a hlavně o každé z postav něco věděl. Člověku na každé z těch ženských i zaměstnanců záleží a chápe jejich motivy. Je tu snad 20 vedlejších postav, ale žádná tu není vyloženě "jen do počtu". Každá má svou roli a příběh a postupnými flashbacky jste s ní postupně seznamování. 1. řada byla skvělá, 2. měla pomalejší rozjezd, ale díky druhé půlce a postupnému rozvíjení příběhu i ze strany zaměstnanců věznice musím dát plný počet. Těším se na 3. řadu! (07.11.2014)