Reklama

Reklama

Viceprezident(ka)

(seriál)
  • USA Veep
Trailer 6
Komedie
USA, (2012–2019), 29 h 51 min (Minutáž: 25–46 min)

Tvůrci:

Armando Iannucci

Hrají:

Julia Louis-Dreyfus, Anna Chlumsky, Tony Hale, Matt Walsh, Reid Scott, Timothy Simons, Sufe Bradshaw, Gary Cole, Kevin Dunn, Hugh Laurie, (více)
(další profese)

Série(7) / Epizody(65)

Obsahy(1)

Bývalá senátorka Selina Meyerová (Julia Louis-Dreyfusová) přijala nabídku stát se viceprezidentkou Spojených států. Velice brzy však zjišťuje, že její nová funkce nenaplňuje žádné z jejích očekávání a naopak plní se vše, před čím ji varovali. V seriálu sledujeme Selinu a její spolupracovníky, jak kličkují v každodenních, pro Washington příznačných, politických hrách, a zároveň se snaží působit kladným dojmem na veřejnost a vykonat něco dobrého pro svou zemi. Do Selinina nejbližšího okruhu patří: šéfka kanceláře Amy (Anna Chlumsky), tiskový mluvčí Mike McClintock (Matt Walsh), osobní asistent Gary (Tony Hale) a sekretářka Sue (Sufe Bradshawová). Jejich častými soupeři jsou ambiciózní šťoural Dan Egan (Reid Scott) a samolibý šéf komunikace Bílého domu Jonah (Tim Simons). Tento nový komediální seriál z produkce HBO ukazuje každodení smršť činností viceprezidentky, jak musí hasit politické požáry, sladit nabitý seznam veřejných akcí s náročným soukromým životem a hájit prezidentovy zájmy, přestože její vztahy s šéfem exekutivy nejsou právě idylické. V osmi epizodách první série Viceprezident(ka) zábavně popichuje a vysmívá se jak nuancím každodenní politiky úřadu, tak i celému politickému světu v prostředí, kde i to nejbanálnější rozhodnutí - od příchuti jogurtu, až po výběr VP mazlíka - může mít nečekané a dalekosáhlé důsledky. (HBO Europe)

(více)

Videa (72)

Trailer 6

Recenze (42)

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Viceprezidentka se pohybuje v dobře zmapovaných a pohříchu i dost vytěžených vodách, ale není to její slabina. Dokáže si najít vlastní tvář a funguje na velmi slušné úrovni jako komediální sitcom, který by nicméně mohl být zasazený v podstatě do jakékoli instituce či organizace od nadnárodní korporace přes fotbalový klub až po nadační fond. Daleko spíš než důkladná znalost politického prostředí a jemných mechanismů uplatňování mocenských vlivů je pro něj typické strefování se do univerzálních povahových lidských rysů, jako je ješitnost, sebestřednost a omezenost. Britský sitcom Jistě, pane ministře působí několik dekád od svého vzniku jako geniální a nadčasová politická satira, stejné označení u Viceprezidentky zní ale nepatřičně. Od zmíněného britského díla se liší i rychlejším tempem a umluveností. Na obrazovce se stále něco děje, až to vyvolává pocit chaosu. Je vidět, že počítači a klipy odkojená generace si žádá něco jiného a upoutat její pozornost je těžší. Julia Louis-Dreyfus je ideální představitelkou hlavní role nejen pro své skvělé komediální herectví, ale i proto, že přesně vystihuje typ profesionální kariéristky ze své společenské třídy s naučenými úsměvy a vizáží modelovanou plastickými chirurgy a salóny krásy, kdy jen velmi obtížně hádáte, jestli je dané ženě 35 nebo 65 let. Celkový dojem: 70 %. ()

zdepapepa 

všechny recenze uživatele

Zas tak dokonalé jak hlásá řada ocenění, co tento seriál získal, to pro mě nebylo. JLD pro mě navždy zůstává jako top v Seinfeldovi. Zde kromě občasného uchichtnutí jsem proseděl s klidným výrazem na tváři celou první řadu a kus druhé. Dál jsem bohužel nevydržel koukat. Politické drama/satiru si raději dám formou House of Cards nebo v nějakém pořadu typu Daily Show/Late Show/Full Frontal, to mě většinou nezklame. Škoda, že něco podobného nemohu napsat o VEEcePrezidentce. ()

