Reklama

Reklama

Dobrodružství kriminalistiky

(seriál)
  • Západní Německo Täter unbekannt - Sternstunden der Kriminalistik (více)
TV spot 10
Krimi / Drama / Dobrodružný / Historický
Československo / Západní Německo / Francie, (1989–1993), 21 h 36 min (Minutáž: 49–52 min)

Hudba:

Karel Svoboda

Hrají:

Boris Rösner, Petr Kostka, Ladislav Mrkvička, Ondřej Havelka, Vlasta Fabianová, Nelly Gaierová, Ladislav Frej st., Daniela Kolářová, (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(26)

Oblíbený detektivní seriál v režii A. Moskalyka o boji práva se zločinem, ve kterém se rodila vědecká kriminalistika. Každá epizoda je věnována jedné kriminalistické disciplíně, jenž se uplatnila u soudu a později byla uznána jako nezvratný a usvědčující důkaz. (Česká televize)

Videa (24)

TV spot 10

Recenze (348)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Ukázka filmové a televizní profesionality. Kompletní špička české herecké školy plus peníze z tehdejšího Západního Německa spolu dohromady se šťastnou hvězdou udělaly z tohoto seriálu skutečně vrchol žánru. Nevím, co bych téhle ,,detektivní" sérii (Nejde ale spíše o svého druhu hraný dokument? Něco co známe obvykle z produkce BBC?) vytkl. Dá se jen chválit a chválit... ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Davej to shrnul naprosto přesně - DK je špička naší televizní tvorby, poutavě a zábavně mapuje historii kriminalistické vědy za doprovodu výborné hudby a za hvězdného obsazení. Celek si drží vysokou úroveň, některé díly jsou na *****, jiné o něco slabší, ale vezmete-li v potaz, že jde o skutečné případy.... PS: Můj nejoblíbenější díl? Andrej Hryc a obrazy mistra Vermeera. ()

Reklama

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Za první dvě série je to jasných 5*, ve třetí už sice pár dílů bylo dost slabých, pro ty ale hodnocení snižovat nebudu. I tak asi nejlepší československý seriál (tedy po F. L. Věkovi) se skvělou atmosférou, výpravou a nejlepšími herci. Můj nejoblíbenější díl je Paprsek o padělateli obrazů van Meegerenovi a po něm Krev. ()

choze 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Stejně jako starší CIRKUS HUMBERTO jde o výpravný historický koprodukční seriál podle skutečných událostí se směskou českých a zahraničních herců, zahrnující široký časoprostor, kdy mezi jednotlivými (zde epizodickými) díly a kolikrát i během nich poskočíme dopředu o několik let. Každá epizoda mapuje nějakou významnou kapitolu dějin kriminalistiky, ale v souladu s názvem nejde o žádnou nudnou přednášku z historie, ale naopak o poměrně temné, napínavé a akční příběhy s charizmatickými hrdiny na straně zákona, byť některé díly jsou zajímavější/povedenější než jiné. A nezapomeňme na kultovní údernou znělku a celkově výbornou hudbu a na pro tenhle seriál specifickou euforii diváka nad každým vítězstvím spravedlnosti. ()

monolog 

všechny recenze uživatele

Zajímavý, že tehdy šlo natočit kriminální seriál, kterej by nebyl trapnej ani hloupej a kde by každej jeden díl byl perla sama o sobě. Škoda že nebylo víc dílů, do pozdějších by mohli zapojit i třeba genetický testy a genetický otisky prstů a nebo dnešní největší poolicejní výhody, kterými jsou vysílačky a množství. Prostě jich udělat aspoň dvojnásobek. Plus k výborným scénářům ještě skvělí herci a režisér, prostředí a kostýmy, a vznikne nejlepší český kriminální seriál všech dob. A podle mě i jeden z nejlepších světových. ()

Galerie (409)

Zajímavosti (110)

  • Otcem základní myšlenky seriálu byl filmový režisér, dokumentarista a spisovatel Jaroslav Šikl. Ten stál třeba za cyklem Kriminalistické sondy (resp. Kriminalistická laboratoř) z konce 60. let, v němž se divákům pokusil přiblížit práci kriminalistů. Šikl měl s tématem zkušenosti, napsal třeba námět ke Třiceti případům majora Zemana (od r. 1974). Televizi proto v první polovině 80. let nabídl čtyři scénáře, v nichž se polodokumentární formou zaměřil na kuriózní nebo známé případy z dějin kriminalistiky. Ty se líbily nejen ČST, ale i západoněmeckému partnerovi, jenž se rozhodl projekt spolufinancovat. (sator)
  • Vzhledem k počtu dílů a náročnosti seriálu na obsazení, byl režisér Moskalyk nucen některé herce z dřívějších dílů obsadit i v dílech pozdějších. Většinou se jednalo o dva díly od sebe dost vzdálené. Vyjímku tvořily pouze dvě osoby. První z nich byl Ladislav Lakomý, který se objevil ve dvou bezprostředně po sobě jdoucích dílech, pokaždé v jiné roli (sekretář v díle První detektivní sbor – 1990 a milionář Milton v Modus operandi – 1990) a Jiřina Jelenská, která zde ztvárnila dokonce tři postavy (pekařka v díle Krev – 1989, „Rachejtle“ v díle Mechanoskopie – 1990 a švadlena v díle Vlas – 1993). Jelenská se tak navíc stala rekordmanem ve ztvárněných rolích. (cundak)

Reklama

Reklama