Reklama

Reklama

Dobrodružství kriminalistiky

(seriál)
  • Západní Německo Täter unbekannt - Sternstunden der Kriminalistik (více)
TV spot 1
Československo / Západní Německo / Francie, (1989–1993), 21 h 36 min (Minutáž: 49–52 min)

Hudba:

Karel Svoboda

Hrají:

Boris Rösner, Petr Kostka, Ladislav Mrkvička, Ondřej Havelka, Vlasta Fabianová, Nelly Gaierová, Ladislav Frej st., Daniela Kolářová, Luděk Munzar (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(26)

Oblíbený detektivní seriál v režii A. Moskalyka o boji práva se zločinem, ve kterém se rodila vědecká kriminalistika. Každá epizoda je věnována jedné kriminalistické disciplíně, jenž se uplatnila u soudu a později byla uznána jako nezvratný a usvědčující důkaz. (Česká televize)

Recenze (355)

GASTON73 

všechny recenze uživatele

Sezóna 1 EPIZODA 1: Stopa - V prvním díle, nazvaném Stopa, to je bývalý francouzský galejník Eugéne Francois Vidocq, který se dal do služeb policie a později založil i za účasti svých bývalých zločineckých kolegů pověstnou Brigade de Sureté. Skupina v čele s Vidocqem vyřešila četné kriminalistické případy a přispěla k očištění Paříže od zločinců... EPIZODA 2: Jed - Ve druhém dílu se setkáme s další skutečnou postavou, kterou je Marie Lafargeová, obžalovaná z vraždy svého manžela. Marie byla krutě zklamána, když si vzala francouzského továrníka a majitele zámku Lafargea. Od začátku se štítila jak manžela, tak zámku plného krys. Později se zdálo, že si zvyká, ale od té chvíle manžel chřadl. V té době se na zámku objevil arzen na hubení krys a všechno nasvědčovalo tomu, že se jed ocitá v útrobách pána domu. Když Lafarge zemřel, v úmrtním listu nebyla ani zmínka na arzenové podezření. EPIZODA 3: Bertillonáž - K zápasu zákona se zločinem jedinečným způsobem přispěl ušlápnutý písař pařížské prefektury Alphonse Bertillon. V roce 1887, sotva čtyři měsíce po jeho nástupu do služeb francouzské policie, se ukázalo, že historie udělala dobře promyšlený tah, přivedla-li právě jeho do zaprášeného kouta honosné pařížské prefektury. Bertillon totiž došel k přesvědčení, že míry - např. výšky, délky a obvody hlavy, délky paží a prstů u nohou - mohou sice být u různých lidí stejné, nikdy však čtyři nebo pět rozměrů zároveň. Aplikoval antropologii do zastaralých a neúčinných kartoték zločinců a prosadil metodu jedenácti určujících znaků a rozměrů lidského těla. EPIZODA 4: Otisk - Daktyloskopie je slovo převzaté z řečtiny a jedná se o nauku o otiscích prstů, která je založena na individuální rozdílnosti obrazců papilárních linií na konečcích prstů, a také o metodu zjišťování totožnosti osob. Ve čtvrtém příběhu volného cyklu se dostaneme do Spojených států amerických, kde v Severní Dakotě roku 1912 rozřeší seržant Faurot, jeden z největších průkopníků daktyloskopie, pomocí této metody zdánlivě neřešitelný případ. EPIZODA 5: Střela - Pátý příběh volného cyklu detektivních příběhů se jmenuje Střela a už tento titul jistě nenechá nikoho na pochybách, že se seznámíme s oborem zvaným soudní balistika. Ocitneme se v jižní Anglii v roce 1928. Majitelka panství Tereza Ryanová si vzala dobrodruha, který postupně prohýřil veškerý majetek. A když už nebyly peníze, žena pro něho přestala být přitažlivá. Jednoho dne byl Ryan nalezen zastřelený. Podezření padlo samozřejmě na manželku a také na komorníka a pytláka. K zjištění pachatele přispěla balistická expertíza, jíž se ujal její objevitel, puškař Robert Chuchill. EPIZODA 6: Krev - Volný cyklus o kriminalistice pokračuje šestým příběhem a zavede nás do Rakousko - Uherska v roce 1902. Poblíž Českého Krumlova zmizely tři děti. Případ vyvolal velký rozruch a pátrání se ujali dva inspektoři. Smyčka se nakonec začala stahovat kolem truhlářského tovaryše Klementa. Byl již jednou souzen pro podezření z vražd dětí. Soud však neměl dostatečné důkazy, a proto byl Klement tehdy