Reklama

novoten 

všechny recenze uživatele

1. série - 80% - Strach o to, že se svou minimální teoretickou znalostí americké politiky nemám šanci stíhat souvislosti, se definitivně rozplynul u epizody o nelichotivých přízviscích. Mnohem víc než o zákulisí Bílého domu a dalších klíčových vládních budov je Veep o vtipkování ve zcela nevhodných situacích a situačním Murphyho zákonu, který ukazuje, že když se nějaký trapný moment může stát ještě horším, zcela určitě se tak stane. Seriál, který jsem zkusil čistě kvůli touze po přezkoumání humoru značky HBO, se stal nejen díky geniálně všudypřítomnému Garymu velmi příjemnou a chytrou jistotou, která zaručuje takřka nepřetržitý úsměv. 2. série - 80% - Nevyrovnané, ale v důsledcích o to vděčnější. A hlavně sebevědomé. Danovi to od úst pálí s větší kadencí, Gary je ještě milejší a ty opravdu dobré díly patří k tomu nejlepšímu, co sitcomová scéna v současnosti nabízí. Kdo ale dokáže vládnout prostoru nejtriumfálnějším způsobem, je Julia Louis-Dreyfus. Její výraz a mimika jsou totiž natolik odzbrojující, že bych se do jejího týmu přidal téměř bez váhání. Proto je velká škoda slabých epizod ve druhé polovině sezóny, které vlivem vyloženě nasíracích postav (Furlong, Andrew) spíš rozhořčí než pobaví. 3. série - 90% - Kdo mrkne jednou, přijde o fajn hlášku, kdo mrkne dvakrát, ten rovnou o celou břitkou pointu. Tvůrčí tým kolem Armanda Iannucciho má sice nabroušeno konstantně, ale až právě letos se jim daří střílet ostrými prakticky po celou pětihodinovou stopáž. Královna Julia si svoji roli snad nikdy neužívala tak moc jako právě teď. Tu rafinovanost, kterou spousta lidí vidí ve druhé sérii House of Cards, jsem já našel ve třetím roce Veepu. Možná nepřekonatelný vrchol celého seriálu, možná definitivně nalezená vlastní tvář. 4. série - 85% - Zase o něco ostřejší a ke svým postavám krutější. Ale čím větší sodu dostávají Mike s Garym (o chudince Catherine nemluvě), tím lépe chápu všechny herecké či tvůrčí nominace na nejrůznější seriálové ceny. Taková Anna Chlumsky totiž kvete sezónu od sezóny a právě lapálie, které si scénáristé na její Amy přichystali letos, ji vyhouply až k hereckým výkonům na hranici mrazivé dokonalosti. Naštěstí se pořád jedná o chytrý čistokrevný sitcom, takže za nejbližším rohem čeká přesná glosa (třeba od nováčka Ericssona) nebo prvotřídně nepasující hovězí hláška od bezelstného Richarda Spletta. V těchto kruzích zkrátka všechno i nadále funguje a já si moc přeju, aby fungovalo dál i po odchodu současného hlavního tvůrce. 5. série - 100% - Že cestu na samotný kvalitativní vrchol dokončí právě až nový showrunner David Mandel, bych nečekal ani v nejrůžovějších snech. Za následek to tak má nejen dokonalou diváckou slast při sebečernější průpovídce, ale i čím dál hlasitější povzdechnutí nad tuzemskou ignorací tohoto skvostu. Zatímco za mořem si Julia Louis-Dreyfus chodí rok od roku k čím dál zaslouženějším Zlatým glóbům, tady je Víceprezident(ka) pravděpodobně navždy odsouzena do modrého pásma při vzorku pár stovek hodnocení. A jakkoli je mi často většinový názor víceméně jedno, tváří v tvář dokonalým running jokům ("podoba" Marjorie a Seliny, odkazování Catherine mimo jednací místnost, snaha ambiciózní Candi o zaměstnání v Bílém domě) tuhle ignoraci zas a znovu nechápu. Nespočet druhů humoru napěchovaných do půlhodinky už dlouho nechutnalo takhle komplexně. 6. série - 80% - Scenáristé letos poprvé pocítili, jaké je to mít volnou ruku. Konečně mohou zamířit i mimo politické spektrum a na výsledku je to pořádně vidět. Jakoukoli odbočku mimo Washington nebo do té doby obvyklá témata píšou jako pořádně divokou jízdu, která ale občas až vybočuje ze standardu, na který jsem zvyklý. Jakmile se totiž hlavní hrdinka ocitne na všelijakých oslavách či zábavách, jde zápletka i humor až tak daleko za pomyslnou hranici, že začnou eskapády všech zúčastněných působit až trochu křečovitě. Jakmile se ale přepne zpátky do obvyklých vod, je ostrý slovní humor zpátky v plné síle a jakákoli hláška, která z úst bezchybné Louis-Dreyfus spadne na kohokoli z přítomných, je dokonalým zlatem. Jako obvykle toho nejvíc slízne Catherine, což vzhledem k její naivitě a roztomilosti zamrzí, ale zároveň od podobných slovních bitev nejde odtrhnout zrak. 7. série - 80% - Se všemi průvodními znaky a s přesnou dávkou konkrétních running jokes. Přesto ani odchod ze scény není na čistou jedničku, jakkoli scenáristický záměr byl dokončen přesně podle dlouhodobého plánu. Ze Seliny je tak s přibývajícími sériemi definitivně osoba, která je schopná hodit pod vlak kohokoli z přítomných nahrávačů a pomocníků a na to se mi i přes dokonalou nadsázku nedívá snadno. Přesto trvám na tom, že právě Veep je hereckou i kousavou stránkou to nejlepší, co jsem v politických seriálech kdy viděl a poslední dialog Seliny a Garyho nejlepším momentem celých sedmi let. ()

