Oz

Slibovali mi vyhrocenou atmosféru, složité postavy a dějové veletoče. A dostal jsem z toho jen slabý odvar. Vše je takové nedomrlé. Děj je šokující možná první dva díly, pak se mi ty neustálé vězeňské půtky zevšedněly. Scény psychického týrání jsou stěží naznačené a nijak zvlášť dobře zahrané, takže ani z této strany se nedá čekat žádný zázrak. O hloubce jednotlivých postav bych si dovolil pochybovat. Hajzlové jsou všichni a nefandím nikomu. Nikdo se zatím nezměnil ani v nejmenším. Pokud se někdy dostane do situace kdy mu jde o život, nebo jeho zájmy přesáhnou zdi vězení, tak se dočasně "polidští". Jakmile tyto okolnosti pominou, okamžitě se vrací se zpátky do normálu. Scenáristé tomu říkají propracovaná psychologie, já tomu říkám nevyužitý potenciál. Co se zápletky týče, ta se pohybuje ve stále stejných kruzích. Drogy, sem tam nějaká rvačka, konflikt mezi skupinkami, občas vražda. Všichni intrikují proti všem, situace se víc a víc zamotává a nakonec vše zůstává při starém. Skoro jako v nějaké telenovele. Hodně se probírá víra v Boha (Alláha), často se skloňuje rasismus. A ze všeho je cítit hluboké pokrytectví. Systém může za vše, všichni jsou bez viny. Vězni jsou sebestřední egoisté bez kouska empatie a sebereflexe, protože tak je vychovalo prostředí. Že v tom nezbývá prostor na pochyby a onu slibovanou vyhrocenost, je jasné. K ní bych napsal asi tolik - kdybych se potřeboval uklidnit po Lutherovi, tak bych si pustil díl OZ. Od čtvrté série dál scenáristům zřejmě definitivně hráblo. Objevují se šáhlí fanatici posedlí ďáblem, popálený kněz vraždí pomocí hypnózy a personál vězení zabíjí na požádání. Tenhle projekt měl skončit po prvních deseti dílech. (07.06.2014)