Peacemaker

1. série: James Gunn je možná génius. A nebo možná šílenec. A nebo možná obojí. Režisér dvojice filmů Strážci Galaxie, ale i hororové komedie Slimák či komediální variace na Romea a Julii s názvem Tromeo a Julie byl málem kvůli starým tweetům odejit od režie třetích Strážců Galaxie, i kvůli hlasitým ohlasům fanoušků i hvězd Strážců Galaxie nakonec Gunn dostal příležitost svou trilogii dokončit. Mezitím si ovšem odskočil k DC Comics, kde se chopil nového Sebevražedného oddílu. Druhý Sebevražedný oddíl možná kvalitami partě zločinců, kteří umírají při snaze o záchraně světa a též potencionálnímu zmírnění svých trestů sice spravil reputaci, po stránce tržeb to ovšem už taková sláva nebyla a druhý Sebevražedný oddíl brutálně skončil v červených číslech. Přesto se Gunn hodlá u DC Comics zdržet i nadále, kdy mezitím vyrukoval se spin-offem Sebevražedného oddílu, kdy vlastní seriál dostal Christopher Smith alias Peacemaker, člověk, který chce mír za každou cenu a je mu jedno kolik mužů, žen a dětí přitom bude muset přijít jeho rukami o život. Seriál se mohl přitom pochlubit slušným úspěchem a čerstvě se dočkal prodloužení pro 2. sérii. A je to rozhodně dobře!   Gunn zodpovědný za scénář ke všem 8 epizodám první série nezklamal a naservíroval vlastně přesně to, co se od tohohle chlapíka s odporně čistou duší dá čekat. Jde o toho hravého a kreativního tvůrce, který jen svůj um přesunul do televizní podoby a dle slibů vlastně naservíroval takový Kancl ve světě superhrdinů. Peacemaker by nejspíš nikdy v téhle formě nemohl fungovat jako klasický celovečerní film a i když v rámci 8 epizod působí někdy možná veškerý děj až příliš natahovaným způsobem, dohromady vlastně Peacemaker utváří solidní akční dobrodružství, který je za pochodu střelený, brutální, dementní, ale i emociálně silný. A Gunn se přitom za psacím stolem ani lehce nebojí rýpnout do politické korektnosti, odkazování na ostatní komiksové postavy či filmy či jistých věcí, na které by nejspíš nikdo jiný pořádně v komiksovém žánru neměl žaludek. A i proto je Peacemaker svěží komiksovou záležitostí.   Na samotném počátku může po Sebevražedném oddílu zaujmout rozhodnutí, že se měl vlastního seriálu dočkat právě Peacemaker. Gunn totiž na první pohled ve své týmovce sebevražedných magorů představil několik zajímavějších postav (Ratcatcher 2, King Shark....) a John Cena v Sebevražedném oddílu obstál především tím, že mu role vymytého magora se specifickým pohledem na to, jak dosáhnout míru seděla tím, jak Peacemaker působil jako takové tupé dřevo. Jenomže mohl by vlastně John Cena utáhnout vlastní seriál? To v průběhu Cena dokáže hned několikrát. A především se ukáže, že rozhodně není takové herecké dřevo, jak by člověk čekal.   Opět platí, že Gunnův (někdy až vyloženě černý) humor nemusí sednout každému, kdy dialogy někomu mohou snadno přijít naprosto dementní a působit jako vtipy 14-letého panice, který si svou frustraci léčí stříháním křídel ptáčkům. Jenomže Gunnův humor je někdy ve své až přílišné trapnosti vlastně skutečně zábavný, především v momentech, kdy fakt dojde na momenty, které by nikdo jiný nepoužil, protože by mu přišli přes čáru. A Gunnovi je to jedno! Peacemaker tak sympaticky funguje na své vlastní ose a za pochodu dokáže zacházet dál a ještě trochu dál. Gunnova víceméně kreativní svoboda dostala své ovoce a je fakt zábava to sledovat.   