Tom Riddle 

všechny recenze uživatele

Politika zažívá v seriálech zlatý věk. Boss, House of Cards, Scandal... Člověk si má z čeho vybrat. Veep se na to vrhá trochu jinak než předchozí jmenovaní. Zatímco první tři si profesi politika očividně idealizují (a démonizují zároveň), odlehčený Veep se paradoxně s největší pravděpodobností přibližuje realitě nejvíc. Ukazuje, že jeden člověk zkrátka nemá tak obrovskou moc, ať je na sebevyšším postu, a především odhaluje, že v podstatě nejde ani tak o názory a politiku jako takovou, ale že jde o týmovou práci, a o to, jak zmáknout PR, jak se umět z věcí vykecat, a jak obrátit nepříznivou situaci ve svůj prospěch, tím spíš, že člověk (v tomto případě vysoce postavený politik) je pod neustálným drobnohledem, a tak si od průserů zkrátka neoddychne. Díky tomu humor z největší části těží z absurdity situací (kupříkladu velká část jednoho dílu je věnována dohadům o tom, jakou příchuť zmrzliny by si měla Veepka na veřejnosti koupit, aby to působilo co nejlépe) a dynamiky vztahů na pracovišti (proto jaksi nechápu zdejší stížnosti na složitost nebo neznalost americké politiky, drtivá většina vtipů se jí totiž obloukem vyhýbá). Zkrátka politika ve Veep je fraška, v rámci seriálu záměrná, a velice podobná té (nezáměrné), na jakou jsme zvyklí od našich politiků. I přes inteligentní a vtipné scénáře, a výborný podpůrný cast v čele s Tony Halem a Annou Chlumsky, je ovšem největším esem v rukávu jednoznačně představitelka roztěkané neurotické viceprezidentky Seliny Meyer, božská Julia Louis-Dreyfus, neuvěřitelný živel, který na hvězdném nebi ženské komedie prakticky nemá obdoby (z kultovního Seinfelda přes legendární hostovačky v Arrested Development až do cenou emmy ověnčené Old Christine). Díky ní i ta vata mezi jednotlivými vtipy a pointami stojí za to. Po čtyřech sezónách 80% ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Říkal jsem si, že tenhle seriál zkusím. Proč by ne. Člověk nikdy neví. Nicméně podle mě tenhle seriál vůbec není pro nás, Evropany, a co víc, vůbec není zábavný. Ten film mi dokonce nutí i srovnání s Jistě pane Ministře a ten nepoměr je tam obrovskej. Viceprezident(ka) je totiž natočena takovou tou formou, jako je třeba Kancl. Občas se klepne reklama a celé to vypadá hrozně přirozeně. To bych ani za zlé neměl. Spíš mi příjde, že tenhle seriál má v sobě takový ten decentní typ humoru, který mě ale prostě nedokáže nikdy zaujmout. Ať dělám co dělám. Tenhle seriál je hrozná slabota. ()

Galerie (593)

Související novinky

Nejlepší seriály posledních deseti let?

Nejlepší seriály posledních deseti let?

02.11.2019

Konec roku se pomalu ale jistě blíží a s ním pochopitelně brzy dorazí i nejrůznější filmové a seriálové žebříčky. Ty nás teď ale nezajímají. Místo toho se podíváme na žebříček, který se ohlíží rovnou…

Politická komedie od tvůrce Viceprezdent(ky)

Politická komedie od tvůrce Viceprezdent(ky)

09.09.2018

Přesně osm studií vyjádřilo zájem o komediální námět tvůrce seriálu Viceprezident(ka) a filmů Ztratili jsme Stalina nebo Politické kruhy Armanda Iannucciho. Ten přitom svůj nápad sdělil světu…

Hugh Laurie poletí do vesmíru

Hugh Laurie poletí do vesmíru

23.08.2018

Hugh Laurie (Dr. House, Země zítřka) znovu spojí síly s tvůrcem seriálu Víceprezident(ka) Armandem Iannuccim (Ztratili jsme Stalina), pod kterým se objevil právě ve výše zmíněném komediálním hitu v…

Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy

Breaking Bad, Fincher a Soderbergh ovládli Emmy

24.09.2013

65. ročník udělování cen Emmy, o nichž rozhodují členové The Academy of Television Arts and Sciences, nepřineslo žádné velké překvapení. Cenu za nejlepší dramatický seriál si konečně (a zaslouženě)…

Reklama

Reklama