Černé zrcadlo

Velmi hluboké a temné televizní seriálové zrcadlo čili reflexe spodních proudů západní civilizace a hrozeb současnosti a blízké budoucnosti. 1. The National Anthem - zrcadlo nastavené našemu mediálnímu věku a síle, s níž naše životy ovládají média. Ať už je rozklíčování epizody jakékoliv (čin novodobého Hérostrata z Efesu, či při zmínce o ,,uměleckém aktu 21. století" zvrhlý mód konceptuálního umění a postmoderní performance, hledání nových uměleckých výrazových prostředků etc.), poukazuje na nezdravou provázanost průzkumů veřejného mínění a současné politiky. Zároveň varovná sonda k neustále posunované hranici toho, co je možné na televizní/počítačové obrazovce vidět. 2. Fifteen Million Merits - i přes infantilně hřejivá a vlídná počítačová rozhraní mrazivá metafora faktu, že konformita požírá děti revoluce i revoltu samu. Západní individualismus, dotažený do maxima virtuální reality, v kombinaci s manipulativní nabídkou / poptávkou ,,volného trhu" vede jen k materiální prostituci živené naprostým egoismem a maximálním prospěchářstvím, idey a maximy jsou odstaveny do nevědomí a morálka komprimována, neboť každý je úplatný a za peníze se dá prodat a koupit cokoliv - i vlastní životy. A televize je tak vhodný manipulátor. 3. The Entire History of You - naprosto přesné postižení toho, co hrozí v blízkém budoucnu našemu věku opojenému technologiemi. Absolutní paměť (zálohovaná na flash HDD v hlavě) je pro vztah (a obecně pro život) jako rakovina. A to nejsem ani zpoloviny tak paranoidní jako hlavní hrdina této finální epizody. Geniálně vymyšlené komorní sci-fi s přesahem k vztahovému dramatu, které nejspíš mělo dostat šanci jako plnohodnotný celovečerní sci-fi film... (18.12.2012)

Už dlouho jsem neviděl něco tak jednoduše účelný, srozumitelný, předvedený na minimálním prostoru. Seriál o úpadku člověka vzbuzuje hodně pocitů a emocí. Hodně zajímavě vyjádřený myšlenky s útokem na vaši šedou kůru (mozkovou). /// EPIZODA č.1 ,,NEBUDEŠ JEN ZNEMOŽNĚNÝ POLITIK, BUDEŠ NECHTĚNÝ OSOBNĚ“..... /// aneb JAK ZACHRÁNIT PRINCEZNU. U nás upřednostňuje s drakem bojovat, v Británii na to jdou přes píchání. LIDÉ MILUJÍ PONÍŽENÍ (což myslím platí i u nás...). Dokonalejší ,,Bakaláři“, kapku k zblití a je jasný, že TA otázka se neustále dere do popředí.... (soráč, není to ve tvých rukách....) /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.2 ,,VŠICHNI, TAM VENKU, PRÁVĚ TEĎ ... ONI BY DALI COKOLIV. UDĚLALI COKOLIV, ABY BYLI TAM, KDE JSI TEĎ TY“..... /// aneb ŽIVOT JAKO REALITY ŠOU. Technicky dokonalý, ,,vědátorsky“ zajímavý, ,,civilizačně“ nakažlivý. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.3 ,,VÍŠ, KDYŽ MÁŠ NA NĚCO PODEZŘENÍ, JE VŽDYCKY LEPŠÍ, KDYŽ SE UKÁŽE, ŽE TO JE PRAVDA“..... /// aneb PŘÍBĚH O ŠUKÁNÍ. Milovníci ,,vztahovek“ (s příchutí sci-fi), dialogů a záznamů pro ,,honící“ složky – stejně jako chroničtí žárlivci (s technickejma dovednostma) budou nadšeni. Vrátit čas? Na co, stačí smáznout vzpomínky! /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.4: ,,ČÍM VÍC TOMU DÁŠ, TÍM VÍC TO BUDE ON“...... /// Možný scénář, jak se jednou budeme vyrovnávat se smrtí milované osoby. Ale abych pravdu řekl – celkem nuda. Nevidím tu žádný poselství…(že by šla kybernetika mimo mě?) /// PŘÍBĚH ** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne /// EPIZODA č.5: ,,A TEĎ TO PŘEDSTAVENÍ ROZJEDEM!“...... /// Lidský bytosti jako svině (nic novýho pod Sluncem). Parádní příběh, kde su 85% času za debila, abych nakonec uznal, že vyznění je famózní – teda v rámci mýho (ne)humánního přesvědčení. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * /// EPIZODA č.6: ,,VOLTE WALDA“...... /// Politická paranoia. A možnej návod pro všechny, kteří jsou nasraní na současnou politickou situaci. Je to vůbec možný? Já tvrdím, že v pohodě….. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ne NAPĚTÍ ne (19.01.2012)

"Basically the world we live in." Nastavování satirických nelichotivých zrcadel; západní společnosti, nám, vám, všem... A to skrze (zatím) triptych povídek, kde co povídka to unikát, který se nebojí být originální, kontroverzní, znepokojivý i do morku kostí trefný, nikdy však ani náznakem lacině mravokárný či doslovný. Tady se jen naznačuje, nechává to pracovat vaši mysl a představivost, ale dopad je právě o to silnější. Vždy bez výjimky výtečně napsáno, zahráno i natočeno. Navíc to díky rozpočtu vypadá k světu a není třeba si tak hrát na to, že ta papundeklová studiová kulisa je nejmodernější dotyková stěna. (05.01.2012)

Nejdřív jsem měl pocit, že se na specifickou sžíravou náladu musím jenom naladit, později jsem věřil, že nejlepší epizody mě teprve čekají, ale ani po pěti sériích se moje rozčarování nelepší. Název mě sice explicitně navádí k tomu, co se bude současné společnosti nastavovat, ale nemůžu se zbavit dojmu, že jednotlivé zápletky jsou i přes různorodost námětů ve výsledku téměř stále o tom samém. Ve více než polovině příběhů se objeví nejnovější výdobytek techniky, který je ale lidmi samotnými dříve či později zneužit k tomu, aby znevýhodnili, ponížili či rovnou zabili buď člověka blízkého, člověka cizího, případně některou z těch věcí provedli i sami sobě. A to pak může být celý seriál natočený technicky sebelépe, ale onen depresivní stereotyp se zají téměř hned. (16.03.2017)

Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator (16.07.2012)