osvobozen... Nyní k odhalení pachatele přispěje metoda rozlišení zvířecí a lidské krve, jejímž autorem byl mladý berlínský biochemik. EPIZODA 7: Rekonstrukce - Sedmý díl příběhů z volného cyklu má téma velmi atraktivní: slavné vraždy ve vaně, které se udály v Anglii. Novomanželé Smithovi se ubytovali v penzionu, aby zde prožili líbánky. Zakrátko nalezne pan Smith svou ženu mrtvou ve vaně. Podle lékaře se utopila. Majitelka penzionu a její přítelkyně po čase při probírání novinek a drbů přijdou na to, že smrt této mladé ženy je nápadně podobná jiné smrti ve vaně, která se stala před několika lety. Obrátí se na Scotland Yard a rozběhne se pátrání... Sezóna 2 EPIZODA 1: Tým - V Německu v třicátých letech docházelo v Braunschweigu a v jeho okolí k záhadným atentátům na vlaky, později k loupežným přepadením. Podle svědků se policie domnívala, že pachatelé jsou dva. V městských lázních byl jednoho dne přistižen při krádeži místní pojišťovací úředník Opitz. Z bezvýznamné kriminální epizody se začal rodit velký případ, na kterém postupně pracovali nejrůznější odborníci přírodovědných, technických i jiných směrů. EPIZODA 2: Písmo - Písmo a písmoznalectví je téma v kriminalistice už klasické. V dnešním příběhu z Francie druhé poloviny 17. století hraje písmo hlavní roli. I když je to zpočátku spíše znamení krve, které by mohlo svědčit o zločinu, vedou stopy nakonec k rukopisu muže, jehož okolnosti donutí žít dvojím životem. Jenomže dva životy s jednou tváří upoutávají pozornost, zvláště když ten jeden už vlastně skončil... EPIZODA 3: První detektivní sbor - Paní Miltonová si zapomněla peníze a jako důstojná hospodyně ctihodné londýnské domácnosti těžce nese, že ji prodavač na trhu pokládá málem za podvodnici. Nazlobená spěchá zpátky domů... Tak začíná další příběh kriminalistického cyklu, který podle námětu a scénáře Jana Šikla natočil režisér Antonín Moskalyk. Odehraje se v něm nejeden zločin, nicméně za náležitou pozornost stojí, že právě v tomto příběhu, jehož hlavním hrdinou je spisovatel, dramatik a právník Henry Fielding, budeme svědky založení první detektivní organizace, jejíž pouhý název je dnes už legendou - Scotland Yardu. EPIZODA 4: Modus operandi - Dva lupiči Benžo a Gus udělají v jednom americkém klenotnictví pořádnou spoušť. Pan klenotník je psychicky zničen a inspektor Thomas Byrnes ví, že bude mít kupu práce. Milionář Milton má na krádeže v klenotnictví zcela originální teorii, kterou inspektorovi sdělí: "Všechna ta vloupání hladových chudáků z Bowery do klenotnických dílen jsou systematicky organizována a slouží jedné osobě." Má pan Milton pravdu? To už se dovíme v dalším příběhu nazvaném "Modus operandi", což znamená individuální způsob práce zločince. A právě podle něj se podařilo inspektoru Byrnesovi odhalit zloděje a zapsat se tak do dějin kriminalistiky. EPIZODA 5: Antropologie - Vesnická žena ví, že odchází z tohoto světa a chce ještě něco sdělit synovi: "V prádelníku dole je obálka... pro tebe. Otevřeš ji, až tady nebudu. A uděláš všechno, co je tam napsáno." Otevřená obálka otevře i příběh o vině, trestu a synovské lásce. Případ z Německa na počátku minulého století demonstruje účinnost dalšího vědeckého oboru antropologie v odhalování zločinu. Tentokrát jde o rozbití velmi obtížného kriminalistického problému - nepravdivého doznání. EPIZODA 6: Krevní skupina - Příběh ze sovětského Ruska dvacátých let minulého století o známé korupční aféře s vraždou ukazuje první praktické využití nauky o krevních skupinách v kriminalistice. Tajemství krve je jedno z nejpodivuhodnějších. Postačí kapička této červené tekutiny na místě činu, aby byla přesně identifikována osoba pachatele či oběti. Krev, o které bude řeč v další části seriálu, byla prolita. Patřila pětadvacetiletému Georgiji Michajloviči Šiškinovi a údajnou sebevraždu má vyšetřovat mladý kriminalista jako svůj první