VOD (2)
Série(7) / Epizody(33)
Obsahy(1)
Projekt britského Channel 4 Černé zrcadlo je antologií samostatných televizních povídek, zasazených do blízké budoucnosti. Tak blízké, že se v mnoha ohledech prolíná s dobou, kterou právě prožíváme. Mrazivě černohumorná série se prostřednictvím technologicko-paranoidního podobenství zamýšlí nad nečekanými a často nezamýšlenými důsledky prudkého rozvoje technologií a velmi trefně zachycuje těkavý neklid současného moderního světa. Jejím duchovním otcem a autorem je proslulý enfant terrible britské televizní tvorby Charlie Brooker (*1971), pro jehož tvorbu je charakteristický vždy přítomný prvek kontroverze. Brooker však rozhodně není žádný bezduchý prvoplánový provokatér a jeho promyšlené a inteligentní scénáře prozrazují bystrého pozorovatele, který vždy přesně ví, co chce k současnému světu říci. A že to zpravidla nebývá nic lichotivého, již patří k Brookerově naturelu. (Česká televize)
(více)Videa (23)
Recenze (582)
Black Mirror je sci-fi v podobě, v jaké ho mám nejradši: skrz zobrazení nepříliš vzdálené budoucnosti ukazuje problémy, které jsou vysoce aktuální. Stejně jako každý díl zobrazuje jiný příběh a jiné postavy, tak i sociální kritika má v každé epizodě jiný rozměr: někdy se autor zaměřuje na pomstychtivost, jindy jde o nespokojenost společnosti se současnými politickými elitami, která může vést k sympatizaci s kýmkoliv, kdo není politicky koretní, a která nabízí srovnání s nedávným zvolením Donalda Trumpa. Vzhledem k tomu, že jednotlivé díly nejsou provázany společnou příběhovou kostrou, si také u Black Mirror každý najde jinou epizodu, která ho zaujme. A tak zatímco internet oslavuje především Fifteen Million Merits, The Entire History of You a White Christmas, mě mnohem více dostaly The National Anthem, White Bear a hlavně Shut Up and Dance. ()
Značne nevyrovnaná séria filmových poviedok, kde sa v hodnotení jednotlivých sérií i dielov míňam so všeobecnou kritikou. Ako tie významne horšie mi prídu všeobecne adorované prvé 2 série. Dôvodom je najmä tá až smrteľná vážnosť, s ktorou sú nakrútené, pričom zo všetkého najviac mi to pripomínalo sci-fi z 50tych rokov, ktoré sa dnes pozerajú okrem iného aj kvôli ich komickej serióznosti. Pritom o Black Mirror sa hovorí ako o satire, ale minimum častí má čo i len náznak humoru. Najlepšie časti (bez poradia): Playtest; Shut Up and Dance; San Junipero; Bandersnatch; Rachel, Jack and Ashley Too. ()
Musím se přiznat, že čím dál tím víc, co jsem se prokousával záživnými sériemi tohoto originálního televizního seriálu z britské produkce, tak šla postupně kvalita sérií značně dolů a u páté série mně chvílemi dokonce přepadávala až černočerná tma ve které jsem byl nucen ochutnávat všemožně barevné dorty někdy až zalité nechutně teplou polevou, která i když zchladla, tak mi po strávení zůstala nechutná pachuť v puse. A nebylo to z toho, že by ty příběhy nebyly kvalitní, ale bylo to z toho, že ta buzoidní propaganda zakrytá všemi barvami mírových sil tohoto světa mi pěkně zkazila kvalitní zábavu za málo peněz. Všechny epizody byly s vědecko-fantastickým podtextem, které se odehrávají v přítomnosti nebo v nedaleké budoucnosti a musím přiznat, že skoro všechny ty příběhy měly něco do sebe a bystřejší diváci se dokonce mohli poučit o určitých nebezpečích, které by se eventuelně mohli v budoucnosti stát. I když by se mohlo zdát, že příběhy na sebe nějak nenavazovaly, tak si zajisté všímavější publikum všimlo, že jisté náznaky propojení zde byly, ať už v narážkách na minulé či budoucí díly či ve vystavěných věcech nebo logech, které jsme mohli také vidět v jiných dílech. Kvalita dílů byla kolísavá a hodně záleželo na tom, jak komu sedne ten daný herec či herečka, protože někteřé prototypy těchto umělců se prostě do této budoucí reálné či nereálné fantasmagorie podle mně nehodí a totéž by se dalo říct o některých špatně vybraných filmových lokacích, kde se proháníme po britských vidlákovech, kde to vypadalo jako ze sedmdesátých let minulého století i když děj se odehrával