Báječná léta

Inteligentní soap opera. Amerika šedesátejch let očima dospívajícího kluka. Musím se ale přiznat, že jsem to moc nesledoval. Proč taky. Kulturně je to docela jinde a zrovna jsem taky dospíval -měl jsem tedy svých starostí dost a vtipné mi nepřišly. Seriál byl spíše pro starší. Každopádně si ale zaslouží metál - společně např. s East Enders. (02.05.2008)

Výborný seriál, reflektující nejen trable dospívajícího kluka, ale i atmosféru raných šedesátých let v USA - příchod barevné televize, přistání na Měsíci, počátky hippies a protesty proti válce ve Vietnamu. A tohle všechno v laskavém a vtipném podání rodinného seriálu s nabručeným otcem a starostlivou maminkou. Jako by mi to připomínalo vlastní rodiče :-). (11.07.2005)

Vzpomínám si, že když Báječná léta poprvé běžely v televizi, tak jsem byl ve věku Kevina Arnolda a se seriálem jsem v podstatě vyrůstal. Tenkrát jsem se dokázal s hlavní postavou sžít a opravdu jsem ten seriál doslova hltal. Pak jsem viděl pár dílů, když mi bylo asi tak 18 a tenkrát už mě to moc nebralo. Teď jsem seriál někde našel, takže jsem se zkusil z nostalgie na pár dílů podívat a upřímně řečeno, byl jsem trochu v šoku. Pamatoval jsem si to jako takovej pohodovej seriál o dospívání, ale on je to spíš horor o dospívání. Kevin Arnold žije v příšerný rodině, kde vládne tvrdou rukou otec, což je ukázkovej psychopat a despotickej tyran. Celá rodina před nim musí chodit po špičkách a ve všem mu přikyvovat, protože otec hledá neustále jakýkoliv záminky k tomu, aby vyvolal konflikt. Matka je sice hodná a starostlivá, ale jinak dost smutná existence, která zastává v rodině jenom funkci služky. Její nejčastější téma rozhovoru je bramborová kaše. Starší bratr je totální primitiv se sklony k agresivitě. Chudáka Kevina akorát od rána do večera mlátí a nadává mu. Z tohoto panoptika se trochu vymyká akorát starší sestra, která je relativně normální. Teda až na to, že je to hipík. Ale jako jediná si dovolí třeba s otcem nesouhlasit a dokonce má i vlastní názory. Ta se ovšem později provdá za Rosse z přátel a odjede s nim na Aljašku. Pak je tam Kevinův kamarád Paul, což je totální zoufalec, a Kevinova láska Winnie, která s nim zachází jak s kusem hadru. Kromě toho je Kevin ve škole permanentně šikanován staršími spolužáky. Najdou se tam teda i některý opravdu pohodový a milý epizody, ale prožít takový dětství, tak na to asi nijak nostalgicky vzpomínat nebudu... (03.11.2018)

Dát něco jiného než 5 hvězdiček tomuhle seriálu by bylo asi jako dát spropitné WC-bábě na Brněnském hlavním nádraží - beze smyslu :O) Tenhle seriál mě naprosto uchvátil, má všechno to, co by člověk v dospívání, ale i po tom, měl vidět a to s notnou dávkou vtipu a kouzelné zábavy. Amerika v letech 60. viděna očima Kevina Arnolda, malého chlapce který dospívá ve své rodině, prožívá celý svůj život před očima diváků - první kroky, lásky, kamarádi, rodinné trable. Vše do sebe nádherně zapadá a tvoří jeden z mých nejoblébenějších seriálů na který se kdykoliv podívám znovu. (02.01.2006)

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)