Černé zrcadlo

Konečně Netflix dokázal, že je tou správnou volbou na produkování nových epizod Black Mirror. Po prvním a druhém dílu 3. série jsem nebyl, i přes jisté režijní kvality, zcela přesvědčený, ale tímto třetím dílem mi Netflix připomněl vše, co mi přijde na tomto seriálu tak výjimečné a intenzivní. Dokázal ve mně probudit velmi podobné pocity jako u zcela prvního dílu tohoto seriálu, který ve mně ještě dlouho po shlédnutí rezonoval. Strach a beznaděj všech zúčastněných je zde tak skvostně podaný a uvěřitelný, až z toho mrazí. Zarážející je to o to víc, že svět prezentovaný v tomhle dílu není žádnou technologickou vychytávkou odlišný od toho našeho, a proto je vše ještě nepříjemnější a to v tom nejlepším slova smyslu. Vcítit se do né úplně kladných postav není problém. Vždy bylo pro Black Mirror výsadou neprezentovat postavy jednotvárně s jasně vykreslenou charakteristikou na ty hodné a zlé, vždy se postavy prezentovali jako skuteční lidé ve vší představitelné odpornosti a blahosklonnosti. Realističnost tohoto dílu je tím největším pozitivem. Dialogy nepůsobí uměle, vše je nám velmi povědomé a o to je to celé mrazivější podívaná s výborným završením, které celkový dojem ještě vyvyšuje nad pouhý nadprůměr. Hlavní postava byla nepříjemně lidsky zahraná mladým Alexem Lawtherem, který je pro mě opravdový herecký objev. Takovéhle ucelené, režijně i herecky dokonale zvládnuté epizody dělají z Black Mirror nejlepší seriál ve svém žánrovém odvětví. 9/10 (07.12.2016)