Navarro

Dobrý, léty prověřený seriál, v němž se snoubí drsná kriminálka s poněkud naivním zobrazením policejní práce. Za ta dlouhá léta, po která jsme mohli sledovat případy řešené na jednom pařížském komisařstvím jsem si Navarra a řadu jeho kolegů docela oblíbil. Postupně se ale pro mne stala nejoblíbenější postavou Navarrova dcera Jolanda, kterou po více než patnáct let s úspěchem hrála Emmanuelle Boidronová, jíž bylo radost sledovat, jak se z odvážné školačky přes léta dospívání proměňuje v sebevědomou právničku. Každá epizoda končila - sice stereotypně, ale roztomile - rodinnou pohodou a polibkem seriálového otce a dcery. V té chvíli bych s Rogerem Haninem bez váhání měnil :-) . (09.07.2007)

V přehršli německých a rakouských krimi seriálů, kterými nás zasobují naše komerční televize je tento francouzský seriál příjemným zpestřením TV nabídky. (31.07.2003)

Velkou předností podstatné části francouzských detektivních seriálů je vedle jejich tradiční formální vytříbenosti a vyvážené filmové řeči od času prvních epizod KOMISAŘE MOULINA snaha o sledování jednotlivých případů v celospolečenském kontextu a o maximální přiblížení scénáře všednímu dni francouzské policie - lhostejno, zda soudní nebo prefektní (departemenní). Hlavní hrdinové přestávají být muži bez bázně, hany a soukromí a zpravidla stojí a padají s kvalitou hlavního představitele. Roger Hanin patří mezi nejlepší. Je neuvěřitelné, že tento mladistvý osmdesátník seriál začal natáčet v penzijním věku (bylo to po jeho šedesátce). Aniž by byla zkreslována pravda o skutečném stavu francouzské společnosti (zvlášť zajímavé jsou obrazy z pařížských předměstských sídlišť osídlených přistěhovalci vesměs z frankofonní části světa), sledujeme boj ušlechtilého mušketýra našich dnů i jeho jímavý vztah k sympatické dceři, která postupně zraje do odhodlané advokátky, jež se svým směřováním od svého ušlechtile autoritativního otce zas tak moc neliší. Stejně blízký je českému cítění komisařův vztah k nadřízeným, které samozřejmě respektuje, ale se vzpřímenou páteří a nezpochybnitelnou osobnostní integritou. Mezci si svého šéfa náležitě považují: jak by ne, když jsou prokresleni každý do svébytného psychického i osobnostního typu. Závěrečné scény z komisařova bytu vysoko nad večerními světly rozkvetlým "spanilým městem" (la belle ville) vhánějí těm, kteří se nestydí za své srdce, slzy do očí. Být lidským lze i v činnostech, které povahou svého zaměření přímo svádějí k drsnostem a zhrubnutí charakteru není tak málo. Ušlechtilé poselství tohoto seriálu naznačuje, že jsou možné i jiné, humanismu a člověčenství bližší postupy. Nejen v policejní práci. (15.02.2008)

S timhle ať dou francouzi do prdele je to sice lepší než němci (ale to je všechno) jenže narozdíl od němců tohle trvá hodinu a půl. FUUUUUJ!!!!!!!!!! (24.08.2005)

Mírně slabší než populární série s komisařem Moulinem, stále jde ale o lehký seriálový nadprůměr v oblasti kriminálních příběhů. Na partičce policistů kolem jejich šéfa Navarra je popsána týmová práce policistů na pařížském předměstí. Jejich šéf už je v letech, a tak dává přednost méně akčnímu způsobu vyšetřování. Díky tomu, že je otcem dívky, která v průběhu seriálu vyrůstá z dětských střevíčků, má seriál i rodinný rozměr. Celkový dojem: 60 %. (04.01.2010)