případ. EPIZODA 7: Mechanoskopie - Nadstrážmistr Havlíček by neměl pít. Jinak je to muž na svém místě a zloději i zlodějíčci vědí, s kým mají tu čest. Ví to také Ferda, osoba podezřelá z vloupání, a ví i to, co pití dokáže, je-li včas a v patřičné dávce podané. Humorně laděný příběh o známém kasaři a jeho triku demonstruje praktický počátek mechanoskopie, tedy nauky o znacích a stopách řemeslných nástrojů. Tato důležitá kriminalistická metoda se u nás rozvíjela na konci dvacátých let a přispěla k objasnění mnoha tzv. záhadných případů. EPIZODA 8: Identifikační kresba - Pan hrabě Bononcini má kouzlo osobnosti a zcela vyhraněné zájmy. Právě se zabývá italským malířstvím. Ve starožitnickém obchodě zakoupí obraz, který ho zaujal. Poté zamíří k protější starožitnické konkurenci - a vyjde s prázdnýma rukama. Hned na začátku je tu tedy originální otazník. Bude ovšem jen jeden z mnoha. Ve středu těchto záhad, na něž se hledá odpověď, stojí muž, který je zároveň dvěma muži: muž zdravý a muž nemocný, muž tajemný a muž nevědoucí, muž mnoha jmen a několika tváří, z nich jedna bude zachycena na kresbě? EPIZODA 9: Paprsek - Dnes vás detektivní seriál zavede do světa padělatelů obrazů. Králem padělatelů byl legendární van Meegeren, o němž je známo, že prodal skvěle padělaný obraz dokonce Göringovi. Po válce z toho byl skandál, van Meegeren byl obviněn z kolaborantství a čekal ho soud. Dopadl však pro něho příznivě. Příběh se odehrává v poválečném Holandsku a aktéry jsou již zmíněný Meegeren a "detektiv" - paprsek ultrafialového záření, který odkrývá tajemství lidskému oku neviditelná. V kriminalistice při určování pravosti obrazů a jejich skutečného autora, při odhalování padělků dokáže doslova zázraky. Vidí pravdu - ale vyslovit ji musí člověk. Sezóna 3 EPIZODA 1: Pinkertonova detektivní agentura - Nepodplatitelná soukromá národní detektivní agentura Allana Pinkertona to je v historii kriminalistiky pojem. Její zakladatel Allan Pinkerton se narodil jako syn irského policisty. Vyučil se ledařem a odjel za živobytím do Ameriky. Náhodně setkal se skupinou lidí, pátrajících po bandě gaunerů. Objevil stopy, které vedly k jejich dopadení - a to byl počátek jeho kariéry. Postupně vybudoval agenturu, jejímž obchodním znakem - v dnešní terminologii logem - se stalo široce rozevřené oko, pod kterým byl nápis "My nikdy nespíme... EPIZODA 2: Poslední odvolání - V Kalifornii je odsouzen jistý muž za hrdelní zločin k nejvyššímu trestu. Nikdo nepochybuje o jeho vině, prostě prohrál. A prohrál i jeho obhájce, právník Mathews. Jde-li tomu prvnímu o život, pak druhý hraje o kariéru. Nešťastný advokát požádá o pomoc již tehdy známého advokáta a spisovatele Erlea Stanleyho Gardnera. Případ z dvacátých let minulého století se stal popudem k založení nezávislé instituce, přešetřující justiční omyly: soudu posledního odvolání. EPIZODA 3: Pes - Až do předminulého století se vrací příběh o praotci služebních psů, těch nejvěrnějších pomocníků lidí v boji proti zločinu. Málokde se asi tak hluboce a důsledně uplatňuje představa o psu - příteli člověka jako právě v policejních službách. Dnes to považujeme za samozřejmost, ale i tuto samozřejmost bylo třeba prosadit, prokázat, osobně probojovat. Vraťme se tedy do konce 19. století k onomu praotci dnes nejznámějšího služebního plemena, k legendárnímu německému ovčákovi Horandovi, k jeho stárnoucímu, leč tvrdohlavému pánovi EPIZODA 4: Duplikát - Zločin a politika, to jsou citlivá místa na těle lidské společnosti. Dostanou-li se tyto dva fenomény do nějaké souvislosti, nastávají problémy. I ti nejzkušenější kriminalisté cítí, že už nejde jen o zločin a trest, ale spíše o složitost světa, v němž žijeme. Je možné, že onen případ pětiset escudové bankovky, který se odehrál v Portugalsku dvacátých let minulého století, předznamenal řadu dalších afér, v nichž inteligence, zločin