Temný rytíř

Nolan opět neselhal. No, i když...ale ne, neselhal. Jenom nenatočil comics. Snahou přiblížit se co nejvíce realitě (samozřejmě bráno relativně, přece jenom je třeba, aby měl divák co obdivovat v oblasti vizuálně-akční) byla comicsovost, reprezentovaná v jedničce typickými obřími neogotickými gothamskými stavbami, visutou dráhou, klášterem uprostřed hor a pár dalšími "drobnostmi", naprosto upozaděna a výsledkem je psychologická akční podívaná, která je sice patřičně kulervoucí, ale už to prostě není Batman:) Ó jistě, dalo by se mluvit o podrazu, mohl bych říct, že s Nolanovým druhým příspěvkem do vesmíru prohnilého korporátního království gothamského je to stejné jako s novými bondovkami (tedy moderní, akční, ale bez bondovského kouzla a atmosféry), ale to by výsledkem tohohle rejžova-scénáristova počínání nesměl být tak skvělý film. Nebudu se rozplývat nad "achbožerozbožetovámbyltakúžasnejmužskejaherec" Heathem Ledgerem - podotýkám jen, že to, co se mu povedlo, nebyl jenom ten super trik s tužkou:), ale to neznamená, že je to bůhvíjak legendární herecký výkon. Každopádně se ale sluší říct, že jeho Joker je opravdové vyšinutě střízlivé zlo a jeho scény s Batmanem těží z jádra comicsové legendy to nejlepší a velmi, velmi důstojně to předávají dál. Pletichy nepřítele nutí mne omezit hodnocení herecké sestavy na povšechné konstatování, že je silným zážitkem sledovat, kam která konverzační scéna posune děj či vyznění příběhu, a že tady otvírá Christopher Nolan naplno stavidla svého mistrovství. Sice za největší emocionální masakr považuju záběr na Jokerovu hlavu trčící z policejního auta bez jakéhokoliv zvuku, ale jak už jsem podotkl, na rozebírání jednotlivých scén či záběrů tady není místo. Mám proti takovémuto ztvárnění Batmana nezanedbatelné výhrady, ale nedejte filmovému zážitku roku pět hvězd, že jo:P 90% a ještě jednou říkám - TOHLE NENÍ COMICS. (28.10.2008)

Učinit z komiksové adaptace osudové drama téměř antických rozměrů? To asi umí jenom Mistr Nolan. Za nejproblematičtější část příběhu bych viděl snad jenom začátek (za což nemůže ani tak film samotný, jako má nepřipravenost na to, co za jízdu člověka čeká), kdy je divák nucen skočit šipku a chvíli se „plácat“ v nahuštěném ději, který se valí jako tsunami vpřed, ale jakmile se naladíte na tu správnou nejvyšší vlnu, čeká vás slastný zážitek. Největším plusem Nolanova filmu je skutečnost, že je dění na plátně vždy o krok dopředu před vašimi očekáváními a představami, jinými slovy - že neustále a neustále překvapuje (Jokerovy kousky, vyústění dilematu na trajektech atd.). A Joker? Kdykoliv se objevil, sral jsem blahem malé netopýry (z jeho dialogu s batmanem na policejní stanici bych si udělal večerníček). Heathe……And Oscar goes to……. (28.08.2008)

Druhý díl Nolanovy epické kriminální ságy je pojat jako zničující střet přímého, logicky uvažujícího hrdiny s pevnými morálními zásadami a psychopata zosobňujícího chaos, který neuznává žádná pravidla ani schémata (dobrým prostředkem k jejich srovnání je rozdílné pojetí první bankovní loupeže, při které netušíme, oč zde komu jde, a pozdějšího vloupání v Hong Kongu, kdy jsme s plánem naopak předem důkladně obeznámeni). Christopher Nolan oproti tomu přehledná schémata miluje a tak je film navzdory Jokerově nevyzpytatelnosti a skutečnosti, že „gamemaster“ je on (viz např. přepsání úspěšného dopadení z vítězství Batmana na vítězství Jokera, který to takhle chtěl), velmi precizně zkonstruovaný a popostrkovaný vpřed schematickými situacemi (záchrana na poslední chvíli, záměny identit, bomba, která za chvíli exploduje), do nichž jsou postavy víc než čímkoliv jiným tlačeny potřebami vyprávění (takže dělají hloupá rozhodnutí: Batmanova havárie na motorce, policista čekající s Jokerem ve výslechové místnosti). Přestože z filmu občas trčí jeho konstrukce, jde o konstrukci natolik komplexní, že obdiv nakonec převáží nad roztrpčením. Příběhové linie jednotlivých postav jsou úzce propojené, neustále se ovlivňují a vytvářejí mnohovrstevnatou síť s rostoucím množstvím subsvětů (neboť cíle některých postav se mění a tak přecházejí na opačnou stranu, případně si zakládají „stranu“ vlastní), na jejíž upletení by jiní tvůrci, kteří neumějí vyprávět se stejnou úsporností jako bratři Nolanové, potřebovali desetidílný seriál. Upozadění Batmana bych nebral jako nedostatek. Ten film je víc o Gothamu než o temném rytíři. Dialogy jsou sice zbytečně doslovné a nenechávají divákovi prakticky žádný prostor, aby si sdělení filmu odvodil sám (dost otravný je ke konci zejména Alfred, polopaticky nám vysvětlující, co je smyslem Batmana), ale zase nám umožňují hned napoprvé pochopit, o co se tvůrci touhle nadčasovou dekonstrukcí superhrdinského mýtu snaží (jestli máte rádi politické paralely v umění, zkuste si za Jokera dosadit Donalda Trumpa). Temný rytíř má skutečně blíže ke starým (Joker jako zdegenerovaný potomek antihrdinů z Veřejného nepřítele nebo původní Zjizvené tváře) i revidovaným gangsterkám než k moderním superhrdinským filmům. Přestože ale není zběsilou akční jízdou, díky bravurní rytmizaci, navozující zhruba od čtyřicáté minuty, kdy se poprvé setkají všechny klíčové postavy vyprávění, dojem nepřetržité gradace, vám nedává moc šancí vydechnout. Hned úvodní bankovní loupež dává tušit, že Nolan zapracoval na své režii akčních scén (zřejmě pomohla i IMAX kamera, která ho nesvádí k tomu, aby tak zběsile stříhal), z nichž tentokrát většina zaslouží obdiv, ať už pro skýtaný estetický prožitek (Joker vyklánějící se z policejního auta) nebo využití paralelního střihu (byť rozjíždění několika akcí současně k navýšení výsledné intenzity je už v závěru trochu únavné). Jestliže je Temný rytíř zásluhou Nolanových konstrukčních schopností a řemeslné zručnosti výborný film, během scén s Ledgerovým Jokerem nám sledovat něco naprosto unikátního, co do žádných racionálních vzorců a schémat nenapasujete. Herce, který pochopil svou roli a sžil se s ní do té míry, až z toho mrazí. Záblesky geniality. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Bluntman, Subjektiv, Gimli, Radko, Faidra, Marius, Lynn, gudaulin, Madison, Niktorius, Gimp, Ajantis, Šakal, Vitason, nash., lakikaki, SeanLSD, Kali4, thunnus, levente, Petike, gicous, curfew77, da-a, sdgda (28.07.2008)

