Báječná léta

K Wonder Years jsem se dostal díky komentářům u seriálu Freaks and Geeks, se kterým mají WY společnou hezkou hlavní ženskou (dívčí) postavu a naprosto vynikajicí hudbu (Cockerovu With a Little Help... už budu mít navždy spojenu s tímhle úžasným seriálem). Obě díla ukazují, že jde (šlo) natočit i teenage seriály, na které se dá koukat; tady je to navíc umocněno tím, že se děj odehrává koncem 60./začátkem 70. let minulého století, což je moje oblíbená éra a u téměř všeho z hudby a filmu té doby zažívám neuvěřitelnou nostalgii, přesto, že jsem 60. léta minul o čtvrt století. Seriál si drží vysokou úroveň od začátku do konce, přesto, že poslední dvě série už jsou o něco málo slabší (Kevin už není ten roztomilý klučina z junior high - dospívá, řídí auto, zevluje, je často naštvaný...), jediné dvě věci, které bych vytknul je možná až moc časté moralizování (a komentáře "dospělého" Kevina ve stylu "A v tu chvíli jsem věděl, že se můj vztah s XY jednou provždy změnil") a konec poslední epizody, zejména to, jak dopadl vztah Kevina s Vinnie... V nějaké alternativní realitě bych chtěl žít v 60. letech někde v USA na předměstí a prožít si svoje Wonder Years... (27.01.2011)

Tak a je to tady...Dneska ráno jsem zhlédl posledné 115 díl tohoto neskutečně úžasného seriálu. Hodně dlouho jsem neviděl něco tak luxusního, co by mě tak chytlo. Byl jsem schopný se na to dívat 20 hodin denně a jen 4 hodiny spát a to jenom za předpokladu, že se vzbudím a stáhnu si další díl :-D Opravdu nemám slov na tak úžasný seriál, jako je tento...A ten, kdo se v něm ani jednou nepoznal, snad ani nebyl puberťák :-) (19.04.2008)

Jeden z mých dětských nejoblíbenějších amerických seriálů a zároveň také jeden z prvních který se mě nesmazatelně vryli do mé paměti, vždycky jsem chtěl vypadat jako Kevin, fandil jsem mu, chtěl jsem být také tak inteligentí a pyšný na své rodiče a vždycky jsem si přál mít i takovou okouzlující holku, moji tajnou platonickou lásku Winnie (my generation). Miloval jsem ji tenkrát (ještě dřív než Jennie Garth nebo Annu Chlumsky) miluji ji dodnes ovšem s tím rozdílem, že tenkrát jsem ještě nevěděl co je to pořádně láska, dnes to možná vím ale ona by mě zas nechtěla:-) Samozřejmě báječná hudba z šedesátek, výchova po americku, svoboda, nostalgie ze vším všudy, prostě krása a hlavně mé bezstrarostné dospívání společně s tímto dlouhým seriálem. Nevím jestli by neuškodilo zopakování ale zároveň nevím jestli by to v dnešní době mělo ještě to prvotní kouzlo a jestli by to mladého diváka tak jako mě tenkrát oslovilo... (14.05.2006)

Výborný seriál, reflektující nejen trable dospívajícího kluka, ale i atmosféru raných šedesátých let v USA - příchod barevné televize, přistání na Měsíci, počátky hippies a protesty proti válce ve Vietnamu. A tohle všechno v laskavém a vtipném podání rodinného seriálu s nabručeným otcem a starostlivou maminkou. Jako by mi to připomínalo vlastní rodiče :-). (11.07.2005)

Seriál mého dětství. Když jsem v podvečer přepnul televizi a viděl, že zrovna hraje Kevin Arnold se svými patáliemi, rád jsem se díval. Velký kus nostalgie. Závěr mi ale utekl, takže jak to s Kevinem a Winnie dopadlo, jsem se dozvěděl až po letech. Dost možná inspirace pro jeden nejmenovaný pozdější sitkom. (49.) (28.09.2006)