Černé zrcadlo

Skvělý a skutečně výjimečný povídkový dystopicky laděný sci-fi seriál, jehož epizody jsou postaveny na vskutku vynikajících zápletkách (respektive na velmi znepokojivých tématech). A u naprosté většiny z nich (alespoň zatím) naštěstí nikterak nezaostává ani celkové zpracování. Některé vize převelice blízké budoucnosti jsou skutečně děsivé... (25.01.2017)

Kvalitatívne jeden z najvyrovnanejších seriálov, aké som kedy videl. Paradoxne mám tento pocit pri seriáloch, kde je každá epizóda zasadená do iného fikčného sveta, ako napríklad pri Dobrodružstvách kriminalistiky. Niektoré diely majú svoje muchy (alebo včely...), niekedy hapruje logika, vždy je ale nad čím premýšľať. Som zvedavý, kam sa posunieme v štvrtej sérii niekedy o rok alebo neskôr, osobne by som privítal aj nejaké tie adaptácie klasických SF poviedok známych autorov minulého storočia. (19.12.2016)

Jak už to tak u antologií nevyhnutelně bývá, některé epizody Black Mirror jsou bezezbytku geniální (Be Right Back, Patnáct milionů meritů, San Junipero), jiné minimálně velmi zajímavé (Medvídek Waldo, Nenávist národa, Striking Vipers), trochu nevyužité (Zkušební verze, Rachel, Jack and Ashley Too) i vyloženě slabé (Arkangel). Přesto mi nedá hodnotit seriál jako celek, který je prostě plný jedinečných nápadu a point. Dohromady tvoří působivý testament postmoderních úzkostí z nebezpečí technologií, který zdaleka není jen pesimisticky technofobní, ale má často mnohem širší a překvapivé přesahy. Haters gonna hate, ale fakt mě baví, že u poloviny epizod si lidi stěžují na to, že stojí jen na pointách, zatímco u druhé poloviny často ti samí hořekují nad absencí pointy a stavění na high conceptu. Takže obojí špatně? Nehledě k tomu, že velká část epizod se nehodí ani do jedné škatulky a obstojí jako pečlivě gradovaný příběh vcelku. Nemluvím o nějaké přehnané komplexnosti, ale o funkční dramaturgii. Brooker má nápady, které nejsou vždy dotažené do konce, zato ale chytí a umí překvapovat. Nesmírně cenný seriál i se všemi svými ups and downs. (13.04.2020)

Několik vln vědeckotechnické revoluce sice výrazným způsobem pozvedlo naši průměrnou životní úroveň a umožnilo nám obklopit se zajímavými technologickými hračkami, vývoj společnosti ale za možnostmi technologií zaostává. Jsme stále otroky svých emocí a své biologické podstaty, čelíme velmi podobným problémům, s jakými se musely vyrovnávat předchozí generace. Korupce, zneužívání služebního postavení a populismus se objevovaly v politice starověkého Říma a čelíme jim i dnes. I nadále churavíme, stárneme a umíráme, i dnes se snažíme zakládat rodiny a obstát na pracovním trhu, zkrátka uspět v životě. Černé zrcadlo je seriál, který nastavuje obraz lidem v nepříliš vzdálené budoucnosti, zkoumá, kam nás mohou konkrétní vynálezy zavést, jak ovlivní naše životy a jak snadno mohou být zneužity. Technologie nemají morálku ani ideologii, vždy záleží na lidech, jak s nimi naloží. Protože ale k onomu zrcadlu přidali autoři seriálu přívlastek černé, je myslím jasné, že u nich převládá skepse, vize budoucnosti jsou znepokojivé a laděné do temných tónů. V některých dílech se sice objevují prvky ironie a komedie, ale je to humor jízlivý a černý. Úroveň jednotlivých povídek sice kolísá, jako celek si ale Černého zrcadla považuju a pokládám ho za jeden z nejzdařilejších počinů na poli televizní produkce sci-fi žánru. Celkový dojem: 90 %. (18.07.2017)

Idea seriálu je to skvělá, ukázat svět ve kterém některé z futuristických možností budoucnosti jsou přehnané do absurdního extrému a použít to jako společenskou kritiku dneška, kde už zárodky těch problémů bují. Ale to je jen svět, jen nápad, a na na něm musí pro dobrý seriál stát silné příběhy s dobře napsanými postavami - a ty tu nejsou ani omylem. A to pak ani ten svět ve kterém žijí není příliš zajímavý. (30.05.2020)