Černé zrcadlo

Mimořádně znepokojivý seriál, který snad bude pokračovat minimálně tou slíbenou třetí řadou. Díl White Bear je jak vystřiženej z Danteho Pekla. Vánoční speciál pak nasazenou laťku možná i přeskakuje. Nápadů je evidentně stále spousta, takže se těšim na další pokračování, protože i tady se opět dostavila poctivá porce strašidelně vizionářské deprese. (31.10.2014)

Do tolika různých psychických stavů mě ještě žádnej seriál nedostal. Zlehka a naprosto nerušivě futuristický alegorie na současnou společnost, který veskrze pobavěj v detailech ("stárnoucí" manželskej sex) a šokujou při vyznívání celku (rychlokvašky ze superstar), doplňuje zejména vyčerpávající lynč bílýho medvěda a všehovšudy jedinej slabší díl, zařazenej (ne)příhodně na úplnej závěr. Čim mě osobně Black Mirror asi nejvíc překvapilo, že i přes tu minimálně podpovrchovou nevraživost divákovi nabízí hned několik vyloženě sympatických postav (Jessica Brown Findlay!!); ve čtvrtý "curtisovský" povídce, která by mimochodem zasloužila regulérní filmovou stopáž, rovnou dvě naráz. --- "Drying my hands" - "Impressive" (20.12.2013)

Protože mě víc dílů potěšilo než nepotěšilo, přikloním se k lepšímu hodnocení. Film začíná spíš průměrným příběhem o tom, jak jsme schopní tak důležitou věc jako politika vidět optikou zábavy, která nakonec tak zábavná není. Fifteen Million Merits je cynická sranda o tom, co všechno člověk neudělá pro slávu. The Entire History of You zase emotivní příběh o tom, že někdy je lepší nevědět. Be right back vypráví o ztrátách, které ani moderní technologie nenahradí, a The Waldo Moment o znechucení politikou a slepotě ke stejně nechutným vlivům. Nejslabší jsou u mě díly White Bear a White Christmas, které jsou až moc nesofistikované a neslavný konec u nich není nic víc než hra na efekt. (27.07.2015)

Seriál jen jednou šlápne do měkkého, ale pravda je, že šlápne pořádně a ještě to hodně rozšlape. Ale přesto zůstává zábavným počinem plným fantazie. Tvoří svébytný svět, a to nejen v San Juniperu. Nabízí satirický pohled na vztahy lidí mezi sebou, technologiemi a médii. Mazy Dayová do tohoto seriálu vůbec nepatří, je apendixem, jenž je nutno vyříznout. Pro účely střízlivého nadšení z Černého zrcadla jsem tudíž tento malý chirurgický zákrok pro své potřeby učinila. Z 26 epizod jsem si pouze u jedné říkala, že něco malinko podobného jsem již viděla. (24.09.2023)

Lepší 4*, 5* a 4*. Konfrontační kladení otázek, na které pravděpodobně nechceme znát odpovědi, ledva však můžeme předstírat, že se nás netýkají. Každý ze tří příběhů je postaven na dilematu, jaké lidstvo ZATÍM řešit nemuselo a každý z nich zároveň řeší, nakolik jsme ještě schopni uchovat si tváří tvář „černému zrcadlu“ zdravý úsudek. Navenek není důvod, aby obsah médií podléhal jiným morálním kritériím než žitá skutečnost. Média, zejména televize, jsou ale na prezentaci vzdálených světů, jež se nás netýkají a jichž se zřejmě nikdy nedotkneme (někdy bohužel, jindy bohudík), založená. Dávka syrové reality, obrazů, které nejenže se nás bezprostředně dotýkají, ale na jejichž vzniku máme podíl (byť jenom ten, že jsme nedokázali říct „ne“), drsným, bohužel jen krátkodobým nahlédnutím do světa za zrcadlem, do světa, který přece neubližuje. Druhá povídka ve svém vrcholném okamžiku zároveň poukazuje na postmoderní znevažování veškerých hodnot. Náznak závažného musí být v zárodku proměněn v součást hry, jejíž pravidla jsou široce akceptována. Pohlcení opozičního hlasu jednolitým televizním tokem tak znemožňuje skutečnou a trvalejší změnu. Všechno je legrace a kdo to tak nebere, nepochopil, jak má hrát. Třetí epizodu hodnotím jako nejslabší, přesto stále nadprůměrnou, pro její komorní měřítko (díky němuž má ale šanci zarýt se hloub pod kůži) a podobnost technologie záznamu prožívaného s hračkou ze Zvláštních dnů, kde šlo právě o onen prostředek dalekosáhlejších společenských změn. 90% Zajímavé komentáře: DaViD´82, fmash, r3plicator (16.07.2012)