Domek z karet

Úžasné vyobrazení vysoké politiky jako náročné řehole plné smlouvání, vyjednávání, kompromisů, polopravd, nátlaku, prospěchářství, špíny, falše, podrazů, pomluv, lží a vydírání. Hodnotil-li bych jednotlivosti, brzy vyplýtvám svou zásobu superlativů, tak vyzdvihnu jenom tu nejočividnější, tzn. herce: Dokonalou roli ušitou pro Kevina Spaceyho, jehož mocichtivý cynický manipulátor, přesně odhadující momenty, kdy musí zatlačit a kdy naopak povolit, aby dosáhl svého (což nám spiklenecky neváhá osvětlit do kamery), je postavou tak "šťavnatou", zároveň obdivu i opovržení hodnou, že stále nevím, jestli mu fandím nebo přeji hořký konec. Krok s ním drží jeho elegantní manželka v podání Robin Wright, ve výsledku snad ještě chladnější a vypočítavější, jejichž láskyplný (později spíše pracovně partnerský), chápavý, podporující, a přesto otevřený vztah jim poskytuje tolik důležité "zlidšťující" zázemí. S1, S2, S3, S4 *****, S5 ****, S6 neexistuje. (11.06.2014)

Tentokrát se 'Domek z karet' skládal pomaleji, možná proto, že komplikované machinace s volebním systémem pro mě nebyly zrovna srozumitelné (myslím víc než obvykle :-)). Pak už se najelo do starých dobrých, prohnilých politicko-korupčních kolejí, v nichž mrtvol (poněkud pochybně) přibývalo, Underwoodovi u moci si servítky nebrali. No a jelikož se vzhledem k obviněním v reálném světě stává pátá sezóna Spaceyho (hereckou i kariérní?) labutí písní, velice lákavé rozestavení figurek (Claire vs. Frank) ze závěru bohužel padá. :-( (02.01.2018)

Tak nám zabili Franka Underwooda (ovšem srabáckým způsobem, jako když zemře herec (RIP, Kevin)), přičemž s jeho odkazem se série horko těžko vyrovnávala, neustále ho řešila a sesypalo se jí to pod rukama. Bezcharakterní vypočítavá mrcha Claire brojila zatvrzele proti všem (prý měla plán), furt povýšenecky komentovala do kamery a zcela účelově se vezla na militantně feministické vlně soudobé objednávky (čistě ženská vláda). Jelikož na okamžitý 180stupňový obrat v popularitě jí stačilo jen oznámit těhotenství (aha, plán!), zatímco pomalu každodenní atentáty, vraždy, a nakonec i nedokonaná inicializace jaderného konfliktu s IS (WTF?) jí bez problémů procházely, obnažila se bezradnost scénáristů v celé své nahotě. Robin Wright tuhle stigmatizovanou, ukvapenou a nedopečenou nudu neutáhla (v JEHO stínu ani nemohla), ostatní figurky se jí pak protrápily ještě nedůstojněji až k trapnému závěru (chudák Doug). (24.04.2019)