Domek z karet

Považuju se za racionálního člověka, který se navíc nerad ukvapuje, takže emocemi se nechávám ovládat jen výjimečně - obvykle tehdy, když mi něco těžkého nebo ostrého spadne na nohu. Lásku na první pohled odmítám, přesto jsem už po pár minutách prvního dílu cítil, že mezi mnou a seriálem vzniká silné pouto - zkrátka se dokonale strefil do nálady i mého vkusu. Satiru počítáme mezi komické žánry, obvykle ji spojujeme s nadsázkou a absurditou, s groteskou a černým humorem. Zkrátka u ní předpokládáme salvy smíchu. Svého času mě překvapilo, že morbidní román Kupec dětí, který ve mě vzbuzoval úplně jiné emoce, je recenzenty rovněž označován za satiru. Pod označením politická satira si nejspíš představíme seriály typu Ano, pane ministře, případně hubatější Je to soda. Domek z karet je na první pohled serióznější, jde mu o věrohodnost a nesnaží se vyvolávat salvy smíchu. Na první pohled vychází ze vzorce společenských dramat. Ambiciózní muž, který spojil svou budoucnost s prezidentským kandidátem, očekává po vítězných volbách tučnou kořist. Hostina pro privilegované je mu však zapovězena s tím, že má mít dohled nad závodní jídelnou, která má přece nepopiratelnou kvalitu a nikdo v ní nehladoví. Jenže závodní stravování nemůže uspokojit Francisův mocenský apetit, a proto začne jako zkušený kuchař míchat ingredience tak, aby zasolil šéfkuchaři a vyvolal v kuchyni pozdvižení. Francis je dokonalý technolog moci, intrikán znalý lidské psychologie i fungování státních institucí, manipulátor i obratný vyjednávač. Francisův nadhled, ironické glosy a komentáře, kterými se obrací na diváka, prozrazují, že přes věcnost a snahu o analytický pohled jsme skutečně na půdě satiry. Domek z karet vytváří nelichotivý obraz americké vysoké politiky manipulované lobisty, rozkládané osobními ambicemi a pletichami. Ušlechtilé ideály tady až příliš často podléhají v souboji s cynickým pragmatismem a manipulacemi. Kouzlo seriálu spočívá ve virtuozitě, s jakou Francis prochází příběhem a řídí běh událostí. I ti nejlepší antičtí řečníci by museli vzdát hold za výstup v kostele, kde mistrovským způsobem dokázal zlomit hroty nenávisti a získat sympatie přítomných. ------ Chtě nechtě se musím po čase ke komentáři vrátit. Mýlit se je lidské a já se kajícně ke svému omylu přiznávám. Některé seriály záhy ztratí dech, scénáristovi dojdou nápady a příběh jde do kytek. Tady mám spíš pocit, že jsme se se scénáristou na nějaké křižovatce úplně rozešli. Chtěl jsem v Domku z karet vidět něco, čím objektivně vzato není a ani nechce být. Měl mě varovat už sexuální poměr Franka s ambiciózní mladou novinářkou, protože, upřímně řečeno, mi k jeho postavě a ambicím absolutně nesedl. Frank by se prostě s někým, kdo mu může nabídnout tak málo, nezahazoval. Pravý úder ale přišel s první vraždou. Ve vysoce politice se, to dá rozum, nepohybují neviňátka, ale už slušných pár století bývá dobrým zvykem, že se špinavá práce svěří někomu, kdo se dá v případě potřeby odstranit nebo hodit přes palubu. V ideálním případě někomu, kdo se s objednatelem jen těžko dá nějak spojovat. Frank tady působí spíš jako nevypočitatelný psychopat, než jako velký hráč. Po druhé vraždě jsem nad seriálem definitivně zlomil hůl. Obsazení je sice skvělé, ale to, co scénárista předvádí, slibný potenciál zabíjí. Celkový dojem: z původních nadoblačných výšin jsem v druhé sérii klesl hodně hluboko, takže těch 60 % je svým způsobem kompromis. Navíc s vědomím, že s každým dalším dílem bych šel o pár procent dolů. (08.02.2016) (méně) (více)

