Odbor městské zeleně

Hodně mňamek, feministická legenda, ale ve spoustě míst se tvůrci příliš spoléhají na ne až tolik vtipnou (a hlavně opakovanou) improvizaci (Andy) a přespříliš nerealisticky přestřelené zápletky (Tom). Určitě měli skončit trochu dřív a tak nějak to všechno víc zahustit, ale pozitivní pocity i tak převládají. So long and thanks for all the memes. (15.10.2021)

Snad protože parta z Pawnee dráždí tolik lidí, kolik ji zároveň bezmezně miluje, nejde ji označit za jinou než zásadní. Takový počin přichází v žánru jednou za seriálovou generaci. Na rozdíl od jiných ansámblových souputníků se nebojí občasného rozšíření či zúžení hlavního castu, naopak od přelomu druhé a třetí sezóny se díky právě takové změně stává z velmi příjemné podívané neopakovatelný klenot. Ale už od samého startu (ano, v mém případě už od haněné první série) si mě získává jednou zásadní věcí. Jakkoli se to zpočátku zdá nemožné, nikdo není v téhle kanceláři navíc, nikdo nepřebývá, nikdo mě nevytáčí a kupodivu zároveň nikdo nepřevyšuje ostatní. Chvíli mám nejraději Andyho, chvíli Bena, chvíli Rona, chvíli Chrise a tak pořád dokola. Stejně tak na začátku jsem myslel, že Azizových grimas a umrněných výrazů bude příliš, abych se zanedlouho těšil na další jeho marketingovou ideu nebo vypečený balící plán. A těch running joků (Ronovy dveře, Tomův úsměv, Leslie přehnaně poukazující na "promiskuitu" Ann, Benova neschopnost pochopit místní folklórní specifika), těch nečekaně se vynořujících i navrátivších vedlejších postav, nad jejichž každým cameem radostně jásám (Jean Ralphio, Mona Lisa, Tammy 2, Bobby Newport). Zkrátka a dobře, nevím, jestli mě někdy tak mrzelo, že jsem nějaký seriál nezachytil, když se ještě vysílal. Na druhou stranu ten pocit mít před sebou x řad a nebát se každý rok o jeho zrušení, má také něco do sebe. Mám svoji práci rád, ale do téhle kanceláře bych zamířil okamžitě. (01.11.2020)

Úvod dostačujúci. Presne to čím bol americký Office. Pevne verím, že sa kvalita dielov bude zvyšovať a že vzťahy budú pekne poprepletané. Rashida Jones je excelentná a Chris Pratt je ťažký pohodák. Prvá séria 75% Presne ako v prípade US Officu aj tu sa druhá séria rozbehla a ponúkla niečo nové a svieže, pritom je to stále to čo od seriálu očakávame. Všetky postavy sú skvelo zahrané a obsadené, ale najobľúbenejšou sa stáva jednoznačne Nick Offerman. Druhá séria 100%. Dúfam, že to tomu vydrží až do konca. 3. séria nesklamala. Nick Offerman je komediálny Boh. A najlepšie napísaná postava celého seriálu. 100% Ďalšia séria a ďalšie prehĺbenie vzťahov. Kopec vtipu a výborne zahrané epizódky.( Rudd a Hahn). Bál som sa, že to pôjde dole a stále sa to drží na rovnakej úrovni. 4. séria 100% Koncepčne stále zábavné. Jerry a Ron a Ann samozrejme Tom vytvárajú skvelú zmes gagov a vtipných situácií. Aj napriek tomu, že tam musí byť stále dodaný nejaký ten nutný americký "všetko musí dobre skončiť" prvok. Po piatej sérií som stále nadšený, ale pravdou je, že aj napriek zvolenému štýlu viem už teraz povedať, že Office bola lepšia. Uvidím ako sa to celé vyvinie. 5 séria - 80%. Príbeh sa pomaly posúva dopredu, ale už to začína byť ohratá doska. Je to možno naozaj tým, že hlavná hrdinka nie je taká cool ako Carell. Stále je to pozerateľné, len to už stráca šťavu. Znižujem hodnotenie. 6 séria - 60% (24.02.2015)

Sice nepřiznaný, ale o to lepší „remake“ zámořské verze Kanclu, který si namísto kancelářských krys a vztahů na pracovišti bere na paškál místní samosprávu, byrokracii a tak vůbec. „Jakože dokumentární forma“ i „jakože bereme se smrtelně vážně“ styl humoru zůstaly zachovány. Navíc si to již pěkných pár sezón drží vysokou úroveň kvality (resp. ji stále navyšuje, jelikož první dvě sezóny jsou nejslabší, jakkoli ne špatné, spíše nevyrovnané). Přes veskrze sympatické obsazení plné nosných postav to však z velké části stojí na Amy Poehler, která si naštěstí svou ústřední neschopnou ambiciózní optimistickou političku „puntičkářsky dodržující veškeré pravidla, tak až je to otravné“ (a tak trochu naivní tupou blondýnku) nebývale užívá. A tam kde byl Carrel excentrický, je ona za všech okolností sympaticky civilní a v důsledku toho mnohem více vtipná. Každopádně jestliže již původní Kancly nikdy nebyly sitkomy k popukání, tak zde to platí dvojnásob. Je to nekonfliktní a v jádru vlastně mile přátelské a spíše konstantně zvedající koutky úst než vyvolávající salvy smíchu. (15.09.2014)

// Na tuto chvíli jsem se neskutečně těšil. Kdo už má za sebou, ví – kdo ne, teprve zjistí. Já například věděl, že v momentě, kdy jsem dokoukal finále sedmé řady a seriálu musel dát nadobro sbohem, potřebuji kapesník. Spoustu kapesníků. Taky mi však bylo jasné, že seriál nemůžu nechat prostě jen tak odejít. Na to jsem si ho za tu krátkou dobu až příliš zamiloval. Musel jsem se s ním nějakým způsobem rozloučit, a co je lepšího než od srdíčka psaná recenze ohlížející se zpět na sedm úžasných let jednoho z nejzábavnějších sitcomů všech dob. Tak pojďte se mnou a společně se podíváme na to, proč mám pocit, že má tahle partička potenciál stát se i vaší srdcovkou. Více zde (03.05.2015)