Daredevil

He’s a lawyer who breaks the law. A Catholic who dresses as the devil. Největší výhoda netflixáckého Daredevila je do značné míry i jeho největší slabina. Tvůrci se zcela nepokrytě inspirovali u nejlepších autorů Murdockovské ságy; Franka Millera, Briana Bendise a Marka Waida. Čili je toto zpracování přesně tak temné, nekompromisní, neustálým deštěm i krví smáčené, na ponuré atmosféře stavící, nikam se neženoucí, s bitkami kde každá rána bolí a pracující s ryze dospělými tématy stírající veškeré rozdíly mezi černou a bílou, jak by se dalo čekat. Středobodem a hlavním tahounem je pak obhájce Murdock (v tomto ohledu je to jediný hrdina, který má co zajímavého dělat i v civilu a je škoda, že toho tvůrci nevyužili více) a nikoli jeho maskované alter ego. Není to prostě ona standardizovaná rozjuchaná barevná popcornovka pro celou rodinu, kterou doteď Marvel na plátnech i televizních obrazovkách střihal jak Baťa cvičky. Daredevil je temná kriminálka o organizovaném zločinu a korupci. Je to tedy poprvé, kdy Marvel více zajímají postavy než (super)hrdinské pozlátko. Problém je, že jak tvůrci adaptují jednotlivé linie/motivy od výše uvedených, tak je zároveň nezvládají z(a)pracovat stejně tak sofistikovaně a tak tu mnohé z nich působí tu a tam přes koleno lámané či v nejednom případě až do ztracena vyznívající. Ambiciózně se tak sice nakousne mnohé, ale ne vše se podaří i uspokojivě dotáhnout. Navíc to není mezi Murdockem a zásadně ze zákulisí jednajícím Fiskem tak osudově vyhrocené, jak by se slušelo s ohledem na to, jak výteční oba jsou (a to je D'Onofriův Kingpin vůbec prvním fungujícím, zajímavým a respekt vzbuzujícím "záporákem" marvelovského universa). Což je zádrhel o to nemilejší, že jiní to již zvládli podobně kvalitně, ne-li v lecčem i lépe. A to nejen na filmovém poli, ale i na tom televizním a jakkoli se srovnání s Arrowem přímo nabízí, tak Daredevil má více společného spíše s Person of Interest; stylem, přístupem k akci, prací s morálkou i záporáky; ostatně tamní Elias je Kingpinem jedna k jedné. | S1: 4/5 | S2: 4/5 | S3: 4/5 (13.04.2015)

Vedle Daredevila působí 95 % marvelovských filmů jako nedomrlí chcípáci vyrábění na pásové lince. Do určité míry je to dáno i volbou protagonisty - street level hrdiny, kterému chybí tradiční ýbrmenš schopnosti a který má zajímavé alter ego - částečně je to dáno i tím, že měl DD štěstí na autory předlohy (Frank Miller, Bendis a do jisté míry i Kevin Smith). Především ale hraje roli dobře budovaná atmosféra, realistický svět, komplexní charaktery a fakt, že každé rozhodnutí, které hlavní postava udělá, má dopad. Tyhle faktory dělají z Daredevila i v rámci Marflixu jedinečnou figuru. (07.11.2018)

Vše, co Marvelům chybí na velkém plátně, vměstnal Daredevil do třinácti skvěle vystavěných epizod, které nezvládnou nudit nebo tahat čas, protože je kupředu žene jednak příval famózně obsazených vedlejších figur, jednak skvělý konflikt mezi dobrem a zlem... ale vlastně... můžeme v Hell's Kitchen o něčem podobném mluvit? Padouch Fisk je zcela v rozporu s marvelovským filmovým kánonem vystavěný s až biblickou ambivalencí lásky a nenávisti, něhy a krutosti a klaďas Matt od počátku pochybuje o tom, jak má být dobro naplněno. Seriál tak divákům na otázku dobra a zla nabízí dvě odpovědi - jednu krátkou a druhou velmi dlouhou. Ke všem (opodstatněným) komiksovým klišé vede velmi náročná a nepředvídatelná cesta, šperkovaná skvělou režií a na televizi nezvykle spektakulárním pojetí soubojů muže proti muži. Občas se člověku dere na mysl pochybnost, jak vlastně mohou mít ve světě Avengers lidé tak přízemní a reálné problémy. Daredevil svojí sociální rovinu vyvažuje ikonickým nasvícením, přesto neustále převládá dojem, že je to "rea deal" a ne eskapismus. O to opojnější jsou chvíle, kdy symbol vítězí nad příliš spletitou skutečností, kde neexistuje sterilita a dvojrozměrnost Iron Mana, Capa a dalších. Pro mě nejlepší komiksák od Dark Knighta. Zcela bez debat. Drew Goddard je pán. (15.09.2015)

Vidoucí slepec Daredevil je eroticky fixován na New York a má obrovský problém s důvěrou. který řeší tím, že všem pořád lže. Což s sebou nese následky, když se lež provalí. Seriál se vyznačuje častými rvačkami s naturalistickými detaily (výrobce umělé krve si musel mnout ruce), občasnými nelogickými zvraty v jednání hrdinů a chvilkami přihlouple velkohubými dialogy, které předstírají hloubku tam, kde je jen plytkost. _____ V první řadě se růžkatý hrdina utká se zloduchem vizuálně připomínajícím strýčka Festera, který doslova rád čumí do zdi. V druhé řadě se zločinci násobí a jejich motivy už jsou teda pořádná haluz. V porovnání se vcelku reálnou první řadou, musí ve druhé řadě divák spolknout tolik mysteriózna, že se mu to možná bude zajídat. ______ Ale jo, Daredevil se slepeckou holí, ninjovskými instinkty a rozbolavělou rozpůlenou duší pořád působí sexy. Jen doufám, že v dalších řadách mu už všichni konečně přestanou cpát, že jednou se stejně dostane na stranu zla a začne zabíjet, protože on se k tomu evidentně nechystá. I když už musí být zoufalý z toho, jak mu to všichni jeho přátelé i nepřátelé opakují furt dokola. (25.09.2017)

Sice opravdu nemusím všechny ty komiksové adaptace,protože je to všude a už se neumím vžít tolik do dětské role,abych si to plně vychutnal,ale seriál Daredevil řadím k tomu lepšímu z komiksové tvorby co bylo zároveň zfilmováno(například druhý Captain Amerika a první Iron Man) ,navíc film nepracuje s hromadou počítačových efektu ,ale je to spíš opravdu uvěřitelnější příběh,který nepotřebuje různé obludy atd. a hlavní herec to zahrál velmi dobře.Za mě byly nejlepší díly 5.7. a 11. a co se týče záporné postavy tak Vincent D´Onofrio tyhle vyšinuté lidi umí zahrát dobře :-).Takže za mě celkově 80 % a čtyři hvězdy. (28.04.2015)