VOD (2)
Obsahy(1)
Ojedinělý televizní projekt, první denní původní seriál začíná. Od 5. září 2005 se s ním budeme na obrazovkách Novy setkávat každý všední den vpodvečer a budeme v něm sledovat osudy obyvatel jedné ulice. Nenajdeme v ní nic, co se nedá najít jinde. Jsou tu obytné domy, kadeřnictví, večerka, hospoda, prodejna květin i pár firem. Jen těžko se mezi nimi dá přehlédnout Království hraček malá firma na dřevěné hračky s krásným logem nad vchodem. Tady kraluje majitel firmy i celého domu, důstojný zjevem, charakterem i jménem: pan Václav Král. Celý život pracoval tak usilovně, že téměř přestal vnímat přítomnost své oddané ženy Marie. A pak jsou tu další. Zaměstnanci pana Krále, různorodá skupina lidí, lišící se věkem, postavením, založením, rodinným zázemím. Další je rodina Farských, Jordánovi, pan Pešek nebo majitel Večerky Nykl, majitel kadeřnického salonu Michal a jeho mladé kadeřnice a další a další. Se všemi se poprvé setkáme právě na konci prázdnin, kdy se Ulice začíná znovu zalidňovat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (1 142)
Když tohle začali před deseti lety dávát, asi měsíc jsem na to koukal a děsně se za to styděl. Nutno dodat, že mým hlavním (a téměř jediným, ale to už si tak dobře nepamatuju) důvodem byla pěkná bloncka Dominika Kadlčková v roli Hrušínského vnučky. Dnes prchám nejbližší únikovou cestou, kdykoli se Ulice objeví na obrazovce. ()
na sledování dennodenně? Nikdy! Ovšem dvakrát, třikrát do měsíce jako kulisu při práci všeho druhu? Proč ne, mezi českými nekonečnými seriály absolutní král, který nezpůsobí krvácení očí ani hromadnou sebevraždu mozkových buněk. Nebudu tomu dávat odpad jenom proto, žr nemusím vidět každý díl a stačí mi vidět každý třicátý. Jen stačí přistoupit na pravidla hry. Ale stejně bych Kleinovi nach**l do dýmky ()
Všichni ti naši bohémští herci si na leasing pořídili oktávky a herky zase cecky, tak mají teď hoňku se splácením. Sice by ještě předloni přísahali na Stanislavského, že podřídí svou uměleckou plodnost puze a jen divadlu, ovšem následně je ve snech navštívila můza Branželína a ukázala jim, že existuje i jiný životní styl než vegetování v podobě nekomerčního biočlověka. I odhodili zamaštěné dredy a batikované tepláčky a stiskli Luciferovu napřaženou pařátku na důkaz uzavření kšeftu. Těm s hnusnějším xychtem hnát nepodala reklamní mašinérie, museli se tedy spokojit s oudem hydry Novy. Celé té plejádě strašilek (a že jich tam je skutečně jako na orloji) slouží ke cti, že jsou sami znechuceni z nastalé situace, proto v tom hrají doopravdy blbě. Vyjímkou je snad jen Venca Svoboda, ten se vážně překonává. A Vacek, neboť jeho neskutečný talent stačí i na to, že všechno hraje stejně. ()
Autorům se povedlo něco neuvěřitelnýho. Napsali pro cílovou skupinu napínavej seriál o ničem s velmi sympatickými a nesympatickými postavami, které půlka národa miluje a druhé jsou spíš ukradené, než aby je nenáviděli. ● Tvůrci je pořád dostávají do různých krizových situací (závislost na drogách, gamblerství, těžká autohavárie, AIDS a další) a občas dokonce udělají ze špatné postavy klaďase jak poleno nebo naopak, takže se tam pořád něco děje a nenudí/nesere to kvůli nedostatku děje/debilitě jako konkurence. Moje matka to sleduje ani nedutá. Na Nově ale strašně rádi lidem diktují, co je dobré (Ježíšek) a co ne (Santa) a všude je přítomna skrytá(?:) reklama. ● Herecké výkony jsou vesměs dobré, často velmi nadprůměrné (spousta