a politika míchají karty. Rozhodně byl jedním z prvních moderních projevů tohoto nebezpečného, protože chytrého zločinu. Dvacátý díl cyklu detektivních příběhů je tedy svým způsobem popisem a analýzou jedné takové chytře vymyšlené zločinné akce, v níž nejde o krev a násilí, ale o miliony. Kde bystré mozky na straně zločinu zápolí s bystrými mozky na straně práva a oběťmi se stávají ti, pro něž jsou čest a důstojnost těmi nejvyššími hodnotami. EPIZODA 5: Padělek - Příběh o králi padělatelů se odehrál ve Francii padesátých a šedesátých let minulého století, tedy v době dynamického rozvoje vědy a techniky. A přesto byl dotyčný odhalen především díky obyčejným lidským vlastnostem, jakými jsou vytrvalost a slabost. Zatvrzelá posedlost podivínského komisaře Behamou z francouzské kriminálky, s níž pátrá po zdánlivě nepolapitelném zločinci i důvod zločincova pádu, skrývající se v jeho lidském ustrojení, zřetelně naznačují, že odhalení zločinu není jen otázkou exaktního kriminalistického postupu, ale také otázkou hluboké zkušenosti a znalosti lidského nitra. Sezóna 4 EPIZODA 1: Hon na rozhlasových vlnách - Do průmyslové Anglie třicátých let 20. století vás zavede kriminální příběh o nepravém zločinu a zločinci, příběh nesoucí v sobě pocit současnosti, pocit dvacátého století s některými jeho odlidšťujícími rysy. Napínavé pátrání s výrazným psychologickým podtextem je však zajímavé i z jiného hlediska: možná to bylo vůbec poprvé, kdy se do pátrání po člověku, který přestoupil zákon, vložil zcela nový fenomén - široká veřejnost. Něco takového je možné udělat až tehdy, když je k dispozici nástroj, technický prostředek - a tím se tehdy stalo rozvíjející se rozhlasové vysílání. EPIZODA 2: Volavka - Volavka je v kriminalistickém žargonu výraz dosti známý. Dá se říci, že označuje svým způsobem nejefektivnější formu pátrání po zločincích - ovšem formu, která stojí na samém pokraji etické propasti. Od slova volavka totiž nemusí být daleko ke slovu oběť. Zároveň se často stává námětem napínavých akčních příběhů. Tento se odehrává v Holandsku třicátých let 20. století a vypráví o rozbití zločinné sítě obchodu se ženami. EPIZODA 3: Portrét duše - V tísnivé atmosféře Polska padesátých let, v době z hlediska dějin vědecké kriminalistiky velmi nedávné, se odehrává další příběh televizního cyklu z dějin kriminalistiky. Autor scénáře Jan Šikl se v něm pokusil vystihnout složitou a pro naši rozpornou přítomnost typickou cestu, po níž se k sobě přibližovaly dva významné obory, přímo související s člověkem a jeho chováním - tedy kriminalistika a psychologie. Společensky a časově zarámovaný příběh cyklu vypráví o tom, že i naše doba, považovaná námi samými za vrchol svobody poznání, zřejmě měla a má svá tabu, která jen pomalu, obtížně a s oběťmi odstraňuje. EPIZODA 4: Vlas - Předposlední příběh nás zavede do Francie počátku dvacátého století - tedy do doby pro nás již romanticky vzdálené, v níž souvislost vědy a kriminalistiky byla jednoduchá, přímá a pozitivní. Tak trochu je to návrat ke kořenům cyklu, k jeho snaze ukázat, jak vývoj vědy ovlivňovat i vývoj kriminalistiky. Někdy to byl velký krok, který posunul praktické kriminalisty o velký kus dopředu - jindy zase malý krůček, jenž je ovšem také důležitý a nepominutelný. Také v dnešním vyprávění kriminalisté pokročí kupředu - i když jen o vlas. EPIZODA 5: Neznámý - Závěrečný díl cyklu vypráví - snad i trochu symbolicky - o hranicích, na něž může narazit i moderní vědecká kriminalistika. Vypráví o chvílích, kdy se sebevědomí člověka naší doby střetává s tajemstvím, obklopujícím náš život i náš svět. Vypráví o palčivosti oné nejistoty, která se v souvislosti s lidským jedincem vždy znovu a znovu vyskytuje. Příběh, který jeho autor Miloš Fedaš nazval Neznámý, se ve své autentické podobě odehrál v první polovině minulého století v Itálii. () (méně) (více)

