Báječná léta

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)

Nikdy bych nevěřila, že by se mi něco takového mohlo líbit. S nezájmem jsem zkoukla první díl a bylo jasné. Seriál si mě získal. A není to jen kvůli dokonalému dabingu, ale i kvůli všem těm situacím do kterých se Kevin dostává, jak pomalu po krůčcích dospívá ( což ukázkově vidíme i na hlavních představitelích )... všechno je to s klidem uvěřitelné, nikdo nepřehrává všichni hrají naplno. Fred Savage sympatický a v prvních dílech tak roztomilý - stejně tak jako jeho životní láska Winnie Cooperová. Pan Donutil naprosto skvěle zvládá komentování myšlenek hlavního hrdiny a já se pak jen divím, jaktože jsem tenhle dokonalý seriál neobjevila dřív. Vůbec by televizní vysílání neudělalo chybu, kdyby tento poklad vrátilo na obrazovky. Mě by tím neskonale potěšilo. Ač jsou některé díly nudné a nezáživné, napraví to hned epizoda další neboť ta vám vleze pod kůži a nikdy ji nezapomenete. S Kevinem jsem soucítila, nadávala mu, nebo mu vyvracela co říkal. Některé z částí byly tak dojemné že jsem mu chtěla pomoct. A v některých postojích které Arnold učinil jsou opravdu "klobouk dolů". Přiznávám, doprozatím jsem neviděla všechny epizody, ovšem už pomalu ale jistě finišuju ... a ani nevíte jak bych Kevinovi jeho Winnie přála ... i když vím že to tak asi nebude ;) A teď mi řekněte, která holka by nechtěla mít jen pro sebe takového chlapce jako je Kevin Arnold? A naopak který kluk by nebral Winnie Cooperovou? Tenhle seriál už nikdy nic nedokáže předčit. Báječná léta jsou opravdu báječným seriálem a vždy se k ním moc ráda vrátím. (27.05.2011)

Výborný seriál, reflektující nejen trable dospívajícího kluka, ale i atmosféru raných šedesátých let v USA - příchod barevné televize, přistání na Měsíci, počátky hippies a protesty proti válce ve Vietnamu. A tohle všechno v laskavém a vtipném podání rodinného seriálu s nabručeným otcem a starostlivou maminkou. Jako by mi to připomínalo vlastní rodiče :-). (11.07.2005)

Vyprávění o teenagerech bylo svým způsobem zajímavě nudné. Nejvíc mne však z celého seriálu zaujala vyprávějící hlavní postava dospělého vypravěče, který vzpomíná na začátky na střední škole na sklonku šedesátých a sedmdesátých let, přesně vím, že ho daboval Miroslav Donutil. Jinak je seriál klasický průměr, ačkoliv jsem byl v té době na něj ulítlej. (19.01.2012)

Vynikající seriál o dospívání, podaný vtipnou formou, s kterou se každý člověk, který prochází nebo prošel něčím podobným, dokáže ztotožnit. Protože tyhle problémy jsou stejné všude, bez ohledu na zemi či kontinent. Osvěžující na tom je hlavně to, že se to neodehrává na pozadí večírků, palem Los Angeles či mrakodrapů New Yorku, nejsou tam mladí a krásní lidé, ale normální zamindrákovaní teenageři. A celé to má hlavně nadhled, což už se dneska moc nenosí. Seriál mého dětství a mládí, s vynikajícím dabingem, ale i sympatickými, chybujícími hrdiny. Poslední díl mě rozbrečel i na potřetí. (26.12.2009)