vynikajících herců). ● Když občas kus vidím během večeře, tak netrpím. To se o jiném českém seriálu podobného ražení říct nedá. Navíc Ulice nevyhnívá jako například Velmi křehké vztahy, které díkybohu na podzim skončí, ale postupem času se zlepšují, ať už se to týká kamery, scénáře, inteligentnější a nenucenější reflexe současného dění nebo prohlubování charakterů některých postav. Je tu ale i dost karikatur (některé bych musel po pár minutách v mé blízkosti uškrtit), skrz které tvůrci ukazují pohled z různých úhlů pohledu. Ne všechny ale jsou ploché postavičky. ● Zlepšuje se i situační komika. Když jsem viděl opilou drbnu (jména postav si nepamatuju) s ručníkem na hlavě a flaškou tuzemáka v ruce po neplánovaném koupání při rybaření, tak jsem to nevydržel a začal se hurónsky chechtat. No a když se dnes přišla matka podívat na video se smrtí mafiána Vasila, tak mi spadla čelist a zvednul jsem hodnocení z odpadu na dvě hvězdičky. Způsob, jakým se v posledním videu (jiná jsem neviděl) pracuje s napětím a emocemi, je úžasnej. V začátcích to ale neměla Ulice ke svým zvratkopudným bratříčkům daleko. ● Kdyby měl tenhle nekonečnej seriál pořádnej děj (což nehrozí), tak bych s hodnocením určitě ještě šel nahoru. Přesně takhle si představuju úspěšnou továrnu na výrobu ovcí. Šíp Factory. Teda vlastně Plesk. ● Ale i když komentář vyznívá dost kladně, tak bych byl mnohem raději, kdybych se na Ulici ani příležitostně dívat nemusel. ()
Když se řekne "Ulice", vybaví se mi spojení "každej blbej den". Hned potom se mi vybaví postava mladého faráře halekající protestsong o tom jak mladý lidi s báglama z domu vodcházej. A upřímně řečeno, po umělecké stránce je tahle druhá myšlenka daleko větší nářez a zaujme daleko víc než takřka denní trápení těch několika nováckých lidiček a jejich řešení "všedních starostí", jako jsou nevěry, útěky dětí z domu, nechtěná láska milionáře, boj o komunální moc, dcera přivádějící si přítele z vyššího stupně bytí, minulost pronáledující ubohou feťačku svedenou na scestí a podobně. Nicméně sem tam se objeví nějaký ten překvapivě povedený vtip nebo scénka skutečně jako ze života, a upřímně řečeno, daleko víc mě vytáčí idiocie dialogů v Ordinaci V Růžové Zahradě nebo vůbec totální esence zoufalství jménem Bazén či papundeklová Rodinná Pouta. Ano, i v Ulici se setkáme s archetypem seriálového dialogu: "Dylane, jsem v hajzlu, rozvázala se mi tkanička u boty." "Nechceš si o tom promluvit?", ale skutečně by to mohlo být mnohem horší. A vzhledem ke kadenci by to byl mnohem větší nápor na nervy a duševní zdraví než výše uvedené "skvosty televizní zábavy". PS: Za díl s nějakou VELMI ODVÁŽNOU lesbickou scénou (už dávno ne toho roztomilého děvčátka s rovnátky z Jojo klubu) Patricie Solaříkové a Michaely Badinkové bych šel i výš než na tři hvězdy:)) ()
Galerie (368)
Photo © TV Nova
Zajímavosti (69)
- Během působení v seriálu se Kristýna Maléřová sblížila s Matějem Podzimkem, kterého si později vzala. (Duoscop)
- V epizodě 2519, kdy je Adriana (Šárka Vaculíková) u svého dědy Vlastimila Peška (Rudolf Hrušínský ml.) na obědě, vnučka dědu při loučení obejma, avšak v jednotlivých záběrech se poloha její hlavy mění. V jednu chvíli ji má položenou na rameni, poté zvednutou a hned na to zase položenou. (Annggeel)
- Postava Yvetty Blanarovičové (Zdeňka) trpí Alzheimerovou chorobou, a proto herečka navštěvolala specializovaná zařízení pro pacienty trpící touto nemocí. (Duoscop)
Reklama