Nadměrné maličkosti

Legenda české televizní tvorby František Filip natočil ve svých takřka 75 letech "drama" rodičů čerstvě dospělého syna, které spočívá v tom, že se rodiče na základě děsivých psychologických publikací rozhodnou být své ratolesti rovnocennými kamarády a především spolupařmeny. Pokud je vám představa podobného chování proti srsti, nemáte absolutně důvod se této estrády divácky účastnit. Mě, jakožto člověka v rámci své profese řešícího problémy druhých (ne jako reklamní přítelkyně Anna z Providentu...i když cosi společného s "plody" její práce občas mám:P), přičemž tyto problémy někdy mívají základ v podobně uhnutých názorech dospělých lidí na život, tato látka zaujala a nemohl jsem se dočkat odhalení, jakým způsobem ji velezkušený režisér uchopil. Komediálně zdatní hlavní představitelé odváděli svou práci dobře, ale když se najednou pět minut před koncem záměrně houstnoucí trapno zvrhlo do srabáckého útěku k té nejjednodušší a naprosto nenavazující možnosti "vyvrcholení děje", cítil jsem se podveden a ochuzen, protože jsem místo zajímavé televizní etudy s jakýmsi přesahem dostal prostinkou komedii, která ani nebyla vtipná, protože byla demonstrativně trapná při vyobrazování rodičovských snah o "bratrský" dialog s další generací. 60% a nálepka Jasný příklad promrhaného potenciálu. (05.09.2010)

Matonoha je socer a postava, kterou hraje, je ostudou mužského pokolení. Nicméně zasazeno do téhle hříčky je to opravdu skvělý pokuk, obzvlášť když připočteme oslnivou (alespoň co do vzhledu) Terezu Duchkovou. Kvůli ní jsem přešel takové myšlenky jako "která ženská by to s takovýmhle oslem řešila takhle složitě" a "co proboha na tý vykozený blondýně viděl"...Zkrátka a dobře, výborně jsem se pobavil. (27.01.2006)