,,MOC JE JAKO NEMOVITOST. JDE JEN O SPRÁVNÉ ROZMÍSTĚNÍ. ČÍM BLÍŽE KE ZDROJI JSTE, TÍM VYŠŠÍ MÁ VAŠE NEMOVITOST CENU.…“ /// 1.Série: /// Arogance, ambice. POLITIKA. Loď, ve který se při potápění zachraňuje jen jeden. Pomalu plynoucí POLITICKEJ seriál o věcech – no vlastně skoro jako Boss. Jen tady Frank (chce) tvoří dějiny. Obšírný vyprávění o tom, jaká je politika svinstvo a o sílách, který nás všechny převyšujou. Politika jako seriál. Seriál o šancích vyžitejch i promarněnejch. O lidech, kteří neponechávaj věci na osudu. Ale já bych si krom tý dokonalý technický i scénáristický práce dal přece jen víc emocí. Ovšem ten seriál není o vobyčejnejch lidech. Nebo alespoň v něm nehraj první housle. Voliči jsou totiž vždycky tam někde vzadu… ,,ZVOLIL SI PENÍZE NAMÍSTO MOCI. CHYBA, KTEROU V TOMTO MĚSTĚ DĚLÁ SKORO KAŽDÝ…“ /// 2. Série: ,,OD NÁS, KTEŘÍ ŠPLHÁME NA VRCHOL POTRAVINOVÉHO ŘETĚZCE, NEEXISTUJE ŽÁDNÉ SLITOVÁNÍ. JE TU JEN JEDNO PRAVIDLO: SEŽER, NEBO BUDEŠ SEŽRÁN...“ /// Frank je frajer, co na špinavou práci nikoho nepotřebuje. Takže, gratuluji pane VICEPREZIDENTE! Svět politickejch hovad, co slouží ,,svý“ zemi, jak jen to jde nejlíp. (Amerika si totiž nic jinýho nezaslouží!) V týhle sérii spolu vyjebávaj na těch nejvyšších místech a je moc hezký sledovat, jak náš zápornej hrdina míří do politickýho vyhnanství. A jak se hrabe zpět! A 46. prezidentem USA se stává… Zvedám hodnocení na 5*! 3. Série „BEZE MĚ NEZNAMENÁŠ NIC!…“ /// Prezident tvrdej chleba má… Obzvlášť Frank, dosazenej na vrchol bez podpory. Řeší, jak tam setrvat, ale na nějaký hrátky a intriky není moc času. Spíš se stávají jejich obětí, takže čekáme, až je někdo pořádně nasere! Třeba ruskej prezident. Zajímavý ceremoniály Bílýho domu a aktuální politika. Nadchla mě přítomnost Naděždy Tolokonnikovové, Mariji Aljochinové, tedy Pussy Riot, stejně jako témata ohledně politiky na Blízkým východě. Ubylo politickejch zvratů. Jde o náročnost úřadu prezidenta, vztah mezi Francisem a Claire, taky Doug něco chystá… místy je to dost jednotvárný, ale díky tý politice dobrý. Jména osobností na režisérský židli budí nejen respekt, ale i slibujou dramatickou podívanou. Vydrží vratkej domeček z karet špinavý politiky Underwoodových, nebo se (konečně) rozsype? /// 4. Série: ,,NEJDŘÍV SE NAUČ VESLOVAT A AŽ PAK SE CHYŤ KORMIDLA…“ /// Manželský intriky prezidentskýho páru (už jsme si zvykli, že tihle dva jdou přes mrtvoly…) – ovšem tentokrát (chvíli) stojej proti sobě! Oba ví, jak chutná moc a chtějí ji pro sebe víc, takže nezbyde, než se opětovně spojit a předvýst další várku dokonalýho politickýho intrikaření. Těžkej kalibr mají i protivníci, takže sledujeme tahy a protitahy, a s tím, jak kampaně přivostřujou, přibejvá sarkastickýho (politickýho) humoru. Furt se něco děje, do děje vstupuje téma ISL či únos rukojmích. Do voleb zbejvaj tři tejdny a impérium zdá se bejt v troskách…“SE STRACHEM UMÍME PRACOVAT!“ – inu nezbejvá, než se těšit na další sérii! /// 5.SÉRIE ,,SAMI JSTE SI TO AMERIČANÉ ZAVINILI...“ /// Pátý pojednání o tom, že v politice je víc hanby než cti. A že si za to můžeme sami. Zákulisí prezidentský kampaně, Syrská krize, ale hlavně uzavírání podivnejch spojenectví s podivnejma lidma. Sračky se vymykaj kontrole a trochu mě mrzí, že spíš než politickej (celkem realistickej příběh) sleduju fiktivnější thriller. (Ne Andreji, nemám žádný iluze, jen mě ty intriky bavěj víc, než zločin.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1989 napsal Michael Dobbs jsem nečetl. 2.) Jsem politik a chrápu se šlapkami (ty vod kola se Mirku nepočítaj…). 3.) Jmenuji se Miloš Zeman, Michal Hašek, Jeroným Tejc… 4.) Chcu si zabékat s Pussy Riot! 5.) Thx za titule ,,Clear, Jolinar, Saalis, slaneček. Bladesip“ a ,,Alisch, honzahol, Hurley, iHyi, luciasce, Lucifrid, Mouse1, Thomas" a vlastně celýmu týmu "edna.cz". /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (16.12.2013) (méně) (více)