Vražedné pobřeží

Detektiv Nick Slaughter (čti Slotr) byl pěkný lotr (nedekódovat jako Lord of the rings) ale vcelku sympatický. Jeho Sylvie Girardová byla půvabná rusovlasá osoba s pronikavým pohledem a prořízlým jazykem. Kanadsko-mexicko-izraelský koprodukční seriál nebyl žádný extra seriálový počin, ale ústřední dvojice byla tak příjemným bonusem, že se pašoval do sankci OSN postižené Jugoslávie. A tam věřte, se stal kultem. (11.10.2014)

Tak na tomhle seriálu jsem vyrůstal. Dalo by se říci, že je to jen další z mnoha detektivně-akčních seriálů z přelomu 80. a 90. let, ale to by byla pravda jen z poloviny. Nemá cenu debatovat o kvalitě scénářů, režie nebo herců, jedná se v podstatě o přiblblou zábavu. Narozdíl od ostatních si ale ani na nic jiného nehraje a já se u něj i po těch letech královsky bavím. (05.09.2006)

Nick, my hero!!! Já ho milovala... Náhodou jsem to teď objevila na youtube a čas od času si nějaký díl pustím... Při prvním tónu mi naskočila celá úvodní znělka... Jsou holt věci na který se nezapomene, i když byste možná chtěli... :) ale s nostalgií a úsměvem se na to koukat dá a rozhodně to není to nejhorší co jsem kdy sledovala :) (05.12.2012)

Nostalgie. Příjemný letní kriminální seriál, u kterého se i pobavíte. Špičkování mezi Nickem a Sylvií je nezapomenutelné. Mnohé hlášky si pamatuji dodnes. Škoda, že to žádná TV už asi nikdy nebude vysílat, takhle mi jedinou vzpomínkou zůstává pár epizod na skákajících VHS. Šibalský dabing Martina Zounara byl kvalitní a nevadil mi. Ovšem jak už to takových seriálů bývá, zde se střídají (někdy dost často) dobré díly s těmi horšími a výborné díly s těmi naprosto stupidními. Scénáře dílů jsou většinou jednoduché a naivní, ale nemůžeme čekat oscarové veledílo. Je to prostě příjemná oddychovka. Teď mě omluvte, jdu za Spiderem do baru na drink. (12.08.2007)

Seriál pro pamětníky. :) Většina diváků se asi shodne v tom, že nejlepšími atributy této oddechovky jsou moře, pláže, luxusní hotely, domy, dobové bary a krásní, mladí lidé. Je to taková Pobřežní hlídka s detektivními zápletkami. Výhodou této rekreační zábavy jsou vtipné hlášky, které nejsou prostoduché, což se o seriálu samotném říci nedá. Tropical Heat byl jedním z prvních polistopadových zahraničních seriálů, které jsem jako náctiletá viděla. V té době mi přišel moderní, s moderními interiéry, včetně in oblečení ženských postav a hlavně s exotickým prostředím, na které jsem nebyla zvyklá. Z nostalgie a kvůli autentickému kouzlu 90. let si dávám seriál do oblíbených. Ač jsem nikdy úplně všechny díly neviděla. Po čase se totiž nápady stále recyklují, hláškující detektiv a hlavně holkař Nick Slaughter, který po celou dobu seriálu nemá vážný vztah, postupně ztrácí svůj pověstný humor. Náměty jsou sice podobné, ale už nemají ten správný drive. Zhruba v polovině seriálu už začínají být některé epizody úmorné jako to tropické vedro. Detektiva se specifickým, někdy poněkud laxnějším přístupem ke své práci a hlavně k finanční stránce věci hrál Rob Stewart, jemuž tato role přinesla slávu. Díky ní se i seznámil se svojí manželkou. Dokonce bydlí na jednom místě, kde se seriál natáčel. Pro herce to byla osudová role, před ní byl jistou dobu nezaměstnaným povalečem, marně hledající správné zaměstnání. No, nyní se má podstatně lépe. Konec dobrý, všechno dobré. :) Tropical Heat je prostě takové sluníčkové. :) (15.08.2019)