Báječná léta

Velmi sofistikovaně podané zlaté šedesátky ze dnešního pohledu dosti neamerického amerického seriálu (jen zkuste postavit Kevina do latě např. vedle Beccy z CALIFORNICATION) s jednou ohromnou předností, a to je naprostá a netypická reálnost v postojích i dialozích, díky níž, domnívám se, nebylo třeba v seriálu "propagovat" 60. léta skrze opravdu radikální témata (Kennedy, King, Studená válka, hippies, Vietnam...) - spíš mě napadají ekvivalenty jako obyčejnost, přízemnost, citlivost, srdečnost, nostalgie. Navíc, některé prosté americké postavy (Lauriův bručoun, Landesův protěžovaný křupan) jsou ve svém hrubém mustru naprosto dokonalé. Ani WONDER YEARS se se nevyhnul nějaký ten opakovaný lapsus, jako příležitostné nafukování banálních světských problémů (Kevínek má díru v zoubku, Kevínkovi se zaběhl zhrzený čokl...) a v podstatě v každém díle se ozve úsměvná replika typu "Umědomili jsme si, že tím dnem se něco změnilo...", nicméně aktuálnost toho seriálu je i po X dekádách a o X tisíc kilometrů jinde na zemi pozoruhodná. (04.03.2008)

Vzpomínám si, že když Báječná léta poprvé běžely v televizi, tak jsem byl ve věku Kevina Arnolda a se seriálem jsem v podstatě vyrůstal. Tenkrát jsem se dokázal s hlavní postavou sžít a opravdu jsem ten seriál doslova hltal. Pak jsem viděl pár dílů, když mi bylo asi tak 18 a tenkrát už mě to moc nebralo. Teď jsem seriál někde našel, takže jsem se zkusil z nostalgie na pár dílů podívat a upřímně řečeno, byl jsem trochu v šoku. Pamatoval jsem si to jako takovej pohodovej seriál o dospívání, ale on je to spíš horor o dospívání. Kevin Arnold žije v příšerný rodině, kde vládne tvrdou rukou otec, což je ukázkovej psychopat a despotickej tyran. Celá rodina před nim musí chodit po špičkách a ve všem mu přikyvovat, protože otec hledá neustále jakýkoliv záminky k tomu, aby vyvolal konflikt. Matka je sice hodná a starostlivá, ale jinak dost smutná existence, která zastává v rodině jenom funkci služky. Její nejčastější téma rozhovoru je bramborová kaše. Starší bratr je totální primitiv se sklony k agresivitě. Chudáka Kevina akorát od rána do večera mlátí a nadává mu. Z tohoto panoptika se trochu vymyká akorát starší sestra, která je relativně normální. Teda až na to, že je to hipík. Ale jako jediná si dovolí třeba s otcem nesouhlasit a dokonce má i vlastní názory. Ta se ovšem později provdá za Rosse z přátel a odjede s nim na Aljašku. Pak je tam Kevinův kamarád Paul, což je totální zoufalec, a Kevinova láska Winnie, která s nim zachází jak s kusem hadru. Kromě toho je Kevin ve škole permanentně šikanován staršími spolužáky. Najdou se tam teda i některý opravdu pohodový a milý epizody, ale prožít takový dětství, tak na to asi nijak nostalgicky vzpomínat nebudu... (03.11.2018)

Seriál, který přiroste k srdci snad každému. Dívám se na něj podruhé s dětma a podepisuji názor níže uvedeného blogaře "..díval jsem se na to jako devítiletý a divil se, že jsou z toho mí rodiče úplně pryč. Teď už mi není devět.. a je to podle mne nejlepší seriál všech dob". Každý si tam najde minimálně jednu věc, která mu až překvapivě připomene nějaké vlastní příhody nebo trable. A přitom to není přehnaně přikrášlené (teda aspoň ne na Hollywood). Tomu, kdo umí anglicky, doporučuji rozhodně sehnat si originální verzi, některé hlasy (učitel "biologie") jsou nenahraditelné. Bez diskuse plný počet bodů. Jo, a ještě odkaz na výborný článek blogaře "B", ze kterého jsem citoval: http://progressiveboink.com/archive/wonderyears.htm (27.08.2009)

Jeden z nejoblíbenějších seriálů mého mládí. Popravdě si již moc nepamatuji děj, ale co si pamatuji je to, jak jsem vždycky držel Kevinovi palce ve všem, co dělal a nepropásl jsem ani jeden díl. Když jsem jej tady náhodou objevil, ozvala se velká nostalgie a já přemýšlím, čím byl ten seriál tak výjimečný. Byl z obyčejného života, měl zdánlivě jednoduchý děj o dospívání, plynul krásně pomalým tempem, výborně sedící dabing a hudbu. Asi bych se na něj s chutí podíval znovu... (13.02.2016)

Nikdy bych nevěřila, že by se mi něco takového mohlo líbit. S nezájmem jsem zkoukla první díl a bylo jasné. Seriál si mě získal. A není to jen kvůli dokonalému dabingu, ale i kvůli všem těm situacím do kterých se Kevin dostává, jak pomalu po krůčcích dospívá ( což ukázkově vidíme i na hlavních představitelích )... všechno je to s klidem uvěřitelné, nikdo nepřehrává všichni hrají naplno. Fred Savage sympatický a v prvních dílech tak roztomilý - stejně tak jako jeho životní láska Winnie Cooperová. Pan Donutil naprosto skvěle zvládá komentování myšlenek hlavního hrdiny a já se pak jen divím, jaktože jsem tenhle dokonalý seriál neobjevila dřív. Vůbec by televizní vysílání neudělalo chybu, kdyby tento poklad vrátilo na obrazovky. Mě by tím neskonale potěšilo. Ač jsou některé díly nudné a nezáživné, napraví to hned epizoda další neboť ta vám vleze pod kůži a nikdy ji nezapomenete. S Kevinem jsem soucítila, nadávala mu, nebo mu vyvracela co říkal. Některé z částí byly tak dojemné že jsem mu chtěla pomoct. A v některých postojích které Arnold učinil jsou opravdu "klobouk dolů". Přiznávám, doprozatím jsem neviděla všechny epizody, ovšem už pomalu ale jistě finišuju ... a ani nevíte jak bych Kevinovi jeho Winnie přála ... i když vím že to tak asi nebude ;) A teď mi řekněte, která holka by nechtěla mít jen pro sebe takového chlapce jako je Kevin Arnold? A naopak který kluk by nebral Winnie Cooperovou? Tenhle seriál už nikdy nic nedokáže předčit. Báječná léta jsou opravdu báječným seriálem a vždy se k ním moc ráda vrátím. (27.05.2011)