James Gunn je divočák, dokáže ovšem skutečně funkčně posouvat příběh napříč epizodami. K hlavnímu antihrdinovi přihodit další postavy, které se prokreslují, vyvíjejí a projdou si nějakým smysluplným vývojem a mají v rámci seriálu skutečně smysluplné úlohy. Zaujmou především Chukwudi Iwuji jako Murn, Danielle Brooks Leota Adebayo či Freddie Stroma jako Vigilante, který by rád byl pro Peacemakera něco jako Robin pro Batmana. A sám Peacemaker z toho úplně dvakrát nadšen není. Když se ovšem tihle dva spojí v akci a do toho dorazí Peacemakerův boží věrný orel Eagly, stojí to za to.   Už úvodní znělka se stane návykovou a je rozhodně škoda, že se bez ní bude muset 2. série z mnoha důvodu obejít. Skvělou taneční choreografii v oněch zmíněných úvodních titulkách ovšem doplňuje parádní choreografie akčních scén, která dokazuje, že ani v televizním formátu se Gunn v tomhle ohledu nehodlá držet zpátky. Zůstává věrný i parádně zvolené hudební dramaturgii, zmíněné schopné kombinaci absurdních šíleností s vážností a i tentokrát také s tím, že má hlavní hrdina tak trochu problémy s otcem.   Robert Patrick vstoupil do historie jako ikonický T-1000 z Terminátora 2 a jednou se určitě bude skloňovat i role Auggieho Smitha/White Dragona. Otec Peacemakera, který z něj udělal přesně toho magora, kterým Peacemaker jde bezpochyby zařadit na seznam nejhorších otců v historii filmu/televize a i proto je konfrontace mezi ním a svým synem tak osudová a především i skutečně emocionálně silná. A v součtu i rozhodně působivější než invaze mimozemských motýlů. Patrickovo podání tohoto zlého otce je excelentní a i proto je možná dobře, že jsme dočkali náznaku, že tomuhle parchantovi nebude v 2. sérii úplně konec.   Gunn je pořád hračička, která sype zábavné i kreativní nápady, jeho režijní náhradníci Jody Hill, Rosemary Rodriguez i Brad Anderson za ním moc nezaostávají a seriál dokáže za pochodu skutečně šokovat. I ve finále, na které Gunn lákal jako na velmi nečekanou věc, u které se divil, že mu jí studio Warner Bros. dovolilo. Na druhou stranu, když na onu zásadní věc dojde, člověk si tak nějak říká, že možná čekal víc. A že Gunnův smysl pro humor a částečné trollení je někdy možná až fakt za hranou. Na druhou stranu na rozmezí jedné scény, která se vůbec nebere vážně s jistými postavami pracuje lépe než v obou verzích jednoho nejmenovaného filmu v rukách Zacka Snydera/Josse Whedona. Což je prostě opět neskutečně smutný fakt toho, že se něco pár let nazpátek (a technicky i rok zpátky) fakt nepovedlo. A člověk má během té jedné zmíněné scény pocit, že si to uvědomuje i samotný Gunn.   Osobně jsem se nemohl zbavit pocitu, že to všechno rok nazpátek v Sebevražedném oddílu fungovalo o poznání lépe a že v mnoha ohledech se Peacemaker Gunnovu magnum opusu vyrovnat úplně nedokázal, na druhou stranu Gunn opět mile potěší svou nepředvídatelností a trochu jiným přístupem. Je tam fakt cítit nápaditost i jistá forma kreativní odvahy. Peacemaker se zkrátka nedrží zkrátka, atmosféra je opět vyvážená a i tentokrát je tam cítit péče o postavy i samotný materiál. Je to fakt neskutečně zábavná podívaná, která má rozhodně potenciál pro 2. sérii, kdy jen musí vyrukovat s novou úvodní znělkou, která se zcela vyrovná znělce ze série první. A Gunnovi by měl někdo okamžitě svěřit novou Ligu spravedlnosti, aby jí spravil reputaci podobně jako Sebevražednému oddílu..... (17.02.2022) (méně) (více)