Ulice

na sledování dennodenně? Nikdy! Ovšem dvakrát, třikrát do měsíce jako kulisu při práci všeho druhu? Proč ne, mezi českými nekonečnými seriály absolutní král, který nezpůsobí krvácení očí ani hromadnou sebevraždu mozkových buněk. Nebudu tomu dávat odpad jenom proto, žr nemusím vidět každý díl a stačí mi vidět každý třicátý. Jen stačí přistoupit na pravidla hry. Ale stejně bych Kleinovi nach**l do dýmky (03.03.2013)

Jestliže Ulice něčemu prospěla, tak hlavně obrovskému nárůstu popularity paní Hany Maciuchové. Která si to jistě zaslouží a sama byla jistě překvapená, k čemu účast v dlouhodobě pochybném projektu může vést. Přiznávám, cca prvního půlroku jsem příležitostně Ulici viděl, ovšem to tam ještě hráli herci. A vybavuju si díl, kdy Tereza Brodská chtěla péct krůtu na Den díkůvzdání. Tenkrát jsem se vážně bavil, jenže to už je nějakých pět šest let zpátky. (24.08.2012)

Každý všední den se těším až bude 18:30 h. a já si sednu k TV a pustím si tento "nekonečný" seriál. Hrají zde dobře herci i "neherci". Zní to neuvěřitelně, ale Ulice mě baví prostě pořád. Stává se mi, že si někdy pravá jména herců pletu s jejich seriálovými postavami:) Jen škoda, že se přes léto nevysílá. Pro mě jasných pět hvězd a asi nikdy nepochopím tak nízké hodnocení zde na CSFD. (14.06.2008)

Čekání na léto... to je pravidelně pauza. Odpad nedám, protože tak hrozný jako bordelhotel to zase není. Mám období, kdy to vnímám a období, kdy ani nevím, že nějaká Ulice vůbec je. Pokud to někdo sleduje od začátku a pořád se mu to líbí, tak šup s ním někam do vitríny, moc bych si ho chtěla prohlídnout. (16.03.2012)

Začalo to celkem nevinně... Nekonečný seriál se dostal na odpovídající cifru a snad až nyní lze prvně opatrně rekapitulovat. První komentář jsem psal v době, kdy se seriál „už dostal v počtu epizod na třetí cifru“. A tehdy to bylo za dvě. Krm pro zvrhlé teoretiky á la Tak jde čas to sice stále není a dokonalou fázi mechanizovaného až pásového procesu v našich podmínkách asi ani hned tak neovládneme. Po pěti letech se to prostě jenom rýpe v zhovadilostech, zaměstnává čím dál neschopnější námezdné herce a pro občasného diváka stává nemožnou podívanou. Celý princip stojí na tom, že se zapletlo milion uzlů a jen divák s mamutí pamětí a poznámkovým aparátem (bulvár informující o aktuální epizodě) může stále hltat rozmotání jednoho uzlu. A s velkou pompou. Rozmotání všech uzlů je v nedohlednu a není účelem. Tenhle způsob nepřetržitého vyprávění bez minulosti a budoucnosti se mi zdá celkem depresivní. Vždyť telenovela staví na tom, že útrapy jednou skončí, ale zde?! No, nevím... Jedna hvězda za skutečnost, že nevěřím v lepší seriál za pár desítek let, až mě budou trápit klouby. (21.02.2006)