pold 

všechny recenze uživatele

První dvě série - bez debat za plný počet. Obecně by se dalo sice vytknout občas poněkud "zbytnělé" uvedení do děje (typicky třeba v epizodě "střela" bylo těch Čepkových oslav zbytečně moc), a sem tam pár chyb se najde (jako whiskomila mne trochu dožrala záměna bourbonu se skotskou - tvrdit že Jim Beam si někdo nechá posílat ze Skotska je tedy vrchol!), ale celkově jde pro mne osobně o dosud nepřekonaný kriminální seriál který šlape jak hodinky. Navíc - reálné příběhy. ()

buchannon 

všechny recenze uživatele

Před pár lety jsem napsal, že nejlepší český seriál je Pustina z produkce HBO. Když jsem však zkouknul znovu po letech Dobrodružství kriminalistiky, musím mé hodnocení malinko poupravit. Jsou to zřejmě dva nejlepší české seriály (pokud jsem na nějaký jiný nezapomněl), kvalitativně jsou prakticky na stejné úrovni. Opět jsem si připomněl, jak je D.K. strhující díky vynikajícím výkonům naší herecké elity a navíc je pojat na české poměry docela velkolepě a výpravně. A hudba... ...je absolutně dokonalá, majstrštyk Karla Svobody. Nezbývá než doufat v další podobný počin někdy v budoucnu, i když moc nadějí asi není. P.S.: Asi nejvíc se mi líbil díl "Paprsek" v hlavní roli s vynikajícím Andrejem Hrycem a v souvislosti s ním všem doporučuji skvělý francouzský dokument "Vermeerův padělatel" (2017) "...a nám nezbývá než ho obdivovat." Ale bohužel je znát, že ve dvou posledních dílech 3. série a prakticky v celé 4. sérii již tvůrcům docházel dech a tolik potřebný kvalitní zdroj inspirace, tyto díly mne tolik nezaujaly. ()