kdesi v budoucnosti. To už záleží na úhlu pohledu, kdo si jak čeho všímá a jestli je takovej hnidopich jako já, kterej ve všem hledá nějaký ty mouchy. Celkově tento televizní počin doporučuji a to zejména z důvodu originality a také z důvodu ponaučení se a vyvarování se z eventuelních budoucích chyb ke které se naše technologicky zfanatizovaná civilizace přechyluje a to vše díky všem různým chytrým hračičkám, díky kterým budoucí generace hloupne, aniž by o tom věděla. A ještě musím dodat, že kdyby nebylo těch barevnejch a teplejch žvástů, na který heterosexuální bělouš jako jsem já není vůbec zvědavý a poslední dobou jsem na ně dost alergický a které mně vůbec nezajímají, tak bych možná dal i známku největší. Ale bohužel, petržel, díky těmto vnucovacím slabinám musím dát zasloužených 70%. ()
Jak už to tak u antologií nevyhnutelně bývá, některé epizody Black Mirror jsou bezezbytku geniální (Be Right Back, Patnáct milionů meritů, San Junipero), jiné minimálně velmi zajímavé (Medvídek Waldo, Nenávist národa, Striking Vipers), trochu nevyužité (Zkušební verze, Rachel, Jack and Ashley Too) i vyloženě slabé (Arkangel). Přesto mi nedá hodnotit seriál jako celek, který je prostě plný jedinečných nápadu a point. Dohromady tvoří působivý testament postmoderních úzkostí z nebezpečí technologií, který zdaleka není jen pesimisticky technofobní, ale má často mnohem širší a překvapivé přesahy. Haters gonna hate, ale fakt mě baví, že u poloviny epizod si lidi stěžují na to, že stojí jen na pointách, zatímco u druhé poloviny často ti samí hořekují nad absencí pointy a stavění na high conceptu. Takže obojí špatně? Nehledě k tomu, že velká část epizod se nehodí ani do jedné škatulky a obstojí jako pečlivě gradovaný příběh vcelku. Nemluvím o nějaké přehnané komplexnosti, ale o funkční dramaturgii. Brooker má nápady, které nejsou vždy dotažené do konce, zato ale chytí a umí překvapovat. Nesmírně cenný seriál i se všemi svými ups and downs. ()
Neobvyklý a nesmírně vtahující seriál, který Vás již od samotného začátku neodolatelně dráždí svými dilematy, morálními otázkami a především pouhým drobným nahlédnutím za oponu toho všeho. Záměr tvůrců je tedy jasný – nechat pracovat divákovu představivost, nechat ho tápat v tváří tvář nastavenému neúprosnému černému zrcadlu, které bez skrupulí a v celé své nahotě ukazuje všechny zjevné i skryté nedostatky lidské nátury, jež se zdají v kombinaci s futuristickými doplňky pro snadnější život a komunikaci ještě o kus hrozivější. Black Mirror se rovněž může pochlubit unikátním atributem kde je každá epizoda jiná co se příběhu, koncepce a stylizace týče, pročež se před Vámi rozevře rozmanitá, mnohdy přetechnizovaná blízká budoucnost se všemi svými originálními dějovými zákrutami a nečekanými rozuzleními. Za zmínku tedy stojí i atraktivní a vzhledem k povaze jednotlivých dílů i neustále se měnící herecké obsazení, v němž téměř vždy poznáte někoho známého z jiného seriálu či filmu. Co tedy dodat na závěr? Black Mirror je v podstatě soubor povídek, u nichž bych si zcela snadno dokázal představit jejich přetavení do celovečerní podoby. Jsou totiž nádherně chytlavé, dráždivé a strhující, zkrátka DOKONALÉ. Výborná práce! (Netflix) „Authenticity is in woefully short supply.” ()
Galerie (257)
Zajímavosti (180)
- Callister Inc. je na 13. poschodí, čo je odkaz na film Trináste poschodie (1999), ktorý obsahuje aj simuláciu virtuálnej reality. (Arsenal83)
- Na domovské stránce streamovací služby Streamberry můžeme vidět pořad „Mad Mind: The Jerome F. Davies Story“. Odkazuje se tak na interaktivní epizodu Black Mirror: Bandersnatch (2018), ve které hlavní postava Stefan (Fionn Whitehead) tvoří počítačovou hru právě podle románu fiktivního autora Jeroma F. Daviese. (jirikzaboj)
- Táto epizóda sa stala predmetom diskusie, keď sa v septembri 2015 v neutorizovanej biografii Davida Camerona objavila informácia, že vtedajší britský predseda vlády údajne vložil svoj penis do tlamy mŕtveho prasaťa v rámci univerzitného iniciačného rituálu. (Arsenal83)
Reklama