Báječná léta

Tak tenhle seriál je pro mě srdeční záležitost - poprvé jsem ho sledoval ve svých 10 letech a hrozně jsem si ho zamiloval. Nikdy jsem neviděl všechny díli, ale co jsem viděl ty mě dostali. Už navždycky si budu pamatovat zachodové "šprůšo" nebo jak se francouzsky řekne "Chcete trochu másla?". :) Jo a jak už řekl golfista - chtělo by to Soundtrack. Muzika byla opravdu sqělá. Jak rád bych zase jednou z televize uslyšel tu krásnou úvodní melodii... (01.02.2006)

Jen zahlídnu název a už mi v hlavě zní úvodní znělka. Jak já tenhle seriál kdysi v pubertě milovala... Přála jsem si kluka hodnýho a citlivýho jako Kevin :-). Víc retro už tento seriál natočit nemohli, ráda bych se na něj dívala zase. Velmi příjemnej byl i Donutil coby vypravěč - dospělej hlavní hrdina. (26.03.2010)

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)

Inteligentní soap opera. Amerika šedesátejch let očima dospívajícího kluka. Musím se ale přiznat, že jsem to moc nesledoval. Proč taky. Kulturně je to docela jinde a zrovna jsem taky dospíval -měl jsem tedy svých starostí dost a vtipné mi nepřišly. Seriál byl spíše pro starší. Každopádně si ale zaslouží metál - společně např. s East Enders. (02.05.2008)

Srdeční záležitost, jako malý jsem tento seriál sledoval pravidelně, byl to můj "denní emoční chléb". Lásky a strasti Kevina Arnolda a Winnie Cooperové pro mne tehdy byly - v nadsázce myšleno - velkými milníky. Po značném odstupu jsem si seriál dal znovu a mohu říci, že mě vůbec nezklamal. Ano, některé herecké výkony jsou slabé (nebo mají kolísavý průběh), i přesto mohu seriál jen doporučit, jedná se totiž převážně o vtipnou a místy hořkou ukázku života šedesátých a sedmdesátých let v USA, která nám sic nejsou nejbližší, ale určitě si v něm můžeme najít své paralely. (28.10.2010)