Doktor Martin

Jedna hvězda za snahu a za to, že mohlo být mnohem hůř (viz Ordinace a další tucet podobných hrůz, pro které mám vyhrazeno hodnocení odpad!). Každopádně Doktora Martina sledovat nehodlám... P. S. To vážně nejsme schopni vymyslet originální scénář a musíme přebírat náměty ze zahraničí (a zpracovat je mnohem hůř)? Asi bych se měla smířit s tím, že od ČT bych poslední dobou raději neměla očekávat příliš. Trend kvality jeho tvorby je totiž dlouhodobě klesající a žádný důvod doufat v nějakou brzkou změnu bohužel neznám. (18.09.2015)

Komentář po pilotu. Od absolutního průšvihu to zachraňuje Donutil. Nekvalitně napsané postavy a vlastně celý scénář mi připomenul Troškův Kameňák. Hlavní linie příběhu bude asi o asociálním doktorovi, který si nakonec ten mikrosvět bizardních beskydských postaviček zamiluje. Je to prokládáno desetiminutovými anekdotami, o kterých si tvůrci myslí, že herci musí křečovitě přehrávat, aby byla legrace. Oddanému divákovi ČT se to asi bude líbit. Pro ty, kteří si vybírají ze současné světové produkce je toto dílo ztrátou času. Po 4. dílu ubírám jednu hvězdu a definitivně končím s tímhle křečovitým průšvihem. Pan Petr Zahrádka by měl odejít někam do neznáma a už se nevrátit. (05.09.2015)

Doktor Martin je pro mě velmi milým překvapením. Takový seriál na naší scéně dlouho chyběl. Můžete mít výhrady vůči hercům, neodpovídajícímu dialektu, snad i některým zápletkám či humoru, ale na rozdíl od všech těch nekonečných ság, je patřičnou oddechovkou, která pobaví třeba právě i tou svoji naivitou nebo střety odlišných charakterů postav. Donutil se na roli obhroublého doktora perfektně hodí, líbí se mi i celý koncept, kterak vynikající lékař z Prahy musí skrz svoji nově se projevenou fobii z krve, odstěhovat do Beskyd a vzít místo praktického lékaře. Sestřička Irena je skvělá, učitelka Lída rovněž, potěší i teta v podání J. Štěpánkové. Nelze opomenout strážmistr Topinka, jenž je dobrým zpestřením epizod, v nichž se objeví. Jako divák jsem tu našel vztah ke každé postavě a těšil jsem se na doktorovy případy, relax i humor, které mi každý díl přinášel. (31.03.2021)

Já jsem viděl z původního anglickýho Doc Martina asi tři díly. Z české verze zhruba dvě třetiny první série (na přeskáčku). Kdybych to měl nějak zjednodušit, v český verzi jsou věci, který jsou vtipný a fungují. A jsou to přesně ty, které se zkopírovaly z originálu. Doktorova asociálnost na hranici autismu, kombinovaná s profesní erudicí. Spory s vesničany, hodně zvlkáštní vztah s ředitelkou místní školy. Protivná sestřička. Kdyby to stálo na tomhle - což tak prvních pár dílů i bylo - tak by to mohl být docela fajn seriál na 3-4 hvězdičky. Jenže tady se bohužel někdo rozhodl, že to není ta správná řachanda. Takže se místní postavy zkarikují na úroveň polodementních figurek a to by bylo, aby se lidi nesmáli. Takže takhle: NE. NESMÁLI. JÁ JSEM SE TEDA NESMÁL. Všichni ti Měcháčci, Liší, Koptové, a hromada dalších, co je neznám jménem tenhle seriál zničili. Nefunguje to. A je to škoda, protože Donutilovi takhle role sedí, hraje ji výborně a kdyby ten seriál byl aspoň ze 70 % o něm, možná by to pro Čecha i bylo zábavnější než originál. (24.02.2021)

K čemu jsou autorská práva, když současný stav umožňuje (byť i se zpoplatněním) původní, svým způsobem povedený kus, postavený na svérázu a výjimečnosti hlavního charakteru a šarmu britských venkovských postaviček, skartovat v hromadu pilin, z nichž pak může kdokoli půlku vysypat a poslepovat v ten nejhnusnější kus provinčního tyátru skupinky protivných, pošahaných lidí, kteří si jen vzájemně závidějí, a to vše navíc bez špetky fantazie? V tematických odlišnostech, které jsou ovšem řádu drobností, se projevuje rozdíl mezi českou a britskou povahou: kde je v Británii místo pro hrdost, je v Česku místo pro nabubřelost, kde v Británii narazíme na nemilosrdnou sounáležitost, najdeme v Čechách závist a pomluvy, kde si Britové jeden druhého s nadsázkou dobírají, v Čechách se vzájemně urážejí a ponižují – tyto rozdíly ilustruje český scénář výmluvně, stejně tak jako produkce setrvalou absenci stylu v české kotlině. Víc než pár dílů pro představu je těžké vydržet. Ani komicky potěmkinovskou snahu vykreslit typickou moravskou ves coby útulné, idylické seskupení několika pečlivě udržovaných roubenek, nemohu ocenit. (29.01.2016)