Superman

[SE] Obří filmařina, která mi svojí roztříštěností a ambiciózností připomněla snad jen akorát Jacksonova King Konga či Snyderova Batmana vs Supermana. Stejně jak se zde několikrát změní prostředí, změní se i kompletně duch filmu. Šedesátková papundeklová sci-fi, rurální americké melodrama mezi obilnými klasy, hektický žurnalistický on-the-grid svět sedmdesátkového New Yorku a na závěr monumentální hrdinský spektákl s cartoonovým padouchem, kde je možné vše, protože doslova je zde možné vše. Sám Donner se přiznal, že v některé momenty pracovalo simultánně přes sebe sedm štábů, do toho rovnou točil druhý díl (skutečnost, u který jsem si myslel, že se stala zvykem až s LOTRem) a ještě se stihl rozhádat, jak to tak bývá, se zástupci studia natolik, že na sebe nepromuvili ani slovo a druhý díl za režiséra nakonec musel dokončit Richard Lester, který byl původně vyslán jako mediátor mezi znepřátelenými stranami. Film tak má veškeré předpoklady proto, aby nedržel dohromady. A přesto, díky tomu, kolik času je věnováno protagonistovu pozadí (ha ha ha) a kolik života je v civilních scénách, tak celá ta historka o Übermenschovi (jak ho nazývá Lois Lane, zahraná vynikající Margot Robbie), respektive přímo Božím synovi (jak o něm rádi uvažují jeho adoptivní rodiče) není tak srandovní, jak by se mohlo nabízet. Pokud teda třeba nejste člověk, co chce od filmů nějakou fyzikální integritu a vysmíváte se scénám, ve kterých se narovnáním tektonických desek v sanandreaském zlomu vrátí i na na původní místo padající písmena z nápisu Hollywood. Mimochodem ve scénách ze zalidněných newyorských ulic a divokých novinářských kanceláří jde vyčíst do budoucna nejzásadnější Donnerův talent detailního vykreslení chaotické živelnosti velkoměsta, který později tolik uplatnil v kvadrologii Lethal Weapon. (18.01.2021)

Superman je první opravdu známý komiksový film a jako takový se neoprávněně těší velké pozornosti jako by byl něco extra skvělého, přitom je to ale jen příšerně natahovaná nezáživná kaše. Snaha režiséra o uchopení látky s nadsázkou by sice mohla být ocenitelná, jenže on to se svou snahou poněkud přehnal, takže, pokud jsem zrovna neusínal, jsem měl neustálý pocit že se dívám na nějakou nepříliš povedenou parodii. (15.03.2007)

Stačí výkřik "Děkujeme, Supermane!" a malému klukovi ve mě běhá mráz po zádech a tetelí se blahem. O scénách jako je pád Lois Lane z havarované helikoptéry nebo zoufalstvím šílený Superman letící obrátit směr otáčení Země a tím i tok času ani nemluvím.... Film, který si ze sebe umí vystřelit, ale zároveň udělal tlustou čáru za lacinými a infantilními komiksovkami a la šedesátkový Batman a od kterého se odpíchly všechny další velkorozpočtové komiksárny beroucí své hrdiny aspoň trochu vážně. Superepický příběh, superepická hudba, superakční scény, proměnlivá úroveň triků, nadhled a definitivně super obsazení a herecké výkony, hlavně Reeves a Kidder. A ultimátní romantika. (03.03.2003)

Není to vůbec taková pecka, jakou jsem čekal, hlavně když tady někteří lidé tak nešetří chválou a považují Supermana za nejlepší comicsový film...k čemuž má teda hodně daleko. To byl možná v sedmdesátých letech, ale od té doby šel vývoj docela kupředu..jsou desítky lepších comicsových filmů (samozřejmě i desítky horších.) Film vypadá ještě starší, než ve skutečnosti je, především trikově. I příběh byl uhozenej, jiskření mezi Lois a Supermanem neexistovalo.. Ale občas to byla docela dobrá zábava.. Kdybych to viděl poprvé v dětství, možná bych na to teď nostalgicky vzpomínal, ale bohužel, nic takového se nekoná. (20.11.2004)

Klasická dospělácká pohádka, kterou jsme hltali na prvních barevných televizorech moderního střihu (rozuměj černé a hranaté), které se daly sehnat po revoluci. Teď po letech je většina z kouzla samozřejmě dávno pryč, člověk se spokojeně šklebí, jak Lois nepozná Clarka bez brýlí (jeho, nikoliv jejích) a Reeve hodně lítá a ještě dost i chodí :( A ultra padouch Gene Hackman je luxusní a Josef Somr na něm podal úžasný výkon. Plus pro znalce šedivý Brando. (22.10.2017)