Vražedné pobřeží

V dětství to pro mě byl symbol exotiky a prázdninové bezstarostnosti. Po mnoha letech jsem se k seriálu vrátil a světe div se, je to o dost jiné, než jak jsem si to pamatoval: 1. Exotická a prázdninově bezstarostná je hlavně famózní úvodní písnička, zbytek dobrodružství Nicka a spol. je tak televizně unylý, jak jen kanadský seriál ze začátku 90. let může být, a zjevně doplácí na lacinou mexicko-izraelsko-jihoafrickou výpravu. 2. Nick Slaughter se narozdíl od mého dalšího hrdiny z té doby, Rena Rainese, vůbec neumí prát a skoro od každého dostane na budku. 3. Služeb Nickovy detektivní agentury využívají výhradně sexbomby, obvykle s postranními úmysly a za účelem špehování dalších sexbomb, jež obvykle také mají postranní úmysly. 4. Nick není hloupý, ale má nikoli nulový nýbrž negativní pud sebezáchovy a s oblibou se pouští do krkolomných aktivit s mizivou šancí na přežití, načež je obvykle zmlácen/otráven/zastřelen gorilou či účetním nějaké sexbomby, ale pokaždé nakonec zázračně vyvázne bez úhony. 5. Nejsmutnější je, že dnes by něco takového nemohlo vzniknout nejenom v kanadské produkci, ale ani nikde jinde: v každém druhém záběru holky v bikinách (a kluci ve speedech), Nickovy oplzlé pohledy na kolemjdoucí sexbomby a jeho interakce s klientkami-sexbombami, kde v podstatě každý dialog je současně flirtem. A to je v mých očích nakonec to, co z celé té exotiky a prázdninové bezstarostnosti přetrvalo, coby připomínka svobodnějších, hravějších a paradoxně dospělejších časů před tím, než Západ bůhvíproč zaplavila nová vlna amerického puritánského třeštění. (05.02.2021)

Evergreen mého dětství, který jsem měl rád hlavně díky té pohodové atmosféře, jež vytvořila skvělou kulisu každému letnímu dni, jenž zrovna nebyl provoněn sluncem, a kvůli nezapomenutelné znělce. Když jsem viděl některé díly v nedávné době, tak jsem se nestačil divit, co že jsem to dříve sledoval. Ale když si vzpomenu na ty prázdniny, kdy jsme byli u babičky a z venkovních dobrodružství spěchali k televizi, kde to zrovna na Nově rozjížděl Nick Slaughter, tak musím dát alespoň dvě notně nostalgické hvězdy. __ Stále si říkám, že jsem měl možná v oné nedávné době jen přehnané nároky, špatnou náladu či drobnější mozkovou příhodu, protože to prostě nemůže být tak špatné, čili se v budoucnu snad někdy odhodlám a pustím si více dílů, abych to mohl trochu relevantněji zhodnotit. Neb máloco je taková nostalgie... a nostalgii já z principu rád. (27.01.2019)

Tak tenhle seriál jsem měl obzvláště rád, když ho dávali na Nově. Opakování jsem si většinou nenechal ujít. Tenhle seriál mi vždy dokázal vykouzlit pohodovou atmosféru na krásné letní večery o prázdninách, ale to už je několik let zpátky. Hm nostalgie je prevít, takže proto zkresluje i mé hodnocení :-), protože některé díly nebyly tak kvalitní, ale to vůbec nevadilo. (16.05.2011)

Dalo by se napsat, že asi můj nejoblíbenější seriál na světě, tedy minimálně ten detektivní určitě. I teď po těch spoustu letech od jeho natočení co utekly, má pořád co nabídnout. Neskutečně sympatické hlavní herecké obsazení, oku lahodící exotické prostředí a hlavně nestárnoucí legendární hlášky Nicka Slaughtera. To vše dělá v mých očích z toho to seriálu legendu v této zábavní oblasti. Nesmím zapomenout se zmínit i o hodně povedeným českým dabingu v čele s panem Martinem Zounarem a v neposlední řade do výčtu patří i luxusní chytlavá úvodní znělka. Škoda jen, že seriál byl narychlo utnutý a nestihlo se natočit o něco více epizod. (02.10.2014)

U tohohle seriálu jsem v mládí strávil mnoho času a byla to určitě špička v zábavě své doby. Velice propracovaný detektivní seriál a parádní počin, kterému konkurovala už jen Hopsavá ulice 21 s Honzíkem Deppů, či snad Jake a Tlusťoch. Charismatický Rob Stewart tu odvedl veliký kus práce jak před, tak i za kamerou a patří mu mé uznání a veliký dík. Vždy, když ho zahlédnu v jiném filmu, vzpomenu si na úžasného Nicka Slaughtera, detektiva, kterým chtěl být v té době každý. 80% (27.03.2011)