Daredevil

"Opravdu je to tak dobré?" Přesně tuhle otázku jsem si položil když jsem viděl zdejší hodnocení a i hodnocení na IMDb. Nejsem příliš velký fanda komiksů a upřímně mám asi radši svět a postavy od DC, nežli ty od Marvelu, také jsem viděl pro mě naprosto průměrný film s Benem Affleckem a tak jsem byl předem hodně skeptický, což bylo dobře, o to víc jsem mohl být překvapen. Prakticky od prvního dílu na mě dýchla temná a ponurá atmosféra, velmi rychle mě chytlo šedé, korupcí a zločinem prolezlé prostředí a prakticky bez problémů jsem si oblíbil hlavního hrdinu. Navíc když se k charismatickému hrdinovi přidal snad ještě lepší a charismatičtější záporák, kterého jsem neměl problém pochopit a upřímně mi ho bylo místy i docela líto, tak jsem si ty jejich vzájemné souboje a boj o záchranu města (vždyť to přeci oba mysleli upřímně) opravdu náramně užíval. Co se týká brutality a faktu, že občas vidíme nějakou tu zlomeninu, hnisající ránu a nebo návod jak urazit někomu hlavu dveřmi od auta, tak mě osobně tohle nevadilo, spíš jsem to u seriálů s takovouhle atmosférou tak nějak čekal (přeci si nebudou měnit pugéty růži...). Jinak asi největším kladem tohoto díla je fakt, že nám naprosto bez problémů a uvěřitelně ukazuje, že nic není černo-bílé, a také nám to nabízí k posouzení otázky morálky a etiky (aneb jak daleko lze zajít při boji proti zločinu, abych se sám nestal zločincem) a to formou, která je nenásilná a pochopí jí i méně zdatní jedinci... Když to shrnu, a vrátím se k původní otázce, kterou jsem začal : "Opravdu je to tak dobré?", tak má odpověď po zhlédnutí první řady je "Ano, je". 9/10 (04.05.2015)

Daredevil se veze na podobné vlně jako Gotham, tudíž rezignuje na padouchy a hrdiny se superschopnostmi a jiné obskurní postavičky, ale podává příběhy slepého strážce spravedlnosti jako drsnou kriminálku z ještě drsnějšího prostřed newyorské čtvrti Hell's Kitchen. To se možná nebude líbit ortodoxním fanouškům barevných marveláků, kteří se těšili na týmovky se Spider-Manem, ale já jsem tímto zpracováním zcela spokojen a to ve všech aspektech akcí počínaje, atmosférou konče. Kapánek horší je to s obsazením. Charlie Cox, jakkoliv jsem si ho nejdříve nedokázal jako Matta Murdocka alias Daredevila představit, je zásahem do černého. Absolutorium zaslouží i výběr Vincenta D'Onofria do role Kingpina. Horší je to s týmem v Murdockově kanceláři. Deborah Ann Woll je mi místy až moc protivná a Elden Henson mi leze na nervy téměř neustále, což platí jak pro herce samotného, tak pro jeho postavu. Ale to si třeba časem sedne. Daredevil mě baví. 80% (15.04.2015)

Seriál nabušený skvělou akcí (ani Scott Adkins by se nemusel stydět za zdejší výkony), hodně krvavými scénami a celkově temnějším pojetím, než jsme u Marvelu zvyklí. Takhle nějak bych si představoval třeba Punishera. Obsazení hlavních hrdinů se taky skvěle vydařilo a dokonce i W. Fisk má zatím nepřekonatelnou podobu. 1. série je našláplá od prvního dílu a graduje skvělým finále. Prostě PECKA 100% :) (20.05.2015)

Vše, co Marvelům chybí na velkém plátně, vměstnal Daredevil do třinácti skvěle vystavěných epizod, které nezvládnou nudit nebo tahat čas, protože je kupředu žene jednak příval famózně obsazených vedlejších figur, jednak skvělý konflikt mezi dobrem a zlem... ale vlastně... můžeme v Hell's Kitchen o něčem podobném mluvit? Padouch Fisk je zcela v rozporu s marvelovským filmovým kánonem vystavěný s až biblickou ambivalencí lásky a nenávisti, něhy a krutosti a klaďas Matt od počátku pochybuje o tom, jak má být dobro naplněno. Seriál tak divákům na otázku dobra a zla nabízí dvě odpovědi - jednu krátkou a druhou velmi dlouhou. Ke všem (opodstatněným) komiksovým klišé vede velmi náročná a nepředvídatelná cesta, šperkovaná skvělou režií a na televizi nezvykle spektakulárním pojetí soubojů muže proti muži. Občas se člověku dere na mysl pochybnost, jak vlastně mohou mít ve světě Avengers lidé tak přízemní a reálné problémy. Daredevil svojí sociální rovinu vyvažuje ikonickým nasvícením, přesto neustále převládá dojem, že je to "rea deal" a ne eskapismus. O to opojnější jsou chvíle, kdy symbol vítězí nad příliš spletitou skutečností, kde neexistuje sterilita a dvojrozměrnost Iron Mana, Capa a dalších. Pro mě nejlepší komiksák od Dark Knighta. Zcela bez debat. Drew Goddard je pán. (15.09.2015)

Marvel prekonal konkurenciu, ale hlavne sám seba. Diabol z Hell´s Kitchen je späť a až netflixovská reinkarnácia naplno odhaľuje potenciál tejto látky a súčasne nedostatky pôvodnej filmovej verzie. V menej podstatných detailoch možno tesne prehráva (kostým, vnútorný zrak hlavného hrdinu), ale inak ide o nečakane pôsobivý vstup do temnejších vôd, kde vládne o niečo väčšia civilnosť a realizmus. Partia okolo Drewa Goddarda si však nezaslúži uznanie len preto, že im to takto vyšlo na prvýkrát. Zaslúži si ho hlavne preto, že seriálový formát a supehrdinská tematika nikdy predtým neboli v tak dokonalej symbióze. (11.06.2015)