-
-
Když je Lacie (Bryce Dallas Howard) na přepážce letecké společnosti, její obrazovka naznačuje, že její let je z BPA do PMA. PMA má pravděpodobně být Port Mary, kde se koná svatba. Ve skutečnosti je IATA kód BPA pro Grumman Bethpage Airport v New Yorku a PMA je kód pro Pemba/Karume Airport na ostrově Pemba v Tanzanii, což je velmi nepravděpodobný cíl, protože následně Lacie říká, že se jedná o devět hodin jízdy autem.
(KM Phoenix)
-
-
Spolu s epizodou The National Anthem (2011) se jedná o jedinou epizodu, která pracuje s pouze současně existující technologií.
(hansel97)
-
-
Epizoda odkazuje na předchozí díly, například Parker (Kyros McGee) čte komiks s názvem Patnáct milionů meritů (2011) nebo v muzeu můžeme vidět přístroj, kterým Robert Daly (Jesse Plemons) přidával postavy do své hry v epizodě USS Callister (2017).
(Senorgrinch)
playboxguest
Jednoznačně vizionářský seriál o tom, že technologie jsou sice skvělý sluha, ale v poslední době i čím dál více zákeřný pán, který ovládá více nás, než my jeho, aniž bychom si to ve své zahleděnosti vůbec uvědomovali a připouštěli. Jednotlivé díly vám představí místy přehnaný, ale rozhodně ne nepravdivý, svět, ve kterém jsme už dnes docílili toho, že se naše smart hračičky stávají chytřejšími než jsme my samy a svět lidskosti se vytrácí za pozlátkem digitalizace.(30.1.2018)
Matty
Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator(16.7.2012)
MontyBrogan
5. hviezdu pridávam za vizionárstvo a autenticitu sci-fi žánru (čo je v podstate paradox), nakoľko je tento miniseriál takmer dokonalou ukážkou toho, ako by to mohlo v blízkej budúcnosti fungovať. A k čomu sa celkom jednoducho môže súčasná spoločnosť dopracovať. Sedem častí - sedem originálnych nápadov. Dúfam, že v tom budú tvorcovia pokračovať a udržia si tento štandard.(20.9.2012)
HoneyBunny
Black Mirror je jiný a originální a nebojí se provokovat. A já to tvůrcům žeru. Nejenže vyprávějí skvělé příběhy (každý díl je samostatný), ale nastavují společnosti zrcadlo - temné zrcadlo. Vezmou nějaký fenomén dnešní doby - ať už to je posedlost veřejným míněním, honba za lajky, touha zaznamenat si každé uprdnutí atd. - a posunou ho o kousek dál. A takhle má fungovat společenská kritika, což je něco, čeho si spousta diváků vůbec nevšimne. Skvělý a důležitý seriál. 90 %(25.1.2017)
Zeebonk
Šest detailních studií dekadence společnosti a lidského ducha nebo spíše šest sugestivních variací na téma pročvšechnostojízahovno. Sám jsem vždycky tušil, že dotykové telefony jednou způsobí zkázu civilizace a nejen proto bych radši ojel čuníka v přímém přenosu, než abych pro nějaký takový multifunkční výtěr ze satanášova rekta vychrchlal víc než jeden pohrdavý sopl. Krása této minisérie tkví v kontroverzní skutečnosti, že se chudák divák musí v každé epizodě ponimrat klacíkem, aby si zodpověděl základní otázku "Čí je to chyba?". Ve svém vyznění je Black Mirror až otravně nejednoznačné. Nazývejte mě postiženým orangutanem, který bez pomocné ruky nedokáže ani hodit hovňouse po japonském turistovi, ale zoufale jsem potřeboval, aby seriál na někoho namířil prstem. Abych měl na koho nasměrovat svůj hněv, své spravedlivé rozhořčení nad mizerným stavem věcí a hlavně abych měl koho podrobit nenávistnému lynčování. Jenomže výsledek ve mně vyvolal akorát další otázky. Co se dá dělat? Zkrátka šest epizod kvalitativně na stejné výši, jež přetékají emocemi a mozkové zákruty u nich rozhodně nezakrní.(25.8.2013)