Domek z karet

Moc zajímavé, jak je jednoduché šedým eminencím či jiným politickým sviním, tahajícím z ústraní za nitky, fandit, když se to člověka nedotýká "osobně". Těžko bych Kevina Spaceyho shledával tak fanděníhodným, kdyby ztvárňoval Marka Dalíka či jinou figurku naší politické scény... Jediné, co se z mé strany dá vytknout, je až nechutná jablečnost House of Cards. Jinak panuje naprostá spokojenost a nedočkavost, co se druhé série týče. Dvanácté místo v žebříčku seriálů zcela zasloužené... Samozřejmě, Spacey se nedá nevyzdvihnout a k němu připojuji i skvělou Robin Wright a Michaela Kellyho. Skvělá hudba a nesmírná finálová gradace, kdy se sledování už tak od desátého dílu nedá přerušit. Rozhodně ne na moc dlouho... 2. série se ještě snese, i když to nekonečné přetahování Tuska s Underwoodem mne spíše unavovalo, než bavilo. Už tady začíná větší podíl zahraniční politiky, který mne ve třetí sérii už vyloženě nebavil. Ve třetí sérii už se zároveň začala projevovat nemohoucnost scénáristů, která, jak tipuji, naplno vypukne v sérii čtvrté. Do té nám chybí sice ještě skoro rok, ale jsem rozhodnut seriál opustit a nechat ho žít svým vlastním životem... 80% (1. série - 100%, 2. série - 80%, 3. série - 70%) (27.04.2015)

|| Scenár: Beau Willimon / Predloha: Michael Dobbs, Andrew Davies | Hudba: Jeff Beal | Distribúcia: Netflix | Štúdio: Media Rights Capital || S01: Tematika a nálada seriálu spôsobuje emočnú neplnokrvnosť, ktorá sa však v daných podmienok nedá obísť - nevadí to, pretože práve tým je House of Cards jedinečný a iný, než všetko ostatné na trhu. Inteligentná scenáristika, s preafektovanu sústredenosťou na vyjadrenie nálady početnými scénami so zábermi na nalievanie chlastu a fajčením -je to totiž expresívnejšie, než by boli zábery bezspánkových nocí strávených nad dokumentmi... S02: Ukážka bezhraničného pokrytectva a nevymysliteľných klamstiev. Celé je to na takej filmárskej úrovni, že je z toho divákovi naozaj zle. Majstrovské dielo, vo svojom zmysle. S03: Málo nových postáv, o to kvalitnejšie prehĺbenie tých pôvodných. S04: Dokonalá demonštrácia toho, že vrcholová politika je tiež tvrdým showbiznisom. Naviac stavia proti sebe staromódnu papierovú dobu a digitálnu sociálne-mediálnu éru. 90% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (19.03.2014)

Edward Meechum out of five. Když už si divák myslí, že scénáristy má přečtené a tentokrát jej už opravdu ničím nepřekvapí, tak právě v ten moment slabosti zasadí Spaceyho antihrdina (jehož každá věta se rovná historickému citátu) ještě silnější úder do dramatické kostry dějového oblouku. Nudná látka přetavena do chytrého a až odporně zábavného eposu o zradě, vzestupech a pádech. Season One: 90% Season Two: 100% Season Three: 80% Season Four: 100% (08.12.2014)

1. díl 80% 2. díl 80% Zatím nic přelomového nebo šokujícího, "jenom" velmi dobré politické drama. Otázka je, jestli to na Finchera není málo. 3. díl 80% 4. díl 80% S odchodem Finchera z režiserské židle (a nástupem Jamese Foleyho) se zároveň začínáme víc věnovat postavám na úkor děje. Úroveň a poutavost ale stále stejně vysoká. 5. díl 80% A ani Joel Schumacher HOC asi nepotopí. Oceňuju čím dál víc absenci karikatur a lacině šokujících zvratů. I tak to má solidní tah. (02.02.2013)

Dva první postřehy po první sérii: 1. Mám strašnou chuť na žebírka. 2. Každý za sebe a všichni proti všem. To je asi nejstručnější popis toho, o čem to je. Nebudu kritizovat scénář, protože je výborně napsaný, nebo herce, protože zapadají. Problém je, že je to tak plné hnusných lidí, že vlastně nevím, proč jejich osudy sledovat. V tomhle případě mě nelákají ani nekonečně vtipné střety Humpheyho Applebyho s Jimem Hackerem (souvztažnost, s níž jsem potenciálně hazardoval, a jež nepostrádala jistý element reciproční utilitárnosti a snad i vzájemnou satisfakci, dospěla do bodu nezvratné separace a je blízka politováníhodné definitivní terminaci), ani potřeba s některou z postav více sympatizovat a starat se o ní. Člověk by mohl alespoň respektovat ústředního Spaceyho kongresmana Underwooda, podobně jako jiné antihrdiny typu sarkasticky vtipného Jurije Orlova z Lord of War, ale když si zbytečně začne s ošklivou novinářkou (to myslím vážně - z té postavy je blivno než že by jakkoli přitahovala), tak to jednak zbytečně zdržuje děj, jednak to k postavě nesedí. Odporné charaktery tu jde najít všude, jak v politice, tak v novinařině, pokud tu někdo některé kroky neudělá, pak spíš proto, že je slaboch, než kvůli svědomí. Při střetu takových individuí jako je Underwood, jeho manželka (plno řečí o prospěšných projektech, ale za svými cíli jde stejně tak přes mrtvoly), ambiciózní novinářka, co je stejně bezskrupulózní mrcha jako politici, Underwoodův poskok Stamper, slabošský Russo, prezident co nemá důstojnost, a tak dále, zkrátka když jdou tihle lidi proti sobě, mám maximálně tak chuť zavřít je do místnosti s hladovým tygrem a zamknout, ne sledovat, co udělají příště. Tu a tam se někdo normální spíš mihne, obvykle se nechá využít a zase jde pryč. Jak jsem už napsal, problém je, že to není ani vtipné jako Ministr, ani zas tolik sarkasticky postřehové jako Lord of War. Od Underwoodova obracení se na diváka bych čekal něco jako předváděl právě Orlov, případně postřehy o životě a o lidech jako třeba od Emila Magise ve Vajíčku. Takhle je to vlastně jen popis technologie moci a její přitažlivosti pro specifickou skupinu lidí, ať už se pohybují v politice, novinařině nebo neziskovkách. Přitažlivost samotnou mocí popisuje v románu 1984 Winstonu Smithovi O'Brien. To, co vnitřní stranu motivuje, je čirá moc sama o sobě. Podobně mluví Underwood. Jenže ten v seriálu nemá svého Winstona Smithe a to mi na něm asi chybí. Je to můj vlastní problém, ale brání mi to proto ohodnotit vyšším počtem hvězd, což by si za jiné své stránky toto dílo možná zasloužilo. (07.09.2014)