Černé zrcadlo

Před lety jsem viděl asi dvě série a do dneška, když si čtu o britském premiérovi, tak se mi zježí chlupy. Tohle je natolik depresivní a ekloidní, že jsem se roky odhodlával to sjet znovu. Pokračovatelé Krajních mezí, je překročili o několik dlouhých kroků a vešli do vod technologií a toho, kam až nás můžou zavést. První dva díly jsou k zamyšlení, třetí díl s nahráváním všeho co jste kdy viděli a přehrávání je total psycho. Úplně se mi z toho udělalo blbě. Některé věci je prostě lepší nevědět. Zůstanu silný a pustím se do dalších sérií, ale už teď vím, že se mi na to nebude koukat lehce. Každopádně jestli nás má něco v kinematografii něco naučit, pak ta největší inspirace z posledních let je právě v Black Mirror. (11.01.2020)

Hodnotit tenhle seriál na úrovni série moc nejde, protože každá epizoda je naprosto odlišná. Leč první tři epizody sdílí špatnou koncovku, kdy příběh pomalu míří k vrcholu, ale v závěru jak kdyby zaškobrtne a celá ústřední myšlenka se ztrácí v mlze. Zachraňuje to však epizoda poslední u které mě mrzí jen to, že jsem ji neviděl o Vánocích a nenaplnil tak orgastickou nechuť k tomuto světu. Opomenu tedy první tři epizody, které se mi z hlavy za pár dní vypaří a budu po zbytek života uctívat ducha Vánoc, protože tohle byl fakt majstštych. Charismatem přeplněný randový guru sedí někde ve špeluňce se zadepresovaným borcem, kde byste neuhodli jejich příběh ani za deset let. Dechberoucí mix čtyř příběhu brilantně zamíchané do dialogů při vánoční hostině. Asi nebudu dál spoilovat, ale doporučuji zařadit do vánočního to watch listu mezi Sám doma a S čerty nejsou žerty jako takovou "odreagovačku". (17.01.2020)

Třetí série nemá takovou woow epizodu jako White Christmas, ale má silné příběhy v podobě San Junipero, Shut up and Dance a Hated in the nation. San Junipero mě ohromilo audiovizuálním zpracováním a zvláštní hlavní postavou. Až po několika desítkách minut Vám příběh vysvětlí, jak je to doopravdy a to jsem měl otevřenou hubu dokořán. Sladkohořký závěr je jeden z mála, kdy si netrhám vlasy a nezdají se mi noční můry. To Shut up and dance je na tom o poznání "hůř". Nějak se mi do té epizody nechtělo, bál jsem se totiž, že se tam bude fakt tancovat :-) Ale epizoda má dost společného s tou poslední, kdy je potřeba převychovat a potrestat lidi za své hříchy. Hated in the nation je o level výš. Tam už se jedná v podstatě o celovečerní film, který se dá srovnat s nejednou scifi tříáčkovou detektivkou. Navíc lehký cross-over s Akta-X, kde prim hrají včely a jejich nenahraditelnost a smrtící možnosti (btw letos byla včela prohlášena za nejdůležitější zvíře na planetě, což jen utvrzuje sílu téhle epizody). Pokračuje můj trend, kdy se do každé epizody musím nutit, protože je to plné depresí a nemám z toho potom dobrý pocit, když si vesele chodím po tomhle světě. Je to však taky taková nová učebnice toho, kam nás ten high-tech může dostat a že i cesta do pekla je vydlážděná dobrými úmysly. Pfuj, to je sakra dobrý! (28.01.2020)

Dneska večer se mi zdálo, že mi nějaký magor nasypal síru na čelo a chtěl mi to zapálit. Blbý na tom bylo, že jsem se k tomu prý sám přihlásil a tak nemám právo na to, aby mě někdo zachraňoval. Ve snu se dále vyskytovali pavouci, docela velcí...jasná inspirace ze včera shlédnutého Black Museum, které utrpením bylo prošpikované. Čtvrtá série je o fous slabší než ty předchozí a nemám tady svého srdečního kandidáta jako třeba White Christmas z druhé série nebo San Junipero ze třetí. Silnými kandidáty jsou USS Callister nebo Hang the DJ. Poslední Černé muzeum je nejlépe hodnocené a zjevně se tady tvůrci inspirovali White Christmas. Povídkový formát v podídkovém seriálu s minimálně dvojitým twistem. Potěší i reference na hromadu předešlých epizod. Takové malé easter eggy. Je však možné, že tvůrcům došly ty hlavní špičkové nápady a už jen recyklují co se dá. Někde jsem četl komentář, že by mohli zpracovat povídky P.K.Dicka, to by bylo žůžo. Pátá série dle hodnocení bude ještě o fous horší než ta čtvrtá, ale to posoudím až po shlédnutí. (25.02.2020)

Black Mirror byly vždy (až na úplně první díl) o technologiích budoucnosti. O tom, co by se mohlo pos*at. Technologie vždy hrály prim, ale pátá série je staví do pozadí. Není to vyloženě špatně, protože technologie jsou pouze naším sluhou, ale to my umíme být tím špatným, kdo technologii zneužije. Pátá série proto nahlíží do nitra lidí, jak to všechno použijou a co z toho může vzejít. První epizoda Striking Vipers je o homosxualitě nebo spíše sexualitě osobně. Jsme vlastně vázaní na fyzickou podobu nebo nám jde vyloženě o to šukání? Smithereens je první díl ze současnosti, který si bere na paškál sociální sítě, vinu a nemožnost zapomenout na minulost. Jediný tragický příběh v téhle sérii. Rachel, Jack a Ashley Too je zase o vzhlížení ke "hvězdám". Je to takový teen road action movie, kterou bych do Black Mirror nikdy nepasoval, ale abych se přiznal, nevadila mi a docela jsem si ji užil. Miley Cirus mě nijak netankuje, ale určitě se na ní hezky dívá. Celá série taky postrádá tu negativní stránku koncovky, ale po čtyřech sériích, kdy jsem se do dílu musel nutit (z důvodu obavy, že zase nebudu spát) jsem uvítal "odpočinkovou" sérii. Pravda však je, že tyhle díly se mi v mysli neuloží, protože nepřenáší žádné poselství příštím generacím. Nebo aspoň ne tak markantní. (15.03.2020)