Igy007 

všechny recenze uživatele (k tomuto seriálu)

Naprostá špička. Plejáda herců čs i sk, úlitbou i řada zahraničních - ti nebyli věru boh vie čo, ale dalo se to skousnout. Miluju i tu znělku - dramatyše zaše. Chytlavost se snoubí s užitečností, stokrát lepší než debilní školní dějepis. Z těch informaci v seriálu čerpám po celý život. Tenkrát ještě ČST měla nejakej fištrón (dnes je to jen hlásná trouba dementního režimu, neodpustí si US/IZRA propagandu ani v seriálech, dokonce ani dětem nedají pokoj, zaprodaná chátra mizerná. Takové fuje nedělali ani komáři.). Nejmilejší díl : Mechanoskopie. Paradoxně vybočuje z celého cyklu, neb je silně komediální (gejzír hlášek a gagů, no masakr). A jde o příběh od nás, z Čech (taky vám trhá uši "česko" ?). ()

rigby 

všechny recenze uživatele

Rozsáhlý projekt, který je na naše poměry velmi zdařilý a stále se na něj dá dívat. Při takovém záběru ovšem občas dojde i k tomu, že autoři si vyberou slabší chvilku. Ale jinak se snaží v rámci žánru i o určitou pestrost, nechybí ani komediální pojetí. A vlastně pořád jde o vzdělávací historický pořad. ()

regulusw 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších detektivních seriálů s výbornou hudbou, scénářem i hereckými výkony. Pan Moskalyk uměl dělat dobrý věci. ()

onde 

všechny recenze uživatele

Skvělý seriál, který opravdu stylově vyprávý všechny příběhy. K tomu ještě jakou dokázali v některých dílech zachytit atmosféru, klobouk dolů.... Najdou se tam i slabší díly, ale dohromady to tvoří výborný celek. A úvodní znělka je nejvíc... ()

Infantryman 

všechny recenze uživatele

Tento Československo-Německý koprodukční seriál se asi nesmazatelně vryl do paměti každého kdo ho viděl. Skvělé zpracování a nabitá atmosféra každého jednotlivého dílu,z nichž každý pojednával o jiném rodícímse odvětví vyšetřovacích metod kriminalistů. Druhá řada byla sice již o něco slabší,ale i tak je toto dílko po zásluze "klenotem" televizní tvorby na kterou se dá podívat kdykoliv. ()

Naranyan 

všechny recenze uživatele

Už jako malý jsem se na DK hodně těšíval a svého času to pro mě vlastně bylo něco na styl CSIček. Pár dílů se mi pod ruky dostalo i v době né zcela dávné a i když vše vnímáno přecijenom krapet jinak, něž dětškýma očima, kvalitu DK nelze přehlížet ()

e-pilot 

všechny recenze uživatele

Zpočátku byl seriál díky neotřelým námětům opravdu poutavou i poučnou podívanou se skvělými hereckými výkony. Velké plus vidím taky ve střídání žánrových motivů - od klasické krimi, přes dobrodružný film až po komedii. Novější pokračování však trochu ubralo plyn a u posledních dílů šlo jen o opakování dřívějších nápadů. Přesto - vždy, když uslyším nezapomenutelnou hudební znělku Karla Svobody, vím, že se u televize rozhodně nudit nebudu. ()

J. K. Lister 

všechny recenze uživatele

Dobrodružství kriminalistiky patří bezpochyby asi k tomu nejlepšímu, co Antonín Moskalyk za svůj život natočil. Patří mezi nejoblíbenější seriály v Čechách o vývoji světové kriminalistika, kde dokumentární je nahrazena příběhy, jak se události pravděpodobně odehrávaly. ()

Reklama

Reklama