Plný očekávání, avšak se zdravým odstupem jsem spolu s přítelkyní vstoupil do sálu jednoho pražského multiplexu, kde se na plátně již rýsovalo logo DC Universe. Naše skromná a oblíbená mini soutěž spočívající v hádání názvů filmů podle trailerů se tedy nekonala a akční jízda očekávaného letního "blockbusteru" mohla konečně začít. Již komplexně zpracovaná úvodní scéna bankovních lupičů s maskami klaunů dala tušit, že se bude jednat o propracované dílo do nejmenších detailů. Batman, se všemi těmi svými high-end udělátky a "mad dog" Joker s hláškami "Let’s put a smile on that face!" a "Why so serious?" mě nenechaly ani chvíli napokoji. O hereckých výkonech bych asi řekl jen to, že Jack Nicholson je sice ve své roli Jokera jedinečný, ale Heath Ledger dal této postavě nový rozměr. Jeho specifické chování a mimika obličeje, pohrávání si s jazykem jako ještěrka nebo časté olizování připomínající stařenu bez zubů jsou vlastnosti, které této postavě přidaly na psychické labilitě. U Batmana mi při jeho dialozích trochu neseděl přílišný chrapot, Bale je ale v roli milionářského štramáka a zároveň pronásledovatele gothamského podsvětí opět skvělý a jen potvrzuje své kvality. Zato obličej Harveyho Denta mi po jeho malé nehodě přišel jako vystřižený z Mumie. Trocha kritiky ještě neuškodí, u scény s kamionem jsem výrazně postrádal jakoukoliv variaci hlavního motivu a nečekal jsem, že právě zde bude v uvozovkách hluché místo, hudební složka tak nepodpoří obraz a neumocní tím tu akční stránku odehrávající se před očima diváka. Tím můj výčet drobných nedostatků končí a na nového Batmana nelze než pět chválu. I přes delší stopáž vše uběhlo strašně rychle a já si na konci promítání přál prožít výmaz posledních 152 minut mého života, vrátit se zpět na začátek filmu a celé to prožít neposkvrněn znovu. The Dark Knight svými křídly rozvířil vlnu veder a přinesl nám trochu toho čerstvého vzduchu v podobě nového netopýřího kultu a to především díky chytře napsanému scénáři, brilantně zahranými postavami dvojice Joker a Batman (Morgan Freeman, Michael Caine a Cillian Murphy jsou jako obvykle na slušné úrovni), pěknému finále na motorce a samozřejmě skvělému hudebnímu doprovodu tentokrát od dvojice Hans Zimmer & James Newton Howard. Kdybych měl zhodnotit celkovou situaci po konci projekce a porovnat ji s nadšenými ohlasy před ní, řekl bych, že se jednalo o 90% pravdy a zbylých 10% je hype, ale současná pozice - Top 250: #1 na IMDB je lehce nadhodnocená a jistě bude časem klesat. Po další projekci však musím jít s hodnocením na plný počet. (10/10) (31.07.2008)

Tri mesiace hľadal Zimmer ten správny tón, vyjadrujúci Jokerovo šialenstvo, zákernosť a zlo. Jednotónový motív, ktorý vyvoláva zimomriavky a spolu s výkonom Heatha Ledgera je rovnako silným aspektom filmu ako všetko ostatné dokopy. Warneri pred pár rokmi dúfali v oživenie ich polomŕtvej komiksovej ikony. Nolan nesklamal, na základe dobrých ohlasov sa uistil že ide dobrým smerom… a tentoraz sa rozhodol pritlačiť na pílu, dostať nás na kolená a stať sa nie kráľom komiksového filmu, ale noirovej kriminálky s komiksovými koreňmi. Tento film je pre Warnerov náplasťou na komerčnú ranu zo Speed Racera a dlhodobo sa zaradí medzi najvýznamnejšie tituly ich knižnice. THE DARK KNIGHT je po všetkých stránkach 2 až 3 krát dynamickejší, vybrúsenejší, temnejší a epickejší než Batman Begins. Takže minimálne 8 hviezdičiek. (17.08.2008)