Zdivočelá země

Jako dospívající dítko jsem měla tento "přírodní" seriál ráda. Sice jsem ho nijak extra "nežrala," ale z toho, co jsem viděla, jsem měla dobré dojmy. Byl také věnován pro dospělé publikum, takže jako malá jsem ještě nemohla plně pochopit a procítit úděly postav:) Zdivočelá země, při ní se mi vždy vybaví Martin Dejdar jako Antonín Maděra, velké sídlo, ranč, koně a příroda. (12.01.2012)

Zdivočelá země mě uchvátila. průměrný český divák dostal konečně možnost vidět na vlastní oči nejdříve vysídlení českého pohraničí, následně postupující kolektivizaci a socializaci. A zcela jistě si stojím za tím, že pro mě nejlepší díly vznikly v době, kdy byl Martin Dejdar uvězněn v pracovním táboře. (01.07.2008)

Hodnocení první série: Úžasný seriál. Sledujeme děj v letech 1945-1950 v místním pohraničí, kde se bývalý pilot a partička kluků rozhodnou vybudovat statek a bojovat se vším kolem. První díly mají úžasnou westernovou atmosféru. Jezdí se na koních, kluci nosí kolty proklatě nízko, máme tu spoustu panoramatických záběrů. Do toho farma nemá vodu, nemá dobytek, kolem se potulují nacisté, kolaboranti, pašeráci a vše zkomplikuje i strašlivé sucho. Přes to všechno je to všechno v podstatě krásné akční dobrodružství. Některé akční scény jsou na český seriál fantastické. Zhruba od půlky série se dobrodružství pomalu vytrácí a nastupuje plíživý duch komunismu. Vše vrcholí v posledních dvou dílech, které člověka vrátí z westernového dobrodružství do tíživé reality socialismu takovou silou, že to až bere dech. STB, mučení, vykonstruovaný proces, absolutní bezmoc. Přiznávám, že takhle depresivní konec jsem ještě u něčeho neviděl. Druhá série: Zmizela akčnost, zmizel western, zmizelo dobrodružství, zmizely i koně. Zbyla jen šeď komunismu. Přesto mě pořád osudy Maděry v lágru zajímaly, stejně jako osudy lidí na statku. Jen je vidět nepatrně slábnoucí kvalita - původní postavy jsou rozepsané skvěle, ale v lágru jde většinou o přehlídku nezajímavých charakterů. Seriál navíc končí dost nešťastně, smrtí jedné z nejlepších postav. Přesto - stále skvělý seriál. Třetí série: Kvalita jde dolů. Celý seriál netáhne dopředu nic, jen snaha ukázat jací byli ti komunisti hajzli. Což o to byli, ale je to docela nuda. Vyjma prvních dílů, kde se řeší Rusové se nic moc neděje. A navíc z dramaticky uceleného seriálu se stala telenovela. Chvíli jsem měl pocit, že sleduji další rodinná pouta, protože jediný čím dokázali tvůrci odlíšit postavy je, že je nechali řešit nejrůznější partnerské krize. Dějová linie s špiclem je průhledná, dostihová linie o ničem. Zkrátka těžký průměr. Čtvrtá řada: Sledujeme osudy statku po roce 1977. Přiznávám že sledovat ještě rozvinutější telenovelu byla pro mě těžká nuda a seriál jsem totálně zatratil. Kdo podepíše/nepodepíše, vstoupí/nevstoupí stále stejně za prd. Konec série je ale to nejlepší co jsem v českém seriálu viděl. Emoce, radost i smutek a hlavně naprosto úžasné uzavření příběhu. Díky poslednímu dílu jsem si uvědomil že seriál má obrovský smysl - ukázat všem těm pomatencům co tvrdí "zlatí komunisti" co byli vlastně zač. A ano je to propaganda a určitě i občas historicky zkreslená, ale věřím že se podobné věci děly. Proto přes telenovelnost, milion zbytečných postav a spoustu zbytečných dějových linií nechávám hodnocení na pěti hvězdách, protože tenhle seriál má smysl. (03.05.2013)

Co mě celých těch 52minut drželo přikovanou v sedačce byla touha vyslechnout si tu přenádhernou hudbu v závěrečných titulcích. Nejraději mám první sérii, kdy kluci jsou ještě mladí kovbojíci, starají se o zvířata, zajímá je jen, kde si odložili svůj klobouk a na které pastvině ještě nebyli. Tohle všechno se odehrává na pozadí tragických událostí socialistického Československa, ale proč se jen tak nekochat přírodou a přestat se trápit, co komunisti byli za ha**le. (24.02.2008)

Občas až komicky špatně natočeno, hodně zidealizované kladné postavy, ale na druhou stranu mělo smysl tento seriál vytvořit, protože má výpovědní hodnotu o zacházení s lidmi v 50. letech. A ačkoli není úplně příjemné to sledovat, nemělo by se na tu dobu zapomínat a k tomu snad Zdivočelá země alespoň trochu přispívá. (08.03.2015)